Co nejvíce nově komplikuje využívání dohod? Rozvržení pracovní doby předem a dovolená

Na dohodáře se nově také vztahují ustanovení upravující veškeré překážky v práci. Zaměstnanci na DPP a DPČ tak nemají ze zákona právo, jak platilo dříve, pouze na důležité osobní překážky v práci podle § 191 až 198 zákoníku práce a překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na veškeré překážky v práci (byť část bude nadále „neplacená“).

Dohodářům musí být od října rovněž poskytovány příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích. S tím souvisí i nutnost evidence pracovní doby.

V lednu přibyl nárok na dovolenou

Od ledna letošního roku navíc přibyl pro dohodáře nárok na dovolenou. Obecná právní úprava dovolené v § 211 až 223 zákoníku práce, která specifikuje právo na dovolenou u zaměstnanců v pracovním poměru, totiž nově platí také na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohodářům tak automaticky ze zákona při splnění stanovených podmínek vzniká právo na dovolenou.

Komplikací je hlavně rozvržení pracovní doby předem

Oslovení zástupci podnikatelů se shodují, že největším problémem z výše uvedených novinek je povinné rozvrhování pracovní doby a dovolená. Největší komplikace jsou v plánování a rozvrhování pracovní doby předem a hlavně v jeho zaznamenávání. Přináší to administrativní komplikace a navíc jsou obory, jako např. pohřebnictví, kde toto opravdu dopředu naplánovat nelze. Administrativa s tím spojená je pro zaměstnavatele několikanásobně větší, uvedla serveru Podnikatel.cz Gabriela Hrbáčková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 

Při rozvrhování pracovní doby v případě dohod došlo k nadbytečné administrativní zátěži, proti které se Hospodářská komora ČR při vyjednávání s MPSV postavila. Nesouhlasila s původně navrženou úpravou. A dosáhla alespoň toho, že původní znění, tedy povinnost zaměstnavatele rozvrhovat práci nejméně 1 týden předem, byla upravena na 3 dny předem, resp. že je možné se se zaměstnancem dohodnout jinak, připojil se Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

Důvodem, proč ministerstvo práce a sociálních věcí a odbory trvaly na povinnosti rozvrhování, je dle jejich názoru směrnice EU o transparentních pracovních podmínkách. Protože ale tato směrnice umožňuje tzv. „zero kontrakty“ u některých flexibilních pracovních vztahů, podařilo se nám, aby v zákoníku práce zůstala možnost dohodnout se se zaměstnancem jinak, podotkl Miroslav Diro s tím, že i tak firmy počet uzavíraných dohod začaly snižovat. Práci přerozdělují mezi ostatní zaměstnance, najímají více osob samostatně výdělečně činných, pracovníkům nabídly jiné smluvní vztahy, jako jsou smlouvy o dílo, nebo začaly více využívat služeb pracovních agentur, dodal Diro.

Dovolené u dohod komplikuje „nepřetržitost“

Komplikace přináší také nárok na dovolenou. Jak už server Podnikatel.cz upozornil v prosinci, problematickou je podmínka o nepřetržitém trvání pracovněprávního vztahu. Pokud na sebe dvě dohody bezprostředně navazují, posoudí se pro účely řádné dovolené dohromady. Jde o nepřetržité trvání. To platí i v situaci, kdy jsou mezi první a druhou dohodou pouze volné dny (sobota, neděle nebo svátek). Jestliže by ale mezi nimi byl jeden nebo více pracovních dnů, posoudí se každý pracovněprávní vztah pro účely řádné dovolené samostatně. 

Přečtěte si také:

Dovolená u dohodářů poskytovaná od roku 2024 zkomplikuje jejich opakované uzavírání

Další novinky se před účinností snad ještě změní

Další novinky v oblasti dohod mají nabýt účinnosti letos v červenci. Aktuálně je sice schváleno, že stávající limit 10 000 Kč u DPP, od kterého je nutné platit pojistné, nahradí dva limity pro vznik účasti (první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy), ještě než ale změny začnou platit, dojde zřejmě k úpravě.

Jak uvedli serveru Podnikatel.cz zástupci podnikatelů, nově bude jedna hlavní DPP, která bude evidovaná a připsaná pouze jednomu danému zaměstnavateli, u které by zůstal limit 25 % průměrné mzdy. V případě dalších dohod bude jejich výše možná pouze do 4000 Kč a vše nad tento limit již bude s odvody. Hlavní dohodu bude moct zaměstnavatel jednoduše zarezervovat elektronicky u České správy sociálního zabezpečení.

Přečtěte si také:

Úprava dohod se změní. Bude možnost jedné hlavní DPP, u vedlejších bude limit 4000 Kč

Zapomnělo se na zdravotní pojištění, upozorňuje expert

Kdyby ke změnám nedošlo, využívání dohod by to mohlo ukončit, schválený model je totiž podle daňových expertů nefunkční, komplikovaný, administrativně zbytečně náročný a v praxi téměř neproveditelný. Kvůli zavedení souhrnného limitu ze všech dohod uzavřených zaměstnancem v daném měsíci by podnikatel dopředu nevěděl, kolik ho zaměstnanec pracující na DPP bude stát, protože nebude dopředu vědět, zda v daném měsíci bude, či nebude dohoda podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Největší komplikace by však nastala v oblasti zdravotního pojištění, kdy v případě, že bude dohoda díky souhrnnému limitu podléhat zákonnému pojistnému, nebude podnikatel vědět, jakou částku po skončení dohody má zaměstnanci zaplatit. Pokud srazí zdravotní pojištění, které platí zaměstnanec, ale odvádí jej zaměstnavatel a dohoda nakonec díky tomu, že nebude souhrnný limit překročen, pojistnému podléhat nebude, půjde o neoprávněně zadržené prostředky, kdy zaměstnanec může například požadovat úroky z této částky. Pokud toto pojistné nesrazí, bude jej muset zpětně vymáhat po zaměstnanci, což vzhledem ke stokorunovým hodnotám a tomu, že jde o krátkodobé vztahy, je absurdní a v praxi obtížně proveditelné. Mimo to odvede zdravotní pojištění pozdě a bude tak v prodlení, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob.

Podle Nesrovnala se lze setkat ze strany některých pracovníků ministerstva s výkladem, že pro účely zdravotního pojištění není z tohoto hlediska relevantní souhrnný limit. Tento názor má dle mého velmi malou oporu v zákoně a jde dle mého spíše o takříkajíc „přání otcem myšlenky“. Pokud to měl být záměr, mělo to MZ upravit výslovně a jednoznačně v textu zákona. Komora na nutnost na věc reagovat i z hlediska zdravotního pojištění opakovaně, leč bezúspěšně, upozorňovala, uzavřel Nesrovnal.