Co musí řemeslník vědět před přijetím zakázky v zahraničí

Jednotné kontaktní místo je jakýmsi průvodcem světem poskytování služeb v rámci České republiky a Evropské unie. Má fungovat jako spolehlivý partner podnikatele, kterému významně ulehčí život. Stejně tak pomáhá i zájemcům o podnikání a dalším klientům. Jeho smysl spočívá v tom, že podnikatel už nemusí složitě zjišťovat, na který úřad se obrátit a jaké procedury absolvovat. Vše se dozví a vyřeší prostřednictvím Jednotného kontaktního místa. V České republice existuje 15 regionálních fyzických Jednotných kontaktních míst. S výjimkou Prahy jsou umístěna na obecních živnostenských úřadech magistrátních měst v sídlech krajů. Dále je možno použít jedno centrální elektronické místo. Přinášíme několik zajímavých příběhů podnikatelů, kteří se na Jednotné kontaktní místo obrátili proto, aby si v podnikání ulehčili. Podrobnosti o fungování JKM čtěte v článku Nezapomínejte na Jednotná kontaktní místa, jsou tu pro všechny

Co musí řemeslník vědět před přijetím zakázky v zahraničí

Na základě zákona o volném pohybu služeb je umožněno poskytovat své služby zákazníkům v druhé členské zemi Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru či Švýcarské konfederace. A to na základě českého oprávnění k podnikání pro přeshraniční poskytování služeb. Případně mohou podnikatelé v jiném členském státě získat zahraniční oprávnění k podnikání, na základě kterého budou vykonávat své podnikatelské aktivity, pak jde o takzvané usazení. Pokud by poskytování služeb bylo dlouhodobé a mělo pravidelný charakter, například vždy týden v měsíci či jeden den v týdnu, jednalo by se o trvalé podnikání v cizím státě, čili usazení. Také služby, jejichž poskytování je vázáno na určitou provozovnu, nelze obecně poskytovat přeshraničně. Patří sem hotely, restaurace nebo kadeřnické salony. V takovém případě by bylo nutné zažádat o vydání oprávnění k poskytování služeb u příslušného orgánu hostitelského členského státu. Podnikatel má rovněž právo si svobodně vybrat místo pro své podnikání v rámci celé EU/EHP či Švýcarské konfederace a využít základní svobody pohybu – usazení, vysvětluje nejčastější dotaz Markéta Hrdličková z JKM Karlovy Vary.

Loni se na nás obrátil zedník s dotazem, jak postupovat a jakými doklady je nutno se prokázat při realizaci jedné zakázky zednických prací v SRN. Prvořadou podmínkou přeshraničního poskytování služeb je, že těžiště zájmů českého podnikatele musí nadále zůstat v České republice a své přeshraniční služby může český podnikatel poskytovat pouze jednorázově a nepravidelně. Další nezbytnou podmínkou je, aby daná služba byla poskytována také v Česku, připomíná Jaroslav Salavec z JKM Praha 7.

Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek.

Vždy je nutné zjistit, zda je nebo není daná činnost v zemi regulována. Pokud jsou vybrané povolání nebo činnosti v členském státě EU regulovány, musí žadatel požádat o uznání své odborné kvalifikace příslušný uznávací orgán. Neregulované povolání je žadatel oprávněn vykonávat stejně jako státní příslušníci hostitelského státu. Zednictví je v Německu regulovanou činností, která spadá do německé regulované živnosti č. 1 Maurer und Betonbauer. Německo zavedlo proceduru ohlášení záměru pro přeshraniční poskytování služeb v regulovaných činnostech. Před prvním poskytnutím služby přeshraničně jste povinen, ohlásit svůj záměr německému uznávacímu orgánu, což jsou místně příslušné řemeslné komory. Ohlášení platí jeden rok, poté je nutné jej obnovit. Po doručení oznámení o poskytování služeb přeshraničně německé řemeslné komoře je vydáno osvědčení o provedení oznámení, které je platné na celém území Německa po období jednoho roku. Vydání osvědčení je zpoplatněno 25 až 35 eury, doplňuje Jaroslav Salavec. 

