Na tvorbě antibyrokratického balíčku se podílelo hned několik asociací, jako je Hospodářská komora České republiky, podnikatelské odbory nebo například Asociace malých a středních podniků ČR. Hlavním cílem a smyslem připraveného balíčku je snížení administrativní zátěže pro podnikatele, drobné živnostníky a také občany.
Co se dozvíte v článku
K návrhu snížení administrativy se přidala také ministerstva, která následně mají za úkol připravit legislativní úpravu, a to do konce roku 2022, která bude podrobena standardnímu legislativnímu procesu.
Co je obsahem antibyrokratického balíčku?
Cílem antibyrokratického balíčku je zejména snížení administrativní zátěže pro podnikatele, drobné živnostníky, ale také zaměstnance státní správy a občany. V první fázi se jedná o takový soubor opatření, který lze zrušit či změnit poměrně jednoduše. Na antibyrokratický balíček I by měl následně navazovat antibyrokratický balíček II, jehož obsahem bude řešení takových změn, jejichž přijetí by bylo legislativně a časově náročnější.
Obsahem prvního balíčku je tak například vypuštění povinnosti písemného rozvrhu čerpání dovolené za zákoníku práce, snížení administrativní zátěže při hlášení o ukončení neschopenky, zúžení rozsahu povinně revidovaných elektrických zařízení a další.
Ministerstvo financí dále uvádí jako zatěžující povinnost například nemožnost vedení účetnictví v cizí měně nebo povinnost vedení účetnictví pro malé neziskové subjekty a s tím související povinnost podávat daňové přiznání.
Vedení účetnictví v české měně
Zákon o účetnictví vymezuje povinnosti účetním jednotkám. Jednou z nemálo povinností je tak pro účetní jednotky povinnost vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Zvláštní úpravu tak mají některé účetní případy, u nichž je zapotřebí zachycení v účetních knihách jak v původní cizí měně, tak v české měně.
V zákoně o účetnictví je pak uvedeno, že „účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (dále jen „cenný papír“) a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně“.
Pro účely ocenění těchto účetních případů je tak zapotřebí cizí měnu přepočítat na českou měnu, a to pomocí stanoveného kurzu. Účetní jednotky pak mohou použít pevný kurz, který si účetní jednotka určí pomocí vnitřního předpisu na předem stanovenou dobu. Stanovená doba však nesmí přesáhnout délku jednoho účetního období. Druhou možností je používání denního kurzu. Pro účely oceňování se pak využívá kurz vyhlášený Českou národní bankou.
Návrhy řešení pro úpravu vykazování v cizí měně
Pokud podniky nebo podnikatelé realizují většinu své ekonomické činnosti v cizí měně, musí dle aktuální právní úpravy tyto transakce převádět na českou měnu. To samé platí nejen pro vykazování a vedení účetnictví, ale také pro účely podávání daňových přiznání.
V rámci antibyrokratického balíčku je tak jako možný návrh řešení uvedeno, že by bylo možné vykazovat v cizí měně a stejně tak v cizí měně podávat i daňové přiznání. V návaznosti na tuto úpravu je i součástí návrhu umožnění placení daní v cizích měnách, například v EURech.
Účetnictví pro malé neziskové subjekty
Zákon o účetnictví vymezuje povinnost pro účetní jednotky, kterými jsou i neziskové organizace. Většina neziskových malých organizací spadá pod kategorii mikro účetní jednotky a pro ně platí, že musí sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Mezi neziskové organizace se pak řadí například odborové organizace, nadace a nadační fondy, občanská nebo zájmová sdružení a další.
Zákonná úprava účtování neziskových organizací je upravena také ve vyhlášce k zákonu o účetnictví a v Českých účetních standardech. Neziskové organizace musí vést účetnictví tak, aby byla zajištěna oddělitelnost hlavní a vedlejší hospodářské činnosti, pokud obě činnosti účetní jednotka vykonává.
Zákon o daních z příjmů potom rozlišuje neziskové organizace, resp. jejich základ daně, na široký a úzký základ daně. Pokud se o neziskových organizacích zmiňuje zákon o daních z příjmů, používá pro ně sousloví veřejně prospěšný poplatník. Takový poplatník byl nebo měl být zřízen za jiným účelem, než je podnikání, resp. dosahování zisků.
Problematika zdaňování je poměrně rozsáhlá. Veřejně prospěšní poplatníci se pak dělí na ty, kteří mají široký a kteří mají úzký základ daně. V případě, že má poplatník široký základ daně, zdaňuje veškeré příjmy s výjimkou investičních dotací. V případě, že má poplatník úzký základ daně, zdaňuje pouze ty příjmy, které poplatník provozuje za účelem dosahování zisku, resp. podnikání. Za příjmy s účelem dosahování zisků se považuje například příjem z reklamy, příjmy z nájmu nebo příjmy z úroků.
Návrhy řešení pro úpravu vedení účetnictví pro malé neziskové subjekty
Jako zbytečná administrativní zátěž se jeví také povinnost vedení účetnictví pro malé neziskové subjekty. U většiny z těchto subjektů je totiž výsledná daňová povinnost, s ohledem na charakter jejich činnosti a účelem založení, nulová a tyto subjekty mají povinnost podávat daňové přiznání, což pro ně znamená další zbytečné administrativní zatížení. Administrativní zatížení je tak nejen na straně malých neziskových organizací, ale také na straně státní správy, která se i těmito přiznáními musí zabývat.
Jako návrh řešení bylo v rámci antibyrokratického balíčku uvedeno, že by mohla být zavedena například určitá hranice obratu. Pokud by tyto malé neziskové subjekty obratu nedosáhly, nevztahovaly by se na ně ani výše uvedené povinnosti.
ČLÁNKY DO MAILU