Co odpovíte, až se druhá vlna pandemie zeptá, kolik peněz jste v létě našetřili?

Finanční rezerva jim umožnila přežít

Martina Baierová se profesionálně věnuje myšlenkovým mapám podle pravidel Tony Buzana. Vytváří je na míru pro jednotlivce i firmy, myšlenkové mapy školí a také o nich bloguje. Zároveň je však spojená s tetovacím studiem Bekus Art Style v Opavě, kde se podílí i na organizaci oborové akce Tattoo Session Silesia. Na otázku, jak tetovací studio zvládlo dlouhou nucenou odstávku, Martina odpovídá: Naše studio to zvládlo jen díky finanční rezervě, kterou si udělalo, a velké shovívavosti všech tatérů, kteří v něm pracují. Od 25. května je studio zase plně v provozu a, jak Martina dodává, postupně se v něm všichni vzpamatovávají z tříměsíčního skluzu. Objednací doby jsou u nás totiž i rok dlouhé, informuje z Opavy.

Silná zbraň v krizi i zdroj pro investice

Finanční rezerva, tedy peníze, na něž lze v podnikání akutně sáhnout při výpadku příjmů, byla jedním z nejskloňovanějších pojmů letošního koronavirového jara. Kdo ji v podnikání měl, disponoval silnou zbraní, která mu pomáhala složitou dobu přečkat. Případně měl kam sáhnout, když potřeboval rychle investovat – například do nových prodejních kanálů, flexibilně přizpůsobených aktuálním možnostem. A také zřejmě zabodoval u ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která v pořadu Interview ČT24 v květnu uvedla, že každý podnikatel přeci musí mít vatu na přežití, když nemůže podnikat.

Jak tvořit rezervu: Určete kolik, odkládejte pravidelně

Základní tip pro tvorbu jakékoliv finanční rezervy přitom zní: Důležitá je pravidelnost při odkládání určité, jasně stanovené, finanční částky bokem. O tvorbě finančních rezerv čtěte více také v článku Finanční rezerva může zachránit podnikání. Jak ji vytvořit a kdy se hodí?

Tak k finanční rezervě přistupují právě i v tetovacím studiu Bekus Art Style, jak vysvětluje Martina Baierová. Rezervy tvoříme pravidelně. Protože si hlídáme naše výdaje i příjmy, všechno zapisujeme a na konci každého měsíce děláme zhodnocení, máme představu, jak si vedeme, říká.

Ukládají si neutracené hotové peníze, které přijali od zákazníků a na něž mohou sáhnout, když je potřeba. Zvlášť si dávají prostředky na nákup materiálu, a to hned z každé platby od zákazníka (určili si přesné procento z každé částky), zvlášť také putují peníze na studio jako takové – například na investice do majetku, oprav, inovací, nového vybavení a podobně. Na speciální účet si ukládají finanční rezervu, kdyby se stalo třeba to, co teď při koronaviru. Rezerva nám pokrývá pravidelné povinné platby na nějakou dobu dopředu. Klíč je v tom, říct si jaké procento z příjmů odkládat, případně jakou fixní částku. Systém nám funguje už dlouho a pomáhá nám překonávat i dost náročné situace. Opravdu jde jen o to, zvyknout si na to, dělí se Martina otevřeně o důslednou praxi.

Teď na hraně sil, na podzim finanční polštář

Možná hrozba druhé, podzimní, vlny viru, jejíž pravděpodobnost epidemiologové předpovídají, téma finanční rezervy v byznysu dále posiluje. V mém okolí i u sebe vidím extrémní snahu nastřádat si teď rychle na horší časy. Takže všichni teď pracujeme hodně a to ani trochu neprospívá psychice, vysvětlil Víťa Válka, nomád, který navrhuje weby a aplikace, častou reakci nezávislých profesionálů na neblahou zkušenost, kterou v první půlce roku prošli. A to pro nedávný článek na serveru Podnikatel.cz Digitální nomádi to nuceně zapíchli doma. Jak pandemie ovlivní jejich plány?

A také firmy evidentně utahují kohoutky, kde se dá. Firmy rovněž omezily investice, hledají další nákladové úspory a jejich potřeba pracovního kapitálu vzhledem k nižšímu objemu zakázek poklesla, uvádí Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace, ve svém komentáři k čerpání zaručených úvěrů Covid, a to zejména ze strany malých a středních podniků.

Nejen u nás odkládání na horší časy firmy podceňují

Už když před dvěma lety zkoumali v Expobank u svých firemních klientů, jak jsou na tom s finančními rezervami, zjistili, že polovina z oslovených žádnou finanční rezervu nemá. Mnohé z firem také nedisponovaly krizovým plánem na horší časy nebo si uvědomovaly, že ho sice mají, ale špatně nastavený. Některé ho tehdy, když se ekonomice dařilo, dokonce považovaly za zbytečnost. Ukázalo se také, že firmy by bez zakázek v průměru přežily tak tři měsíce. V roce 2018 zřejmě nikoho ani nenapadlo, že téměř přesně po dvou letech pandemie firmy hromadně prověří v praxi. K tématu si přečtěte také článek Potřebujete peníze a dokážete je brzy splatit? Zkuste kontokorent.

Místní podnikatelky a podnikatelé v tom ovšem nejsou sami, jak ukazuje pohled za oceán, do Ameriky. Podle Small Business Credit Survey od Federal Reserve Banks z dubna letošního roku měla jen jedna z pěti tamních malých zdravých firem dostatečnou hotovostní rezervu (a ještě horší to bylo u těch, jejichž zdraví pokulhávalo), aby mohla pokračovat v běžném provozu při dvouměsíčním výpadku příjmů. Většina malých podniků by podle zjištění reagovala propouštěním, redukcí provozu a zpozdila by platby. Mnoho firem by také zachraňovalo přisypané soukromé peníze nebo by muselo jet na dluh.