Právní úpravu záboru veřejného prostranství nalezneme v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění (dále jen „zákon o obcích“) a dále také v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o místních poplatcích“). Podrobnější podmínky záboru bývají také často stanoveny v obecně závazných vyhláškách jednotlivých obcí, které je za tímto účelem zpravidla vydávají.
Možnosti užívání veřejného prostranství pro podnikatelské účely
Veřejným prostranstvím jsou podle zákona o obcích všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejná prostranství lze za určitých podmínek využít i k podnikatelským účelům a pořádat na nich např. kulturní akce, koncerty, trhy nebo je využít jako plochu pro umístění reklamních zařízení. Podmínkou pro takovéto využití veřejných prostranství zpravidla bývá řádné ohlášení jejich užití pro podnikatelské účely příslušným orgánům (např. obci) v souladu s platnými právními předpisy a úhrada poplatku za takovéto užívání.
Obecně lze rozlišit dvě základní formy užívání veřejných prostranství, a to tzv. obecné a zvláštní užívání. Obecné užívání veřejného prostranství je bezplatné a představuje běžné užívání např. veřejných komunikací, náměstí, chodníků nebo veřejné zeleně chodci či automobily. Za takovéto obecné užívání veřejného prostranství není třeba platit žádné přímé poplatky obci či jinému orgánu a pro všechny uživatele je v podstatě zdarma. Naproti tomu zvláštní užívání veřejného prostranství představuje takové užívání veřejného prostoru, který ostatní uživatele v určitých ohledech omezuje, a proto je za něj nutné zaplatit. Zvláštní užívání veřejného prostranství je vhodné zejména pro podnikatele, kteří tímto způsobem mohou využít například prostor obecního náměstí k uspořádání festivalu, koncertu, farmářských trhů, sportovní akce nebo prostě jen k propagaci svého vlastního podnikání.
Specifikace a rozsah zvláštního užívání je konkrétně vymezen zákonem o místních poplatcích a týká se zejména podnikatelských aktivit. Mezi nejvíce relevantní formy zvláštního užívání pro podnikatele, které jsou specifikovány v ustanovení § 4 zákona o místních poplatcích, patří například užívání veřejného prostranství pro již zmíněné kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl, umístění stavebních nebo reklamních zařízení, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, vyhrazení trvalého parkovacího místa nebo provádění výkopových prací. Zde je třeba zdůraznit, že z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatky neplatí.
Poplatky za zábor veřejného prostranství
Podle zákona o místních poplatcích může sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činit až 10 Kč denně za každý započatý metr čtvereční užívaného veřejného prostranství. V této souvislosti je třeba rovněž zdůraznit, že za užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec výši poplatku za užívání zvýšit až na desetinásobek, což může být pro podnikatele podnikající ve zmíněných oborech vcelku zásadní. Obec podle zákona také může stanovit poplatek paušální částkou, a to například na týdenní, měsíční, dokonce i roční bázi.
Čtěte také: Restaurace se bez zahrádky neobejdou. Jak se jim letos povedly?
Obec si může obecně závaznou vyhláškou individuálně stanovit i výrazně vyšší poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství (např. pro podnikatelské účely), než který je uveden v zákoně, a do určité míry si tak je schopna zvláštní užívání veřejného prostranství sama regulovat. Výše zpoplatnění se proto v jednotlivých městech a obcích může lišit. V takovéto vyhlášce by měly být uvedeny informace týkající se vybírání poplatků, vznik a zánik poplatkové povinnosti, lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti nebo eventuální úlevy či osvobození od placení poplatků v určitých případech. V obecně závazné vyhlášce by měla být přesně specifikována také všechna veřejná prostranství určená ke zvláštnímu užívání tak, aby bylo vždy předem jasné, které části veřejných prostranství jsou při užívání zpoplatněny a které nikoliv (ideálně specifikací konkrétních pozemků). Zpoplatnění se totiž automaticky nemusí vždy týkat všech veřejných prostranství, nýbrž jen některých, které jsou k tomu výslovně určeny.
„Vyřízení“ záboru veřejného prostranství a problematika elektrických kol a koloběžek
O zábor veřejného prostranství je nutné požádat v příslušné obci, v níž se veřejné prostranství nachází, a uhradit obci případně stanovený poplatek. O zábor lze požádat prostřednictvím tzv. ohlášení, ve kterém žadatel podle zákona o místních poplatcích musí uvést vedle svého jména a příjmení (popř. názvu, jde-li o právnickou osobu) také obecný identifikátor, byl-li mu přidělen (např. IČO), místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresu pro doručování a údaje rozhodné pro stanovení poplatku. Je-li žadatelem právnická osoba, je povinna rovněž specifikovat osoby oprávněné ji v této věci zastupovat. Pokud předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností žadatele, je v takovémto ohlášení žadatel povinen uvést rovněž čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb (včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí) užívaných v souvislosti s jeho podnikáním.
Kdo je zodpovědný za hluk na restaurační předzahrádce? Musí se skutečně uzavřít ve 22:00? A jak vysoký postih hrozí za porušení pravidel? Čtěte podrobnosti. v článku Za hluk z restaurační předzahrádky platí pokutu hlučný host, ne provozovatel
V současné době rovněž probíhají vášnivé debaty o tom, zda by o zábor veřejného prostranství měli žádat také provozovatelé elektrických kol a koloběžek, jejichž oblíbenost mezi lidmi a zejména turisty v posledních letech výrazně stoupla a čím dál tím častěji se v hojných počtech objevují na náměstích, v ulicích, na chodnících a dalších místech veřejného prostoru. Jelikož se v těchto případech zcela bezprecedentně jedná o podnikatelskou činnost, z logiky věci vyplývá, že by jejich provozovatelé měli být rovněž plátci do obecních či veřejných rozpočtů a o zábor veřejných prostranství žádat stejně jako všichni ostatní podnikatelé, kteří chtějí veřejný prostor využít ke svým obchodním záměrům. Problém je samozřejmě v tom, že zákon na tato specifika moderní doby v současné době není vhodně uzpůsoben. Elektrické koloběžky nebo kola se většinou nacházejí na různých místech podle toho, kde je jejich uživatelé zrovna zanechají, a bylo by za stávajících podmínek obtížné určit, za zábor jakého veřejného prostranství a v jakém rozsahu by se vlastně mělo platit. Tyto otázky nicméně bude ještě nutné postupem času vyřešit.
Zábor veřejného prostranství je pro podnikatele velmi praktickou záležitostí, která může posloužit například k reklamě a propagaci podnikatele ve veřejných prostorách, za účelem získání nových zákazníků, k pořádání různých koncertů či jiných kulturních nebo sportovních akcí nebo třeba k umístění prodejních stánků, trafik a podobných dočasných staveb určených k prodeji zboží a služeb. Důležité je vždy předem obec řádně požádat o poskytnutí záboru a uhradit příslušný poplatek tak, aby vše proběhlo správně a v souladu s právními předpisy.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí