Dlouhodobý majetek a jeho technické zhodnocení je upraveno jak v zákoně o účetnictví a s ním souvisejícími vyhláškami a ČÚS, tak v zákoně o daních z příjmů. Jak ale posoudit, zda se jedná skutečně o opravu majetku, která může být okamžitě součástí nákladů, anebo o technické zhodnocení?
Dlouhodobý majetek a technické zhodnocení dle ZoÚ
Dlouhodobý hmotný majetek je vymezen ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., a patří mezi něj:
- pozemky,
- stavby,
- hmotné movité věci a jejich soubory,
- pěstitelské celky trvalých porostů,
- dospělá zvířata a jejich skupiny,
- jiný dlouhodobý majetek.
O technickém zhodnocení však nelze účtovat u neodpisovaného majetku, pěstitelských celků trvalých porostů a dospělých zvířat a jejich skupin.
Technické zhodnocení majetku
Za technické zhodnocení jsou potom považovány takové zásahy do majetku, které „mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku“. Výjimku tvoří pouze stavby, u kterých je technické zhodnocení posuzováno ve vztahu k významnosti – tedy zda je hodnota technického zhodnocení významná oproti původní hodnotě majetku v účetnictví.
Abychom zjistili, co přesně je rozuměno nástavbou, přístavbou a jinými stavebními úpravami, je zapotřebí hledat ve stavebním zákoně, který tyto pojmy definuje. Nástavbou se potom rozumí takové úpravy, které stavbu zvyšují. Přístavbou se rozumí takové úpravy, které stavbu půdorysně rozšiřují, a zároveň je propojena s dosavadní stavbou. Stavební úprava je definovaná jako „úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby“.
Provedení technického zhodnocení na majetku zvyšuje jeho vstupní cenu a nelze jej zahrnout přímo do nákladů. Hranici pro technické zhodnocení si stanovuje účetní jednotka sama, kdy ve většině případů účetní jednotky přebírají hranici stanovenou zákonem o daních z příjmů, a to 40 000 Kč, resp. od roku 2021 80 000 Kč. Stanovená hranice se posuzuje za celé účetní období, nikoli za každé jedno provedené technické zhodnocení. Pakliže účetní jednotka provede tři technická zhodnocení v průběhu účetního období, každé ve výši 20 000 Kč, a hranice stanovená interní směrnicí pro vykazování majetku a jeho technického zhodnocení je 40 000 Kč, musí tato technická zhodnocení zařadit mezi dlouhodobý majetek.
Technické zhodnocení však může být účtováno také samostatně, a to v případech, kdy se jedná o technické zhodnocení drobného majetku nebo o technické zhodnocení majetku, ke kterému nemá účetní jednotka vlastnická práva. Typickým příkladem je pronajatý prostor, na kterém bylo provedeno technické zhodnocení.
Provedené technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu majetku, a to v tom období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání. V případě zvýšení vstupní ceny majetku je zapotřebí této změně přizpůsobit odpisový plán.
Oprava a údržba
Vyhláška k zákonu o účetnictví definuje, co se rozumí opravou a údržbou majetku. Oprava je definovaná jako takový zásah do majetku, kterým se „odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu“. Při provádění opravy je možné použít i jiné než původní materiály a díly, ale nesmí tím dojít k technickému zhodnocení. Lze tedy použít takové materiály, které nezlepší funkčnost majetku. Za údržbu je potom považována „soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady“.
Na rozdíl od technického zhodnocení lze vynaložené výdaje na opravu a údržbu zaúčtovat přímo do nákladů, a to na příslušné nákladové účty, např. 511 – opravy a údržba, 501 – spotřeba materiálu, 518 – ostatní služby nebo 548 – ostatní provozní náklady.
Problematika technického zhodnocení v zákoně o daních z příjmů
Zákonem o daních z příjmů je technické zhodnocení definované jako „výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).“
Pakliže technické zhodnocení nedosáhne hranice pro zařazení do majetku dle ZDP, lze tyto výdaje uznat jako náklad. V opačném případě, pokud hranice bude dosaženo, je povinnost toto technické zhodnocení zařadit jako majetek, a to buď prostřednictvím zvýšení vstupní ceny nebo zařazení samostatného majetku a tento majetek odpisovat. Pozor, technické zhodnocení se posuzuje „v úhrnu“ v rámci zdaňovacího období.
Pokud je provedeno technické zhodnocení na majetku v prvním roce užívání (zařazení), vstupuje toto provedené technické zhodnocení do pořizovací ceny majetku.
Novelou zákona o daních z příjmů vyhlášenou ve Sbírce zákonů dne 31. 12. 2020 došlo ke zvýšení hranice ceny pro zařazení dlouhodobého majetku dle ZDP, a to z původních 40 000 Kč na 80 000 Kč. Tato hranice se týká také technického zhodnocení. Změna je účinná od 1. 1. 2021, ale tuto úpravu lze aplikovat zpětně již pro rok 2020, resp. majetek uvedený do užívání po 1. 1. 2020.
ZDP dále definuje, co je považováno za rekonstrukci a modernizaci. Rekonstrukcí se rozumí takové „zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů“. Za modernizaci je potom považováno rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Technické zhodnocení je podrobněji rozvedeno v pokynu GFŘ D-22. Pokyn řeší zejména problematiku stavebních děl a jejich součástí, kdy za technické zhodnocení jsou vždy považovány například vnitřní rozvody studené a teplé vody, vnitřní rozvody kanalizace, vnitřní odpadové šachty, rozvody elektroinstalace a další. Za technické zhodnocení naopak není považováno například vybavení automobilu zimními pneumatikami.
Vzhledem k tomu, že je hranice mezi technickým zhodnocením a opravami velmi tenká, lze požádat správce daně o vydání závazného posouzení, zda je konkrétní zásah do majetku považován za technické zhodnocení nebo opravu.