Nejzazší termín podání daňového přiznání se neúprosně blíží. Připomeňme si, kdo je povinen podat daňové přiznání, v jakých lhůtách i jaké jsou možnosti zastupování.
Povinnost podat daňové přiznání
Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob nemusí podávat každý. Jednoznačně tuto povinnost stanoví § 38g zákona o daních z příjmů. Zde je popsáno, že daňové přiznání je povinen podat:
- každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, přesáhly 15 000 korun (nejedná se však o příjmy, jež jsou od daně osvobozené nebo o příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní). Výjimkou z tohoto pravidla jsou osoby, které sice neměly v daném období příjmy vyšší než 15 000 korun, ale vykázaly daňovou ztrátu. Dále daňové přiznání nepodávají zaměstnanci s podepsaným daňovým prohlášením, jež měli příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků od jednoho nebo postupně od více plátců (ne souběžně) a neměli jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6 000 korun. Případně měli pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f zákona o daních z příjmů vyjmuty ze zdanění,
- poplatník, jemuž byly v roce 2012 vyplaceny příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky za uplynulá období (nejedná se o mzdy za měsíc prosinec vyplacené do 31. ledna následujícího roku, ale o mzdy vyplacené zaměstnavatelem po tomto datu),
- poplatník, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Příklad (příjmy postupné a souběžné):
Student měl v roce 2012 sjednány tři brigády se dvěma zaměstnavateli. Jednalo se o dohody o provedení práce. První dohoda byla uzavřena na měsíc leden, druhá v měsících červen až srpen a třetí s jiným zaměstnavatelem v měsíci srpnu. Student u prvního zaměstnavatele podepsal daňové prohlášení, všechny příjmy byly zdaněny zálohovou daní, je tedy povinen podat daňové přiznání, protože měl souběžné příjmy z druhé a třetí brigády (v měsíci srpnu). Pokud by byla třetí dohoda uzavřena například v měsíci září, jednalo by se o postupné příjmy od více zaměstnavatelů, student by mohl požádat o roční zúčtování svého posledního zaměstnavatele, ale nebyl by povinen podat daňové přiznání.
Příklad (mzda vyplacena se zpožděním):
Zaměstnavatel z důvodu dočasné platební neschopnosti nevyplatil zaměstnancům mzdu za měsíce listopad a prosinec 2011 v řádném termínu. Dlužná mzda jim byla vyplacena v měsíci únoru 2012. Zaměstnanci nemohou žádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování příjmů za rok 2012, jelikož jim byla v průběhu zdaňovacího období vyplacena mzda za uplynulá období (za rok 2011). Jsou povinni sami podat daňové přiznání.
Lhůty pro podání daňového přiznání
Pro prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání je třeba včas předložit plnou moc k zastupování.
Daňové přiznání se dle § 136 odst 1 daňového řádu podává nejpozději do tři měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Lhůta začíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, končí číselným označením dne, který se shoduje se dnem, který běh lhůty započal. Jestliže ale na poslední den lhůty připadne sobota, neděle nebo svátek, je posledním dnem nejblíže následující pracovní den. Zjednodušeně řešeno, lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2012 začala běžet 1. ledna a končí 2. dubna 2013, protože 1. dubna je svátek. Těm poplatníkům, kterým daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, se poslední den lhůty posouvá na 1. července 2013. Ovšem za předpokladu, že před 2. dubnem 2013 předložili správci daně příslušnou plnou moc.
Další (specifické) lhůty pro podání daňového přiznání:
- při zahájení insolvenčního řízení (§ 244 odst. 1 daňového řádu) – přiznání se podává nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku podle insolvenčního zákona,
- ke dni předložení konečné zprávy, ke dni podání návrhu na zrušení konkursu, ke dni zrušení konkursu a ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku (§ 244 odst. 3 daňového řádu) – přiznání se v těchto případech podává do 15 dní,
- pokud dojde po účinnosti rozhodnutí o úpadku k přechodu oprávnění nakládat s majetkovou podstatou z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně (§ 244 odst. 4 daňového řádu) – do 15 dní,
- při přechodu daňové povinnosti (§239 daňového řádu) – za situace, kdy daňová povinnost, která vznikla zůstaviteli, přechází na jeho dědice. Dědic je povinen uhradit daň jen do výše ceny nabytého dědictví – daňové přiznání se podává do 6 měsíců po úmrtí.
Kdo může za poplatníka podat daňové přiznání?
Daňové přiznání nemusí vždy podávat pouze daňový poplatník. Jeho zástupcem může být:
- zákonný zástupce – pokud není poplatník způsobilý k právním úkonům (např. u nezletilých osob rodič),
- ustanovený zástupce – stanoví jej správce daně v případech, kdy poplatník nemůže sám jednat a nemá stanoveného zákonného zástupce nebo zmocněnce,
- zmocněnec – jde o zástupce na základě plné moci. Zřejmě nejčastější případ zastupování kupříkladu daňovým poradcem nebo advokátem. Plná moc musí obsahovat patřičné náležitosti, např. vymezit rozsah zastupování. Pokud správce daně shledá, že není v souladu se zákonnými požadavky, vyzve poplatníka k odstranění vad ve stanovené lhůtě. Plná moc se stane účinnou až po jejich odstranění.
Vzor plné moci je pouze obecným vzorem. Nemusí být příslušným finančním úřadem uznán.
ČLÁNKY DO MAILU