Co se u slevy na manželku počítá do jejích příjmů? Záleží i, kdy peníze dostala

Základní podmínky uplatnění slevy

V rámci daňového přiznaní za rok 2021 mohou někteří poplatníci využít i slevu na dani na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Sleva na manželku za zdaňovací období 2021 činí 24 840 korun za rok. Pokud manželka (manžel) vlastní průkaz ZTP/P, zvyšuje se sleva na dvojnásobek. Jestliže došlo k uzavření sňatku během roku, činí sleva 1/12 z částky 24 840 korun za každý měsíc, ve kterém byla uplatněná osoba k 1. dni manželkou (manželem). Slevu lze uplatnit pouze ročně, a to na základě daňového přiznání či ročního zúčtování daní. Měsíčně se sleva neuplatňuje.

Společně hospodařící domácnost je definována v ustanovení § 21e zákona o daních z příjmů. Nemusí jít nutně o stejnou trvalou adresu, ale zásadní je společné hospodaření. Za manžela je považován i partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (ne druh a družka). Další důležitou podmínkou uplatnění slevy na manželku/manžela jsou jeho vlastní příjmy, které nesmí za zdaňovací období přesáhnout 68 000 korun.

Daňové šablony ke stažení

Co se počítá do příjmů manželky

Příjmy, které se do příjmů manžela nebo registrovaného partnera zahrnují (namátkový výčet):

• veškeré příjmy od zaměstnavatele „v hrubém“,
• příjmy z podnikání, příjmy z nájmu atd.,
• příjmy od daně osvobozené např. z prodeje nemovitosti, auta, cenných papírů,
• všechny druhy důchodů,
• nemocenská,
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
• ošetřovné pro zaměstnance (krátkodobé, krizové, dlouhodobé),
• podpora v nezaměstnanosti,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• odměny pěstouna,
• kompenzační bonus,
• ošetřovné pro OSVČ,
• další dotační programy v souvislosti s COVID-19. 

Co se nepočítá do příjmů manželky

Příjmy, které se do vlastního příjmu manžela nebo registrovaného partnera nezahrnují (jde o úplný výčet):

• dávky státní sociální podpory (například rodičovský příspěvek, přídavek na dítě či příspěvek na bydlení)
• dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• příspěvek na péči, sociální služby,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen,
• u manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Období zahrnutí příjmů

U příjmů, které se zahrnují do limitu, je zásadní určení, které příjmy patří do limitu v daném zdaňovacím období. Problémy a nejasnosti způsobují hlavně příjmy vyplacené na přelomu roku. Několikrát tuto problematiku musel řešit i Nejvyšší správní soud (NSS). Naposledy před několika týdny NSS v rozsudku 3 Afs 184/2020 – 37 potvrdil už dříve vyřčen judikát, že rozhodující pro určení celkové výše příjmu manželky v rozhodném zdaňovacím období je právě okamžik skutečného přijetí peněžního plnění či jiného příjmu, a naopak není relevantní, v jakém období nárok na takové plnění vznikl.

V daném případě šlo o spor, kdy poplatník uplatnil za zdaňovací období 2013 slevu na manželku, ale finanční úřad mu ji neuznal s tím, že manželka měla vyšší příjmy než 68 tisíc korun. Podle úřadu se totiž podpora v nezaměstnanosti, na kterou manželka sice měla nárok za prosinec 2012, ale reálně peníze dostala až v lednu 2013, počítá do limitu pro rok 2013. Poplatník s tím nesouhlasil a tvrdil, že patří do zdaňovacího období 2012. Nejvyšší správní soud se ale postavil na stranu finančního úřadu a uvedl, že do příjmů manželky žalobce za dané zdaňovací období se započítávají příjmy, které jí byly v tomto období reálně vyplaceny, a to bez ohledu na to, kdy na ně vznikl právní nárok.

V praxi to znamená, že např. mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné, ale i kompenzační bonus vyplacený v lednu 2022 se započítají do vlastního příjmu manželky (manžela) až ve zdaňovacím období roku 2022. A samozřejmě to platí opačně, že do příjmů manželky za rok 2021 se počítají příjmy reálně obdržené na začátku roku 2021, přestože nárokem patří do roku 2020.

Z výše uvedeného však platí jedna výjimka, a to jsou příjmy ze zaměstnání. U příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 zákona o daních z příjmů se postupuje podle § 5 odst. 4, v němž je uvedeno: Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjmy ze závislé činnosti (tj. příjmy ze zaměstnání, odměny zastupitelstva, odměny za výkon funkce právnických osob apod.) zúčtované v prosinci 2021 a vyplacené do 31. ledna 2022 se zahrnují do vlastního příjmu manželky (manžela) do zdaňovacího období roku 2021.

Co doložit pro uplatnění slevy na manželku

Kdo chce slevu na manželku či manžela uplatnit, musí k daňovému přiznání přiložit:

• čestné prohlášení manžela/manželky, že neměl/a vyšší příjmy než 68 tisíc korun, a také identifikační údaje manžela či manželky
• kopii dokladu totožnosti manžela/manželky

U majitelů ZTP/P je nutné rovněž přiložit kopii ZTP/P průkazu.