Co plánují strany pro podnikatele a jak číst volební průzkumy? Čtěte náš manuál

Předčasné volby do poslanecké sněmovny proběhnou už za měsíc a volební kampaně politických stran jsou v plném proudu. Server Podnikatel.cz připravuje speciál, ve kterém představí programové záměry jednotlivých stran, které se týkají podnikatelů. Přečtěte si, co strany pro OSVČ a firmy chystají a jak se vyznat v předvolebním galimatyáši.

Bývalé vládní koalici zlomila vaz kauza Nagyová

Autor: www.isifa.com/MAFRA/DAN MATERNA

Ilustrační obrázek.

Vypsání předčasných voleb odstartoval pád Nečasovy vlády, která neustála kauzu šéfky kabinetu Jany Nagyové. Tu policie obvinila s několika trestných činů, které souvisejí s údajnými trafikami pro exposlance ODS. Nagyová čelí obvinění z účasti na podplácení a zneužití vojenského zpravodajství ke sledování soukromých osob. Prezident ČR následně pověřil jmenováním vlády Jiřího Rusnoka. Bývalá vládní koalice ovšem deklarovala, že Rusnokově vládě nevysloví důvěru a že disponuje sama 101 hlasy pro sestavení vlády. Při hlasování si však svůj postoj rozmyslelo několik poslanců ODS a přestože Rusnokova vláda důvěru nezískala, deklarovaná “stojednička” se rozpadla. V důsledku toho se TOP 09 připojila k levicovým stranám a podpořila vypsání předčasných voleb. Poslanecká sněmovna se rozpustila a prezident vypsal volby na 25. a 26. října 2013.

Čtěte také: S novým prezidentem se zřejmě lepšího podnikání nedočkáme

Do 17. září pak měly strany, hnutí a uskupení, které se chtějí voleb zúčasnit, předložit své kandidátky. Ještě 4 následující dny je mohly upravovat. Dnem 29. září pak vyprší lhůta, dokdy mohou strany napravit své chyby na kandidátkách. Den poté úřady rozhodnou o případném odmítnutí registrace. První den v říjnu poputují kandidátky ke státní volební komisi, která 2. října vylosuje stranám čísla, se kterými do voleb půjdou. Podle dosavadních přihlášek to vypadá, že se voleb zúčastní 24 subjektů. To je o něco méně, než kolik se zúčastnilo předchozích voleb v roce 2006 a 2010.

Čtěte také: 5 prohřešků odstupující Nečasovy vlády vůči podnikatelům

Jak správně číst volební výstupy agentur

Doposud zveřejněné průzkumy favorizují levici, především ČSSD. Zároveň šetření naznačují, že by se do sněmovny mohly dostat strany, které v ní aktuálně nejsou. Jedná se třeba o lidovce, hnutí ANO 2011 nebo o SPOZ. Bez šancí však nejsou ani další politické strany, které u různých agentur dosahují výsledků v řádů jednotek procent. Lidé by však měli být opatrní při hodnocení výsledků. Jak totiž upozorňuje sociolog Daniel Prokop z agentury Median, existuje několik základních typů výstupů, které se od sebe liší.

Jedná se o:

1. Stranické preference - ukazují rozložení politických sympatií u všech lidí 18+ (respektive oprávněných voličů) bez ohledu na to, jestli se chtějí účastni voleb. Výstup obsahuje i lidi, kteří nedokážou uvést žádnou stranu či jsou nerozhodnutí. Suma zisku stran tedy netvoří 100 %, většinou činí kolem 60 až 70 %. Publikuje například STEM.
2. Volební model – odhad nejpravděpodobnějšího výsledku hypotetických voleb, pokud by se konaly v době dotazování. Tento výsledek je formálně srovnatelný s volbami – suma stran je 100 %, stejně jako ve volbách. Nejedná se ale o prognózu. V ČR dělají skoro všechny agentury (CVVM, Median, Factum, STEM atd.).
3. Prognóza – jedná se o přímý odhad volebního výsledku voleb, které se konají třeba za měsíc. Kromě dat musí vycházet z expertního úsudku, který rovněž zhodnotí, jaké strany ztrácejí, jaké získávají, zkušenost z minulých voleb apod. V ČR tento typ však nikdo, vzhledem k množství ne zcela rozhodnutých lidí a neustálému přibývání stran, nevytváří.

Kromě těchto tří základních však agentury publikují i několik dalších výstupů. Například Median vydává tzv. volební potenciál, který ukazuje, kolik % hlasů by mohla strana aktuálně získat, pokud by se k ní přiklonili všichni voliči, kteří její volbu reálně zvažují a nevylučují účast. Právě dle potenciálu se budou vybírat politické strany do debat v České televizi. Odpovídá to totiž mediální logice. Do debaty vstupují strany, které mají největší šanci uspět, například když přesvědčí své potenciální voliče právě v debatě, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Daniel Prokop.

