"jenže u vedlejší činnosti se záloha na zdravotní pojištění neplatí, nebo jen nepovinně...."
To je ale pravda pouze v případě, že jde o vedlejší činnost z titulu, že hlavní vyýdělečnou činností je zaměstnání, z něhož je v daném měsíci odvedeno pojistné alespoň ve výši z minimální mzdy!
Pak ovšem existují vedlejší činnosti i z jiného titulu, kde úleva spočívá v tom, že není stanoven minimální vyměřovací základ, ale existuje povinnost platit zálohy, třeba i nízké.
Jde zejména o tyto důvody: Plátcem pojistného je i stát (např. důchodci, ženy na mateřské, předdůchod); OSVČ je osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P; OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání; OSVČ celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
V těchto případech se zálohy platí (tuším, že výjimkou je první rok podnikání) ale podle skutečných výdělků přechozího roku (neb pro ně neplatí minimální vyměřovací základ) takže to může být třeba jen stokoruna měsíčně. Ale povinnost placení záloh tam je.
(VZP tyto věci kontroluje docela ráda, včetně např. vazby na nějaké drobné odměny orgánů bytových družtev či SVJ, a ráda doměřuje po 5 - 9 letech penále...)