Většina podnikatelů obecně nemá přehled o požadavcích na výkon činnosti a podmínkách přeshraničního poskytování služeb v jiné zemi Evropské unie a volí tedy formu dotazu na JKM z pohledu zkušeností, doporučení i garance kvality poskytovaných služeb JKM. Jednotná kontaktní místa řeší i nevšední a specifické dotazy, při jejichž odpovědi či řešení je nutno vyžádat stanovisko od zahraničních partnerů, zabývají se mimo jiné i otázkami mimosoudního řešení sporů, situacemi, kdy podnikatel řeší problém s jiným úřadem členského státu EU, otázkami ochrany spotřebitele, otázkami požadavků na výrobky a podobně.

I na Jednotné kontaktní místo v Českých Budějovicích se nejčastěji obracejí čeští podnikatelé, kteří chtějí poskytovat služby v jiných členských státech EU. Pravidelně se jedná o Rakousko, Německo, Itálii, Francii a Velkou Británii, kde lidé chtějí působit coby zedníci, truhláři, malíři, ale také jako kosmetičky nebo pedikérky. Příkladem za všechny může být truhlář, který od rakouského zákazníka získal nabídku na pokládku podlahy v rodinném domku. Vzhledem k tomu, že to byla jeho první nabídka práce ze zahraničí, velmi zodpovědně se osobně dostavil na JKM a s jeho pomocí zjistil, jak má postupovat, aby mohl své služby v Rakousku poskytnout.

Prvořadou podmínkou přeshraničního poskytování služeb je, že těžiště zájmů českého podnikatele musí nadále zůstat v České republice a své přeshraniční služby může český podnikatel poskytovat pouze jednorázově a nepravidelně. Než začne klient v jiné členské zemi podnikat, je třeba zjistit, zda činnost, kterou hodlá v této zemi provozovat, patří mezi regulované povolání. Pojem regulované povolání označuje jakoukoliv výdělečnou činnost, pro jejíž výkon jsou v příslušné zemi právním předpisem stanoveny požadavky, bez jejichž splnění nemůže osoba toto povolání či činnost vykonávat. Jde o kvalifikační požadavky, případně bezúhonnost, zdravotní způsobilost a podobně. Truhlařina v Rakousku regulovanou profesí je, říká Lucie Samcová Zágorová z českobudějovického JKM. Truhlář byl zároveň poučen o tom, jak se chovat, aby v Rakousku nemusel platit sociální a zdravotní pojištění. K tomu je nutné zažádat si na okresní správě sociálního zabezpečení o potvrzení evropského přenosného formuláře A1, jímž dokládá příslušnost k sociálnímu systému České republiky.

Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz

Velmi dobře pochodil na Jednotném kontaktním místě v Pardubicích i živnostník, který se živí jako montér kovových regálů. Při výkonu této činnosti se v České republice nevyžadují odborné znalosti a dovednosti. Jak je to v Německu, to tazatel nevěděl. Tato činnost není ani v Německu regulovaná a jelikož tazatel splňoval podmínky pro přeshraniční poskytování služeb, hlavní centrum podnikání měl stále v Česku a v předmětné činnosti podnikal už několik let, splnil podmínku pro podnikání ve stejné činnosti v Německu. Podnikatel by se měl seznámit se smlouvou o zamezení dvojího zdanění s Německem. Tazateli odpověď s největší pravděpodobností pomohla, neboť následně po několika měsících navštívil JKM Pardubice s požadavkem na rozšíření svého podnikání a při té příležitosti se zmínil, že jsme ho správně informovali, říká Jana Syrůčková z JKM Pardubice.

Typickým tazatelem je i živnostník s živnostenským oprávněním pro malířství, natěračství, lakýrnictví, který získal jednorázovou zakázku na natěračské práce v domově pro seniory nedaleko rakouské Vídně. Sdělili jsme mu, jaké podmínky musí být splněny, aby se jednalo o přeshraniční poskytování služeb. Zároveň jsme žadateli pomohli ověřit v seznamu regulovaných profesi, zda natěračství patří v Rakousku mezi regulované profese, dále jsme podnikateli objasnili, že výkon regulovaných činností je nutné v Rakousku předem ohlásit příslušnému uznávacímu orgánu a jaké doklady musí být k ohlášení kvalifikace doloženy. Klient byl upozorněn na další povinnosti, které musí v průběhu uskutečňování zakázky plnit, například mít u sebe doklady osvědčující, že je i nadále účastníkem sociálního pojištění ČR, přeložený doklad oprávnění k podnikání, Evropský průkaz zdravotního pojištění a smlouvu, respektive objednávku se zahraničním subjektem, říká Marcela Gábová z JKM Zlín.

