Každý zaměstnanec může u svého zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani. Avšak pouze u jednoho za stejné období. Občas se stane, že zaměstnanec toto pravidlo nedodrží. Ať už z neznalosti, nebo záměrně. Jak takovou situaci v praxi řešit?
Co se dozvíte v článku
Prohlášení k dani lze učinit postupně, nikoli současně
V ustanovení § 38k zákona o daních z příjmů se píše, že plátce daně srazí zálohu na daň a přihlédne k měsíční slevě na dani a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění, učiní-li poplatník (zaměstnanec) prokazatelně do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení mimo jiné o tom, že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje nárok na slevu na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce (zaměstnavatele) prohlášení k dani.
Zaměstnanec tedy nesmí za stejné zdaňovací období (stejný měsíc) učinit (fyzicky podepsat nebo učinit elektronicky) prohlášení pro jiného zaměstnavatele. Za stejné období znamená, že se ani jeden den v měsíci nesmí překrývat. Zaměstnanec by mohl mít učiněno prohlášení např. do 16. dne určitého měsíce u prvního zaměstnavatele, u druhého zaměstnavatele může učinit prohlášení až od 17. dne tohoto měsíce. Ovšem slevy na dani a daňové zvýhodnění uplatní pouze u jednoho z nich (obvykle u prvního zaměstnavatele). U druhého zaměstnavatele až následující kalendářní měsíc.
Zaměstnanec totiž svým podpisem (učiněním) prohlašuje, že za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období se současně neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba.
Změna zaměstnavatele v průběhu měsíce a nový pokyn GFŘ
Postup učinění prohlášení při změně zaměstnavatele popisuje i nový Pokyn Generálního finančního ředitelství D-59. Tento pokyn nahradil od 1. ledna 2022 dosavadně používaný Pokyn D-22. V pokynu se k ustanovení § 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů výslovně uvádí, že poplatník může učinit prohlášení k dani na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce daně a tuto skutečnost musí také v prohlášení uvést. Změní-li poplatník v průběhu kalendářního měsíce tzv. hlavního zaměstnavatele (jestliže pobírá mzdu v tomto měsíci od více plátců daně, ale postupně za sebou), může pro účely vypočtu zálohy na daň učinit prohlášení k dani na další část kalendářního měsíce též u nového plátce, a to v zákonné lhůtě do 30 dnů po nástupu do zaměstnání. Oba plátci daně mu pak za tento kalendářní měsíc vypočtou zálohu měsíční sazbou daně, ale měsíční slevu na dani a daňové zvýhodnění uplatní pouze jeden z nich.
Platí to i v situaci, kdy zaměstnanec u prvního zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a ukončil v průběhu měsíce pracovní poměr, avšak ponechal si zde dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 Kč. Tento měsíc nelze u nového zaměstnavatele učinit prohlášení k dani, jelikož prohlášení již bylo učiněno u zaměstnavatele původního (vztahuje se na všechny příjmy tohoto zaměstnance na konkrétní měsíc, tj. včetně odměny z dohody o provedení práce). Prohlášení bude možné učinit u nového zaměstnavatele až od měsíce následujícího.
Zaměstnanec učinil prohlášení v rozporu se zákonem u obou zaměstnavatelů
V praxi bohužel dochází k situacím, kdy zaměstnanec, přestože byl na tuto skutečnost upozorněn, učiní prohlášení za stejné zdaňovací období u více zaměstnavatelů. Takový krok logicky ovlivní výpočet daňové zálohy. Především dojde k uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění oběma zaměstnavateli a tím i snížení měsíční daňové povinnosti zaměstnance. Je zřejmé, že je sražena záloha na daň v nižší výši, a to druhým (dalším) zaměstnavatelem. Jelikož první ze zaměstnavatelů, u kterého zaměstnanec učinil prohlášení, bude mít výpočet zálohy na daň v pořádku (lze uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění), druhý (další) zaměstnavatel neměl uplatnit slevy ani daňové zvýhodnění, tím by byla záloha na daň vyšší, eventuálně měl být příjem zdaněn „konečnou“ srážkovou daní.
Postup u zaměstnavatele
Jestliže druhý (další) zaměstnavatel skutečnost, že zaměstnanec učinil prohlášení současně pro více zaměstnavatelů, zná, bude postupovat podle toho, v jakém okamžiku tuto skutečnost zjistil. Pokud se tak stane v průběhu zdaňovacího období kalendářního roku a dosud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování, musí provést opravu a vzniklý rozdíl na dani z příjmů zaměstnanci srazí ze mzdy (včetně případného úroku z prodlení). Samozřejmě o tuto částku zvýší nejbližší odvod záloh na daň z mezd finančnímu úřadu.
Zjistí-li tuto skutečnost až po lhůtě pro podání vyúčtování (období je již uzavřeno), využije plátce v naprosté většině případů oznámení o dluhu z viny poplatníka.
Oznámení o dluhu z viny poplatníka
Jde o formulář „Oznámení plátce daně“ podle § 38i odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu z viny poplatníka (tiskopis MFin 5554 – vzor č. 2).
Postup podání oznámení:
- Plátce daně podá oznámení finančnímu úřadu vyplněním tiskopisu nejpozději do konce následujícího měsíce po měsíci, v němž chybu zjistil (uvede datum zjištění). V oznámení současně popíše vzniklou chybu a u dlužné částky na dani specifikuje, z jakého titulu vznikl nedoplatek na dani (sleva, daňové zvýhodnění atd.).
- Plátce k oznámení přiloží kopii dokladů potřebných k vybrání vzniklého rozdílu za příslušné zdaňovací období (prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; výpočet daně a daňového zvýhodnění, pokud bylo prováděno roční zúčtování záloh; mzdový list; potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění s vyznačením výsledku ročního zúčtování záloh, pokud bylo provedeno).
- Plátce nečiní žádné opravy vyúčtování.
- Plátce informuje poplatníka (zaměstnance) o podání oznámení finančnímu úřadu.
- Poplatník je povinen podat daňové přiznání a doplatit dlužnou částku (včetně úroku z prodlení). Pokud tak neučiní, bude k tomu vyzván finančním úřadem pod hrozbou příslušných sankcí za nepodané daňové přiznání.
ČLÁNKY DO MAILU