Pokud tedy čtenáři čtou nějaké výstupy agentur, měli by si uvědomit, co přesně vlastně říkají a jakým způsobem jsou sestavovány. Klíčová je řada věcí. Záleží na tom, jak je položena hlavní volební otázka, koho by respondent volil. Zda je odpověď spontánní, nebo má čtenář na výběr z možností. Jak upozorňují odborníci, významné je i to, zda tazatelé řadí strany pořád stejně nebo jejich pořadí obměňují. 

Často též dochází k vyškrtnutí nerozhodnutých voličů, což může některé strany znevýhodnit. Záleží také, z jakých respondentů je konstruován model, pokud jen třeba z avizujících účast, nebo ze všech nevylučujících účast. Neméně důležité je, jak výzkum probíhá – osobně (na kolika místech a s kolika tazateli), telefonicky (na mobily nebo i na pevné?), či dokonce mailem, dodal k tvorbě výstupů Daniel Prokop.

Čtěte, co chystají parlamentní strany

Většina politických stran už zveřejnila svůj program, se kterým jde do voleb. Jeho součást samozřejmě tvoří i plány, které se dotýkají podnikatelů. Přinášíme výtah z programu stran, které byly zvoleny do Poslanecké sněmovny v předchozích volbách a které se do ní s 99% pravděpodobností, dle dosavadních výstupů agentur, dostanou i v těch letošních.

Levice chystá progresivní zdanění

Hlavní favorit voleb, ČSSD, chce mimo jiné do roku 2018 zvýšit minimální mzdu na 12 tisíc korun. Malé a střední podniky plánuje ČSSD podpořit hlavně veřejnými zakázkami a skrze Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Na druhou stranu ČSSD deklaruje, že zvýší daň z příjmů právnických osob o 1 až 2 procentní body a zavede druhou sazbu daně ve výši 25 – 30 % pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru. U daně z příjmů fyzických osob plánují sociální demokrati zrušit superhrubou mzdu a znovuobnovit daňovou progresi. Měly by být dvě sazby ve výši 15 % a 27,5 % ze stávající superhrubé mzdy, což odpovídá 20 % do 100 000 Kč a 30 % nad 100 000 Kč z hrubé mzdy. ČSSD chce rovněž zavést registrační pokladny a majetková přiznání.

Majetková přiznání má v programu rovněž KSČM, která chce zrušit anonymní akcie a podpořit export. Dále komunisté navrhují vytvořit veřejnou komerční banku bez poplatků, se zaručeným zhodnocením vkladů a dostupnou úrokovou mírou na poskytované úvěry. KSČM by též ráda zrušila regulační poplatky ve zdravotnictví a druhý pilíř důchodového systému. V neposlední řadě chtějí komunisté zavést institut tzv. minimálního důchodu nad úroveň životního minima (s jeho postupným zvyšováním až na 10 000 Kč měsíčně).

Bývalá vládní koalice chce pokračovat v nastoleném trendu

ODS svůj program pro předčasné volby zveřejňuje postupně po jednotlivých kapitolách. Z doposud zveřejněných částí již lze vyčíst některé návrhy, které se dotýkají podnikatelů. ODS chce zavést daňové zvýhodnění v podobě osvobození od daně z příjmu pro všechny absolventy, kteří začnou do 3 měsíců po ukončení školy podnikat. Firmám, které zaměstnají absolventa, který je registrován 6 a více měsíců na pracovním úřadě, plánuje ODS slevit 80 % z platby sociálního pojištění. Tato sleva se má také týkat firem, které dají práci na částečný úvazek rodičům s dítětem v předškolním věku nebo lidem, kteří se starají o příbuzného ve třetím nebo čtvrtém stupni závislosti. Mladí lidé do 30 let, kteří si pořizují první nemovitost k trvalému bydlení do osobního vlastnictví v hodnotě do 3 milionů korun, by podle ODS neměli platit daň z převodu nemovitosti. V neposlední řadě plánuje ODS zvýhodnit dohody o provedení práce a navrhuje prodloužit dobu jejího trvání na 500 hodin a zvednout částku, ze které se odvádí sociální pojištění.

Bývalý koaliční partner ODS, strana TOP 09, chce podnikatelům snížit administrativní zátěž, a to i omezením statistických hlášení podnikatelských subjektů. Dále by TOP 09 ráda prosadila, aby vstoupily v účinnost daňové změny, které schválila vloni a v předchozím roce tehdejší koalice a které mají začít platit od 2014 a 2015. Jde například o sjednocení základů daně z příjmů fyzických osob, zdravotního a sociálního pojištění nebo o zrušení daně dědické a darovací a její převedení pod daň z příjmu při zachování osvobození pro 1. a 2. příbuzenskou skupinu.