Účetní závěrka se skládá typicky z rozvahy, výsledovky a přílohy k účetní závěrce. Některé účetní jednotky mají povinnost sestavovat také přehled o peněžních tocích nebo výkaz o změnách ve vlastním kapitálu. Zatímco účetní výkazy zahrnují hodnotové údaje, příloha k účetní závěrce vysvětluje a doplňuje informace uvedené v těchto výkazech popisným způsobem. Příloha k účetní závěrce se na rozdíl od ostatních účetních výkazů zveřejňuje vždy.
Základní informace uváděné v příloze
Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce upravuje vyhláška k zákonu o účetnictví. Stanovuje, jaké minimální informace musí být v příloze uvedeny. Za základní informace je pak považováno uvedení těchto informací:
- obchodní firmu nebo název a sídlo příp. bydliště,
- identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku,
- právní formu účetní jednotky,
- informaci o tom, že je účetní jednotka v likvidaci,
- předmět podnikání účetní jednotky nebo účel, pro který byla zřízena,
- rozvahový den nebo okamžik, ke kterému byla závěrka sestavena.
Mimo tyto základní informace se uvádí informace a použitých obecných účetních zásadách a účetních metodách, případných odchylkách od těchto metod a jejich případný vliv na vykázané závazky a majetek nebo finanční situaci účetní jednotky a její výsledek hospodaření. Mezi účetní metody se řadí například způsoby oceňování dlouhodobého majetku, způsob oceňování zásob a vymezení nákladů s jejím pořízením, oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů, odpisování majetku, postup tvorby a použití opravných položek nebo rezerv a další.
Účetní jednotka pak dle hranice významnosti uvádí informace o oceňování majetku a závazků, informaci o úpravách hodnot majetku (odpisy, tvorba opravných položek), způsob přepočtu cizí měny na českou měnu a stanovení reálné hodnoty.
Dále musí účetní jednotka uvést informace o tom, jaké používá oceňovací modely při oceňování reálnou hodnotou. Jedná se zejména o změny reálné hodnoty, změny ocenění podílů a ekvivalencí, a to dle jednotlivých druhů majetku. U derivátů musí být uvedeny údaje o jejich rozsahu a podstatě a informace o okolnostech, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit výši a časový průběh a určitost budoucích peněžních toků.
V příloze k účetní závěrce se musí uvádět informace o závazcích a pohledávkách, které mají k datu sestavení účetní závěrky splatnost delší než pět let, a celkovou výši závazků a pohledávek, které jsou kryty věcnými zárukami, a to vč. uvedení povahy a formy těchto záruk.
Příloha k účetní závěrce dále obsahuje informace o výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídicích orgánů, kontrolních a případně správních orgánů, a to včetně uvedení úrokové sazby. Zároveň musí být uvedena informace o hlavních podmínkách, informace o splacených a prominutých částkách a poskytnutých zajištění, a to ve členění dle kategorie těchto osob.
Účetní jednotky musí dále zveřejňovat informace o jednotlivých položkách výnosů a nákladů, které jsou významné nebo mimořádné svým objemem nebo původem. Také se zde musí objevit informace o průměrném přepočteném stavu zaměstnanců v průběhu účetního období.
V neposlední řadě obsahuje příloha informace, které nejsou zjistitelné z účetních výkazů. Jedná se například o podmíněné závazky, poskytnuté věcné záruky a další, které se evidují tzv. podrozvahově. V příloze se také uvádí významné události, které nastaly po rozvahovém dni a jsou významné pro uživatele účetních výstupů.
Mikro účetní jednotky s auditem a konsolidované mikro účetní jednotky
Pokud mikro účetní jednotka podléhá auditu, musí v příloze uvádět více informací, oproti neauditované mikro jednotce. Jedná se například o informace o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů. Dále uvádí informace k jednotlivým položkám dlouhodobých aktiv, a to ve členění počátečních a konečných zůstatků a důsledky těchto změn. U dlouhodobých aktiv navíc uvádí informace o výši vytvořených opravných položek a výši úroku, které jsou součástí ocenění dlouhodobého majetku.
Pokud je mikro účetní jednotka součástí konsolidačního celku, uvádí informace o účetní jednotce, ke které konsolidovaná účetní jednotka patří.
V případě, že dochází u mikro účetní jednotky k transakcím se spřízněnými osobami, a to za jiných než běžných tržních podmínek, musí účetní jednotka zveřejnit informace o objemu těchto transakcí a povahu vztahu se spřízněnými osobami. Tyto informace lze seskupit podle jejich podstaty. To ovšem neplatí pro případy, kdy by seskupení informací znemožnilo pochopení dopadu těchto transakcí na finanční situaci účetní jednotky.