Co přinese novela zákoníku práce

Novela zákoníku práce s číslem sněmovního tisku 903, která přináší řadu změn do oblasti pracovního práva, je ve fázi druhého čtení.

Účinnost je aktuálně stanovena na 1. července 2017. Vzhledem k legislativnímu procesu se však předpokládá její další odklad. Pravděpodobně se bude jednat až o rok 2018. Přesto je vhodné si připomenout důležité novinky, jež po připomínkovém řízení zůstaly takzvaně ve hře. A není jich zrovna málo. Některé jsou pro zaměstnavatele zásadní. 

• Zavedení institutu vrcholových řídících zaměstnanců. Jedná se o zaměstnance v postavení vedoucích zaměstnanců, od jejichž rozhodnutí je závislý chod společnosti. Novela tak zavádí zcela novou kategorii vrcholových řídících zaměstnanců, která vznikne na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (pouze v pracovním poměru). Podmínkou je sjednaná měsíční mzda minimálně ve výši 75 000 korun. Nebudou však mít právo na příplatky za práci přesčas, práci v noci, o víkendech a budou mít úlevy z hlediska evidence pracovní doby atd. Čtěte více: Jednodušší pravidla pro manažery a při převedení na jinou práci
• Úprava sjednání místa pravidelného pracoviště. Nově nebude muset být součástí pracovní smlouvy. Pravidelné pracoviště bude možné sjednat jakoukoliv dohodou až za trvání pracovního poměru.
• Jednoznačné stanovení povinnosti rozvržení stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby (v rámci pracovního poměru), včetně informace zaměstnanci, jakým způsobem je rozvrhována. Výjimkou je konto pracovní doby.
• Zrušení povinnosti nebo možnosti zaměstnavatele jednostranně převést zaměstnance na jinou práci, a to případně i bez souhlasu zaměstnance. Ovšem v případech, kdy to dosud zákon ukládal zaměstnavateli, navrhuje se tuto povinnost modifikovat jako povinnost přidělit (nabídnout) zaměstnanci pro něho jinou vhodnou práci (vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, schopnostem, a pokud možno i k jeho kvalifikaci). Oproti dosavadnímu postupu bude k převedení nezbytná smluvní změna obsahu pracovního poměru (dohoda). Pokud zaměstnanec odmítne, bude se jednat o překážku na straně zaměstnance. Naopak, pokud zaměstnavatel takovou práci mít nebude, pak se bude jednat o překážku na straně zaměstnavatele. Bez souhlasu bude možné přidělit zaměstnanci jinou práci na dobu nezbytné potřeby pouze, je-li to potřeba k odvrácení mimořádné události, živelné události nebo hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků.
• Nové podmínky pro dohody konané mimo pracovní poměr.  U dohody o pracovní činnosti se má dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby posuzovat za období po sobě jdoucích 26 týdnů (nyní 52 týdnů). V oblasti nároků na evidenci pracovní doby, doby odpočinku (nárok na bezpečnostní přestávky, dobu odpočinku, přestávky na oběd) budou mít zaměstnanci obdobné podmínky jako zaměstnanci v rámci pracovního poměru. Obdobně tomu bude u hodinové zaručené mzdy. Čtěte také: Bude práce na dohody po novele zákoníku práce výhodná?
• Nový pojem – vícesměnný režim. Zavedení nové definice režimu, kdy se zaměstnanci střídají ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Existují totiž i vícesměnné než jen dvousměnné a třísměnné. 
• Seznámení zaměstnance s harmonogramem směn. Zaměstnavatel musí zaměstnance seznámit s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby nebo s jeho změnou nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je rozvržena. Pokud se vzájemně nedohodli na jiné době seznámení, nově tato doba nesmí být kratší než dva dny.
• Nepřetržitý odpočinek mezi směnami se již nebude vymezovat jako denní (12 hodin, u mladistvých alespoň 11 hodin). Rozhodující bude cyklus 24 hodin po sobě jdoucích. V případě dvou přesčasů po sobě jdoucích nyní v podstatě nepřetržitý odpočinek mezi směnami poskytnut být nemusí.
• Úprava srážek ze mzdy. Ruší se srážky ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance. Tedy dohod, které uzavřel zaměstnanec s věřitelem v jeho prospěch (ve prospěch třetích osob). V praxi se často jedná o příspěvek zaměstnance na penzijní a životní pojištění zasílaný za zaměstnance zaměstnavatelem. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Petr Sulek z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Ačkoliv součástí navrhované novely zákoníku práce není přechodné ustanovení týkající se srážek ze mzdy, platí zákaz retroaktivity právních předpisů. Závazky vzniklé přede dnem nabytí účinnosti novely by se proto posuzovaly až do svého zániku podle právních předpisů platných v době jejich vzniku. Změny se tedy dotknou pouze nově akceptovaných závazků zaměstnanců. Čtěte více: Srážky ze mzdy po novele zákoníku práce
• Návrat po rodičovské dovolené. Zaměstnavatel musí po skončení rodičovské dovolené zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště (dosud pouze podle pracovní smlouvy). Není-li to možné, protože původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušené, zařadí ho podle pracovní smlouvy.
• Změny v řádné dovolené. Zásadní změny v řádné dovolené, tj. zjednodušení poměrně složitého výpočtu nároku na dovolenou zavedením výpočtu za odpracované hodiny, jsou od začátku plánovány bez ohledu na datum účinnosti novely až na rok 2018. Čtěte také: Stanovení i čerpání řádné dovolené se může brzy změnit
• Výkon práce těhotných a zaměstnaných matek do konce devátého měsíce po porodu. Přeložit je na jinou vhodnou práci bude možné pouze na jejich žádost (obdobně v případě splnění podmínek na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství podle zákona o nemocenském pojištění).
• Potvrzení o zaměstnání tzv. zápočtový list. Nebude nutné vydávat zápočtový list v případě dohod o provedení práce, pokud odměna z této dohody nezaložila účast na nemocenském pojištění nebo pokud nebyly z této dohody prováděny výkony rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy. Novou nezbytnou náležitostí zápočtového listu bude označení exekutorského úřadu, který exekuční srážky ze mzdy nařídil.
• Home office. Zaměstnavatel bude muset zaměstnanci při výkonu práce z domova hradit náklady spojené s komunikací (typicky připojení k internetu) a další náklady, které jsou s výkonem této práce spojené. Zaměstnanec prokáže skutečné náklady, bude možné je i paušalizovat. Na žádost zaměstnance mu bude muset zaměstnavatel umožnit setkávání se s kolegy v práci (riziko izolace zaměstnance při práci z domova). Novinky se však týkají zaměstnanců, kteří z domova pracují pravidelně, ne výjimečně.
• Doručování podle zákoníku práce. Nově bude možné doručovat i do datové schránky, ovšem stále se bude převzetí písemnosti zaměstnancem potvrzovat zaručeným elektronickým podpisem. V případě doručení poštou se bude doručovat na adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil (ne, která je zaměstnavateli naposled známa). Lhůta pro doručení se mění z 10 pracovních dnů na 15 dnů kalendářních. Čtěte více: Jak se změní doručování po novele zákoníku práce
• Výpočet průměrného výdělku u dohod. I nadále se bude vycházet z koeficientu 4,348 (průměrný počet týdnů připadajících na měsíc). Průměrný hodinový výdělek těchto zaměstnanců se vynásobí koeficientem 4,348 a podílem počtu hodin odpracovaných v rozhodném období a počtu týdnů v rozhodném období.