Co dělat, když je eseróčko zralé do šrotu?

Podnikatelé, kteří na forum.podnika­tel.cz diskutují o výhodách a nevýhodách společnosti s ručením omezeným oproti živnostenskému podnikání, označují poměrně složitý konec s.r.o. a jeho likvidaci za jednu z nevýhod eseróčka. Pokud chcete ukončit podnikání jako živnostník, zajdete na živnostenský úřad a ohlásíte to a v tu chvíli jste přestali být podnikatelem. Pokud chcete zrušit s.r.o., čeká vás kolotoč, neobejdete se bez pomoci advokáta, přičemž zaplatíte také poplatky, uvádí ze zkušenosti diskutující podepsaný jako David Požár.

Zrušení společnosti bez likvidace a s likvidací

Ukončením činnosti s.r.o. a její následnou likvidací, stejně jako zrušením společnosti, se obsáhle zabývá obchodní zákoník. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Zániku předchází zrušení společnosti s likvidací nebo bez likvidace.

Společnost se podle obchodního zákoníku zrušuje: 

• uplynutím doby, na kterou byla založena,
• dosažením účelu, pro který byla založena,
• dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací,
• dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,
• dnem zániku společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení,
• zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující,
• nebo také z jiného důvodu uvedeného ve společenské smlouvě.

O zrušení a likvidaci společnosti může tedy také rozhodnout soud na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem – tou může být například i jednatel nebo společník –, a to mj. jestliže:

• v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost,
• společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti,
• zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti, anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky.

Majetek společnosti se pak vypořádá v procesu likvidace. Po dobu likvidace, což může být v Česku mnohaletý proces, který vede likvidátor společnosti, je v obchodním rejstříku u firmy uvedený dovětek „v likvidaci“. Při zrušení společnosti s likvidací má podle zákona každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku, a to podle velikosti obchodního podílu, pokud tuto oblast jinak neupravuje společenská smlouva. Likvidátor podá po ukončení likvidace žádost o výmaz firmy z obchodního rejstříku. V případě zrušení společnosti bez likvidace může žádost na soud podat jednatel, k výmazu ale potřebuje kromě zaplacení soudního poplatku také písemný souhlas správce daně – nařizuje mu to paragraf 35 zákona o správě daní a poplatků. Likvidace tzv. prázdných společností je přitom díky aktuální novele obchodního zákoníku nyní o málo snazší než dříve. Čtěte více: Víte, co se v roce 2012 změní v obchodním právu?

Jak řešit některé komplikace spojené s koncem společnosti?

V souvislosti s koncem podnikání nebo v době, kdy mají pocit, že firma ke konci spěje, řeší společníci a jednatelé firem často komplikovanou situaci. Chtějí svou činnost ve firmě ukončit, ale nevědí, jak správně postupovat. Zde jsou konkrétní příklady z praxe, které se objevily na forum.podnika­tel.cz.

Příklad 1

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, neumožňuje společníkovi ze společnosti s ručením omezeným vystoupit jednostranným právním úkonem. Jestliže nedojde k dohodě mezi společníky o ukončení účasti na společnosti některého z nich a zároveň je vyloučena i možnost převodu obchodního podílu, může se za splnění zákonných podmínek společník obrátit na soud, aby jeho účast ve společnosti ukončil, vysvětluje pro server Podnikatel.cz advokát Jan Pavelka z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Společník však podle něj musí soudu prokázat důvody, kvůli nimž po něm nelze spravedlivě požadovat další setrvání ve společnosti. Zákon přitom žádný příklad důvodů neuvádí. Záleží tedy pouze na soudu, jak důvody posoudí.

Jan Pavelka dále vysvětluje rozdíl mezi ručením v případě společníka a jednatele. Ručení ve společnosti s ručením omezeným je pro společníky omezeno do výše jimi nesplacených vkladů. Dle obchodního zákoníku ručí společníci společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku, uvádí. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku tak ručení společníků zaniká.

Jinak tomu ale je u jednatele. Ten má po celou dobu povinnost vykonávat svoji práci s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost poruší, může na něj každý společník podat jménem společnosti žalobu o náhradu škody. Jednatel odpovídá společnosti za škodu, kterou jí porušením svých povinností způsobil, dodává Jan Pavelka.

Příklad 2

V tomto případě podle Jana Pavelky nabízí zákon hned několik možností. V první řadě lze účast společníka ve firmě ukončit písemnou dohodou mezi všemi společníky (a to podle paragrafu 149a obchodního zákoníku). Další možností je se souhlasem valné hromady převést svůj podíl na jiného společníka. Při převodu obchodního podílu je však nutné věnovat pozornost znění společenské smlouvy, která může možnost převodu obchodního podílu na jiného společníka vyloučit nebo naopak může připustit, aby společník převedl svůj obchodní podíl i na osobu stojící mimo společnost, upozorňuje Jan Pavelka. Pokud není ani jedno řešení možné, může se společník obrátit na soud, aby jeho účast ve společnosti ukončil. Opět ale záleží jen na konkrétním soudu, jak důvody k odchodu ze společnosti posoudí.

U exekuce je podle advokáta nutné mít na zřeteli, že vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka má stejné účinky, jako zrušení účasti společníka ve společnosti soudem. Dnem právní moci usnesení soudu o výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka zaniká účast společníka ve společnosti a s tímto dnem je pak spojen i přechod podílu společníka na společnost, konstatuje a dodává, že výše uvedené platí i v případě, že společnost již fakticky není v provozu.

Foto: www.isifa.com