Rady pro Čechy i cizince 

Na Jednotných místech jsou ale ochotni poskytnout i informace o podnikání na území České republiky. V Hradci Králové bylo jedné klientce vysvětleno, jak lze u nás poskytovat péči seniorům. Existují totiž dva způsoby a ty se řídí buď zákonem o sociálních službách nebo živnostenským zákonem. V prvním případě můžeme předat kontakty na místně příslušné krajské úřady, které tuto činnost povolují na základě písemné žádosti o registraci poskytovatele. Poradíme i pokud jde o podnikání na základě volné živnosti v oboru Poskytování služeb pro rodinu a domácnost mimo rámec o sociálních službách, komentuje Helena Šafránková z JKM Hradec Králové. Nemalá část dotazů přichází v Hradci Králové od firem, které vysílají své zaměstnance do jiných zemí EU. Ptají se, zda existuje notifikační povinnost pro vyslané pracovníky, povinnost daňové registrace a podobně.

To potvrzuje i Jednotné kontaktní místo na Praze 1, které oslovil podnikatel usazený na Slovensku. Jednalo se o společnost s ručením omezeným, která hodlala poskytovat své služby v Belgii. Kombinace je nevšední tím, že šlo o slovenský subjekt a o to, že hospodářská aktivita se nikterak netýkala České republiky. Tento příklad ilustruje vysokou přidanou hodnotu služeb tuzemské sítě Jednotných kontaktních míst, která spočívá zejména v rozsahu a kvalitě poskytovaných informací. Po založení budeme vykonávať činnosti v Belgicku – konkrétne budeme pre klienta (Belgickú stavebnú firmu-platcu DPH) sprostredkovávať služby iných živnostníkov zo Slovenska, ktorí budú pracovať na stavbe v Belgicku. My nie sme platci DPH, preto posielame klientovi faktúru bez DPH a on ako príjemca služby musí z nej zaplatiť DPH. Naši živnostníci pošlú nám faktúru tiež bez DPH – tu nám vzniká povinnosť zaplatiť DPH v Belgicku, pretože miestom dodania služby, ktorú prijmeme je Belgicko. Do Belgicka nebudeme vysielať žiadnych zamestnancov. Nevieme či je nutné si otvoriť pobočku v Belgicku, lebo hlavnú kanceláriu máme na Slovensku. A nevieme či je nutné sa registrovať v systéme Limosa, keďže v Belgicku budeme len dvaja spoločníci za našu spoločnosť, zněl dotaz slovenského podnikatele, který se s důvěrou obrátil na české úřady.

Pravděpodobně byl jeho dotaz pro slovenské JKM tak nevšední, že se musel obrátit na to české. Ale to je milé, protože to potvrzuje, že ne úplně všechny služby poskytované tuzemskou veřejnou správou jsou nekvalitní. Naopak. Alespoň tedy co se týká naší agendy, za kterou mohu hovořit, komentuje Lukáš Balada z JKM Praha 1. Řešení dotazu nebylo jednoznačné, protože situace nejdříve vyžadovala podnikatelovo rozhodnutí o tom, zda půjde o dočasnou zakázku nebo stálé působení na belgickém trhu. Po přečtení odpovědi si podnikatel mohl udělat obrázek o jeho možnostech v Belgii, přičemž byly naznačeny i další podmínky, které poskytovatelům ukládá belgický právní řád. Bohužel se nestává příliš často, že by klienti Jednotných kontaktních míst poskytovali zpětnou vazbu.

Poměrně netradiční dotaz dorazil i na Jednotné kontaktní místo do středočeských Černošic. Dotyčný se ptal, jaká jsou kritéria pro získání povolení o podnikání v oboru: Koroner – ohledávání mrtvých a zemřelých. Zda je vůbec možné v České republice provozovat tuto činnost v soukromém sektoru? A co pro vytvoření činnosti může udělat? Tyto informace marně hledal na internetu. Zjistili jsme, že činnost koronera spadá do kategorie poskytovatelů zdravotních služeb v oboru soudní lékařství a zaslali tazateli všechny informace včetně formuláře a náležitostí k žádosti, seznamy příloh k žádosti, výše správních poplatků, informací o pojištění profesní odpovědnosti a také seznam lékařských oborů, ve kterých musí mít podnikatel nebo jeho zaměstnanec dokončené vzdělání, říká Zuzana Suchá z JKM v Černošicích.