Co je elektronický platební rozkaz, jaká je jeho využitelnost i největší úskalí?

Právní úprava elektronického platebního rozkazu je obsažena v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „občanský soudní řád“). Jaké jsou tedy konkrétní podmínky pro jeho vydání a využití v praxi? 

Předpoklady a podmínky pro vydání elektronického platebního rozkazu

Elektronický platební rozkaz je zvláštní formou platebního rozkazu a řízení o jeho vydání (tzv. rozkazní řízení) je dle platné právní úpravy sice zkráceným řízením, avšak nikoliv samostatným, nýbrž odehrávajícím v počáteční fázi v rámci obecného soudního řízení o žalobě. Vydání elektronického platebního rozkazu předpokládá podání řádného návrhu a naplnění veškerých procesních podmínek, které jsou pro jeho vydání nezbytné – jako například věcná příslušnost soudu, absence překážky litispendence (tj. neexistence dosud zahájeného soudního řízení o téže věci s identickým předmětem řízení a identickými účastníky řízení) nebo absence překážky věci rozhodnuté.

Mohlo by vás zaujmout: Jak správně na vymáhání pohledávek, když vám dlužníci neplatí?

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu lze podat pouze na předepsaném elektronickém formuláři, který je řádně podepsaný žalobcem, přičemž ze skutečností uvedených v návrhu (popř. z přiložených důkazních listin) musí jasně vyplývat uplatněné právo na zaplacení peněžité částky. Podle občanského soudního řádu dále platí, že elektronický platební rozkaz nelze vydat, není-li znám pobyt žalovaného nebo má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny. 

Návrh musí samozřejmě obsahovat veškeré náležitosti potřebné k identifikaci žalobce a žalovaného, vylíčení a zdůvodnění rozhodných skutečností (tzv. skutkového stavu věci), musí být k němu připojeny veškeré potřebné listinné důkazy a musí být žalobcem podepsán uznávaným elektronickým podpisem. V případě nevyplnění některého z povinných polí nebude umožněno žalobci formulář odeslat. Některá pole, jako je například petit, se však ve formuláři vyplňují automaticky. Formulář lze k příslušnému soudu následně podat za použití tlačítka „odeslat“ umístěném na formuláři. Po úspěšném zpracování podání obdržíte potvrzující e-mail o přijetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, stejně tak jako e-mail s údaji o čísle účtu a variabilním symbolu pro zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek přitom činí 400 Kč do žalované částky 10 000 Kč, dále 800 Kč při žalované částce vyšší než 10 000 Kč, avšak nepřevyšující částku 200 000 Kč a při částce převyšující částku 200 000,– představuje 4 % z celkové žalované částky. 

Čtěte také: Právní novinky, které by neměly uniknout pozornosti podnikatelů v roce 2019

Praktická využitelnost a úskalí elektronického platebního rozkazu 

Pokud žalovaný nehodlá pohledávku zaplatit, musí v zákonné lhůtě 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu proti němu podat u soudu odpor, který platební rozkaz vydal. Pokud tak neučiní a lhůta marně uplyne, nabude elektronický platební rozkaz právní moci a je možné zahájit exekuci. Vzhledem k tomu, že soudy (při splnění veškerých zákonných podmínek) elektronické platební rozkazy zpravidla vydávají v řádu několika týdnů, jedná se o relativně rychlou cestu k domožení se svých práv – zejména pak nepodá-li protistrana odpor. V takovém případě soud vydaný elektronický platební rozkaz zruší a nařídí zpravidla jednání ve věci, čímž se celé soudní řízení výrazně prodlužuje. 

Jedním z praktických „úskalí“ tohoto procesního institutu, a to zejména pro žalobce, je, že elektronický platební rozkaz musí být doručen žalovanému do vlastních rukou, přičemž náhradní doručení je vyloučeno. Pokud si tedy žalovaný nepřebírá poštu, což bývá zejména u notorických dlužníků relativně časté, v důsledku čehož k doručení elektronického platebního rozkazu do vlastních rukou nedojde, vydaný elektronický platební rozkaz soud automaticky zruší a žalobce tím ztrácí výhodu rychlého vyřešení celé věci. Další nevýhodou elektronického platebního rozkazu je skutečnost, že žalobcem žalovaná částka ze zákona nesmí převyšovat částku 1 000 000 Kč – tou je v praxi míněna jistina dluhu (bez příslušenství). Pokud je tedy žalovaná částka vyšší, není možné elektronický platební rozkaz vydat a je potřeba podat návrh na vydání běžného platebního rozkazu. V takovém případě je však třeba počítat jak s řádově delším soudním řízením, v němž pouhý výpočet soudního poplatku a jeho výzva k úhradě adresovaná žalobci může ze strany soudu trvat několik týdnů, tak i s vyšším soudním poplatkem. 

Mohlo by vás zaujmout: Co vše musí obsahovat společenská smlouva společnosti s ručením omezeným?

Když proběhne celé soudní řízení, které může trvat jak několik týdnů (zpravidla nepodá-li dlužník odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu), tak i několik měsíců (zpravidla pokud se dlužník brání a je třeba nařídit soudní jednání), dojde k vydání rozhodnutí ve věci soudem. Pokud je soudem rozhodnuto ve prospěch žalobce a rozhodnutí se stane pravomocným, v ten moment žalobce disponuje exekučním titulem, na jehož základě může svůj dluh začít vymáhat prostřednictvím exekutora. Dobrou zprávou pro žalobce jakožto věřitele je, že v případě vydání pravomocného soudního rozhodnutí se opět zvyšuje pravděpodobnost, že solventní dlužník svůj dluh uhradí dobrovolně. Racionálně smýšlející osoba si totiž umí spočítat, že proti pravomocnému rozhodnutí toho už moc nezmůže a exekucí jen narůstají další náklady. Pokud však ani v této fázi dlužník svůj dluh neuhradí, je samozřejmě nutné podat návrh na nařízení exekuce u příslušného exekutora.