Ne vše zdražilo. Vepřovou kýtu a dalších 5 věcí prodávají obchodníci levněji než loni

Inflace dosáhla 16 %

Jak před několika týdny zveřejnil ČSÚ, meziroční inflace v Česku dosáhla v květnu na 16 %, což je nejvyšší úroveň od roku 1993. Oproti dubnu se meziroční inflace zvýšila o 1,8 p. b. Spotřebitelské ceny opět výrazně zrychlily svůj meziroční růst, tentokrát až na rovných 16 %. Meziměsíčně vzrostly o 1,8 % především v důsledku růstu cen potravin, komentoval Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.

Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo podle dat ČSÚ zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst na 15,1 % z dubnového 10,7 %). Růst cen mouky zrychlil na 64,6 % (v dubnu 52,3 %), masa na 17,3 % (v dubnu 11,0 %), polotučného trvanlivého mléka na 42,1 % (v dubnu 31,3 %), vajec na 33,8 % (v dubnu 14,2 %) a másla na 51,9 % (v dubnu 31,6 %). 

V oddíle bydlení vzrostly především ceny zemního plynu o 49,2 % (v dubnu o 44,2 %) a tuhých paliv o 30,1 % (v dubnu o 24,1 %). V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 22,8 % (v dubnu o 19,5 %) a ubytovacích služeb o 18,1 % (v dubnu 14,4 %).

Za celkový nárůst může hlavně bydlení

Na růstu inflace se nicméně nejvíce podílely opět ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,7 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, elektřiny o 30,8 %, tepla a teplé vody o 17,8 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 13,9 % a pohonných hmot a olejů o 44,3 %. Ceny oděvů vzrostly o 22,9 % a obuvi o 16,8 %.

Za zvýšení cenové hladiny může i oddíl potravin a nápojů. Například ceny chleba stouply o 25,4 %, drůbežího masa o 30,7 %, ostatních jedlých olejů o 47,8 % a cukru o 32,1 %. Server Podnikatel.cz však při porovnání detailních dat ČSÚ našel několik položek, které byly letos v květnu levnější než před rokem. Jedná se o:

Květák bílý celý

Květák je potravinou, jejíž cena v posledních měsících oproti loňsku klesla nejvýrazněji. V dubnu a květnu byl květák levnější o 23 korun. Výrazné zlevnění však bylo dáno především vysokou cenou květáku loni v dubnu a v květnu.

Vepřová kýta bez kosti

Vepřová kýta bez kosti byla zatím levnější ve všech letošních měsících než v loňských. Rozdíl oproti loňsku se však snižuje. V květnu byl kilogram kýty levnější už jen o necelé 3 koruny než před rokem.

Jablka konzumní

Cena jablek byla sice letos zatím také pokaždé nižší, ale jen nepatrně.

Mrkev

Letošních prvních pět měsíců šlo pořídit i mrkev levněji než před rokem, a to o několik korun na kilogram.

V posledních měsících jsou levnější

Papriky

Papriky byly sice v prvním čtvrtletí dražší, v dubnu a květnu se však prodávaly za nižší cenu než před rokem. Důvodem však je, že v loni v těchto měsících došlo k výpadku v producentských zemích a cena paprik tak byla vysoká.

Tuzemák

V dubnu a květnu šel za nižší cenu pořídit také litr tuzemáku.

Byly levnější, teď už jsou dražší

Vepřová pečeně (1 kg)

Až do března platilo, že je letos levnější i levnější vepřová pečeně. Od dubna se však nakupuje za výrazně vyšší cenu.

Pomeranče

První dva měsíce pomeranče stály o něco málo více než před rokem, v březnu sice zlevnily, v dubnu a květnu se však prodávaly opět za vyšší cenu.

Vodka jemná

Podobná situace byla u vodky. Ještě v lednu se vodka prodávala za vyšší cenu než v roce 2021, v únoru se ceny srovnaly a v březnu ji šlo pořídit už o 12 Kč/l levněji. V dubnu se opět cena srovnala a v květnu již vodka stála o 20 Kč/l více.

Letošní vrchol inflace může být až 20 %

Přestože spotřebitelská inflace v květnu překvapila směrem nahoru, měla by podle analytiků začít brzy kulminovat. Vrchol inflace očekáváme mezi 16,5–17,0 % v červnu nebo červenci. Vyšší než předpokládaná inflace v dubnu i květnu směřuje náš odhad průměrného růstu cen v 2022 z 12,6 % k 14,3 %, doplnil David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank, s tím, že vyšší ceny energií i agrárních komodit na světových trzích by se ještě měly propisovat do spotřebitelských cen. Současně s tím budou pokračovat domácí cenové tlaky. Ty ale začnou během druhé poloviny roku pozvolna ustupovat z důvodu zvýšení úrokových sazeb nad neutrální úroveň, tedy do restriktivního pásma, což napomůže ztlumit spotřebitelskou poptávku, domnívá se Vagenknecht.

Podobný vrchol inflace vidí i analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. Inflace by měla kulminovat na začátku 3. čtvrtletí kolem 17 % a následně velmi pozvolna zpomalovat. Po celou druhou polovinu letošního roku je však nutné počítat s meziročním růstem cenové hladiny velmi výrazně nad 10 %. V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí 14 – 15 % a vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností. Pravděpodobnost hospodářské recese se jednoznačně zvyšuje, upozornil Novák.

O něco skeptičtější je Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus, který očekává možný vrchol až mezi 17 a 18 %. Na meziměsíční bázi ovšem bude zdražování pokračovat. Teprve během podzimu bychom se měli dočkat oslabení poptávkové inflace, kdy se začne projevovat loňské zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky a českým domácnostem vzhledem k enormnímu růstu výdajů na nezbytné položky – typicky energie – bude klesat kupní síla. Že by se nákupní horečka měla postupně uklidňovat, ostatně ukazují i klesající indikátory ekonomické nálady mezi Čechy. I přesto podle nás inflace ve zbytku roku již výrazněji neoslabí a zpět pod 15 % se již letos nepodíváme. Hranici 15 % pak inflace překoná i v průměru za celý letošní rok, podotkl Hradil.

S ještě černější prognózou přišel analytik Komerční banky Martin Gürtler. V souhrnu čekáme, že celková meziroční inflace v červnu vzrostla z 16,0 % na 17,4 %. Tržní konsensus je mírně nižší, když činí 17,1 %. V červenci pravděpodobně dojde k velkému cenovému skoku vlivem dalšího výrazného zvýšení cen elektřiny, plynu a tepla. To se projeví ve výrazné akceleraci celkové meziroční inflace, která pravděpodobně vystoupá ke 20 %, uvedl Gürtler.

Další vývoj bude znám už za několik dnů. Ve středu by měl ČSÚ zveřejnit data o inflaci za červen a celková za první pololetí.