Postup, jak se během potíží musí podnikatel zachovat a co všechno je třeba udělat, se odvíjí od daného problému.
Co dělat, když nejde internet?
Jestliže podnikateli vypadne internet, může podnikatel vydat účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK). Účtenka pak místo něj obsahuje podpisový kód poplatníka. Podnikatel pak musí odeslat údaje o této transakci serveru finanční správy bezprostředně po obnovení spojení, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.
Nicméně se většina podnikatelů nemusí obávat, že by data o tržbách musela finanční správě poté nějak složitě posílat. Drtivá většina pokladních zařízení totiž disponuje tzv. offline režimem, který ukládá informace o tržbách realizovaných v průběhu nedostupnosti služby do paměti a následně po obnovení spojení je automaticky odešle na servery finanční správy.
Co dělat, když nefunguje systém EET
Už několikrát se i stalo, že vypadl celý systém EET a tedy, že byla chyba na straně finanční správy. Postup je v takovou chvíli stejný jako v případě výpadku internetu.
Postup evidování tržeb při výpadku systému nebo internetu
- Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML Finanční správě ČR, ale nepodaří se navázat spojení.
- Ze systému Finanční správy ČR není zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem.
- Podnikatel vystaví zákazníkovi účtenku bez unikátního kódu, účtenka místo něj obsahuje podpisový kód poplatníka.
- Zákazník obdrží účtenku.
- Jakmile dojde k obnově spojení, pokladní zařízení odešle automaticky datovou zprávu o transakci.
- Ze systému Finanční správy ČR je zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem. Tento kód však již nebude uváděn na účtence (např. ve formě dodatečného vystavení účtenky) a slouží poplatníkovi pouze jako informace o přijetí údajů o evidované tržbě v systému správce daně, na základě které SW pokladního zařízení nebo přímo poplatník přestane zasílat údaje o příslušné evidované tržbě správci daně.
Co dělat, když není připojení na internet dlouhodobě k dispozici
Jestliže má podnikatel například chatu v horách, kde uskutečňuje evidované tržby a kde není dostupné jakékoli internetové připojení, může správce daně požádat o individuální výjimku z on-line evidence tržeb a evidovat tržby ve zjednodušeném režimu. V takovém případě bude mít podnikatel nadále povinnost vystavovat účtenky, avšak data o těchto tržbách musí odeslat nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby. Zároveň podnikatel nemusí uvádět na účtence fiskální identifikační kód.
Co dělat když, když uděláte chybu a budu muset provést storno?
Pokud podnikatel udělá chybu, může do systému zadat storno. Informace o stornu bude odeslána na server Finanční správy stejným způsobem jako informace o evidované tržbě, jen jako mínusová položka. Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku).
Co dělat, když přestane fungovat pokladna
O něco složitější situace nastává v případě, kdy podnikateli selže pokladní řešení, které k evidenci využívá. V takovou chvíli totiž budou mít podnikatelé problém splnit i výše zmíněné povinnosti, neboť bezpečnostní kód poplatníka (BKP), fiskální identifikační kód (FIK) nebo podpisový kód poplatníka (PKP) mohou být získány pouze z funkčního pokladního zařízení.
Zákon o evidenci tržeb ovšem obsahuje i tzv. liberaci, kdy právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
Čtěte více: I když dojde k výpadku systému #EET, musíte tržby evidovat i nadále
V případě poruchy zařízení by se tak liberace vztahovala na porušení zaslat údaje o tržbě řádně a včas. Zároveň by se vztahovala i na nevystavení účtenky zákazníkovi. Aby se ale podnikatel vyhnul pokutě, musí prokázat, že učinil vše pro to, aby mohl začít opět co nejdříve evidovat tržby.
Jakmile navíc dojde k odstranění příčin poruchy, musí podnikatel údaje o přijatých platbách, které proběhly po dobu nefunkčního pokladního zařízení, zaslat elektronickou cestou správci daně. Finanční správa ovšem stanovila jistou úlevu pro některé podnikatele. V určitých situacích totiž, kdy bude během poruchy přijato velké množství tržeb a požadavek k jejich jednotlivému zaslání by byl pro poplatníka nereálný nebo nadměrně zatěžující, lze liberaci uvedenou v § 30 odst. 3 ZoET vztáhnout i na zasílání údajů dle jednotlivých tržeb. Podnikatel pak bude může údaje o tržbách přijatých v době poruchy zaslat správci daně jednou sumární částkou.
ČLÁNKY DO MAILU