Co se změnilo u daně z nemovitých věcí v roce 2020?

Změny v zákoně o dani z nemovitých věcí

Daňový balíček, který zvyšuje spotřební daně u tabákových výrobků a lihu, přinesl i změny u daně z nemovitých věcí. Od 1. ledna letošního roku se změnily podmínky osvobození pozemků s vybranými krajinnými prvky. Osvobození pozemku je nově možné uplatnit v rozsahu krajinného prvku, a to skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopu, mokřadu, pokud bude tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků.

Dále místo pozemků, které nelze žádným způsobem využívat, jsou osvobozeny příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže, pokud jsou na pozemcích ostatních ploch mimo zastavěné území obce a nejsou užívány k podnikání. Zůstává rovněž osvobození pozemků, na nichž se nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně.

Kdo má pozemek s evidovanými krajinnými prvky, může osvobození od daně z nemovitých věcí uplatnit už za zdaňovací období roku 2020. Pokud pozemek v evidenci ekologicky významných prvků není a nebyl do konce loňského roku podán podnět (žádost) pro jeho zapsání na Státní zemědělský intervenční fond, osvobození na rok 2020 nelze uplatnit. Jestliže bude podnět k zaevidování krajinného prvku podán letos, bude citované osvobození možné uplatnit až na rok 2021.

Nicméně platí, že dřívější rozsah osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí je podle přechodných ustanovení zákona aplikován do konce roku 2021. Je tedy umožněno po přechodnou dobu aplikovat osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) za různých zákonem stanovených podmínek, tj. ve znění účinném před novelou zákona, stejně jako ve znění po nabytí účinnosti novely zákona. Detailní informace k novele najdete na stránkách finanční správy.

Většina pražských částí daň zvýšila

Řadě poplatníků se letos také změní samotná výše daně. Po 18 letech se ve většině pražských městských částí (v 33 z nich) daň zvýšila, někde dokonce až dvojnásobně. Zatímco u bytů zůstala v některých městských částech daň stejná, u nemovitostí, které jsou používány k podnikání, se daň z nemovitých věcí zdvojnásobila v celé Praze. Kromě Prahy vzrostla daň z nemovitých věcí ještě v dalších 3 okresních městech. Jde o Ústí nad Orlicí, Cheb a Plzeň. Zatímco v Ústí nad Orlicí si připlatí všichni občané, v Chebu jen podnikatelé v průmyslu a službách a v Plzni majitelé konkrétních 40 objektů, které jsou nově připojeny k vodohospodářské infrastruktuře.

Čtěte více: Kromě Prahy vzroste daň z nemovitostí v roce 2020 ve třech okresních městech

Kdo podává přiznání

Co se týče základních principů daně z nemovitých věcí, nic se pro letošek nemění. Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají poplatníci, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Hlavně se jedná o poplatníky, kteří v roce 2019 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání musí podat i ti, kteří v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu.

Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Toto ale platí jen pro poplatníky, kteří už v daném kraji žádnou nemovitou věc nemají. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.

Kdo přiznání podávat nemusí

Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v předešlých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Přiznání se pak podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny se nachází v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, a to za každý kraj jedno.

Dokdy přiznání podat

Lhůta pro podání přiznání končí v pátek 31. ledna. Pokud ale poplatník termín nestihne, nemusí se ihned obávat pokuty. Penále začíná nabíhat až od šestého pracovního dne od uplynutí lhůty a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč.

Jak na elektronické podání

Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat, zda v papírové či elektronické podobě. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí pro rok 2020, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání lze také podat přes Daňový portál, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Kdo ale toto podání neopatří elektronickým podpisem, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.

Ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, zase musí podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, a to v požadovaném formátu. Kdo tak neučiní, riskuje pokutu. Správce daně nicméně u daně z nemovitých věcí poplatníka nejprve vyzve, aby své pochybení napravil a přiznání podal elektronicky. Teprve v případě, že výzvu ignoruje, dostane pokutu ve výši 2000 Kč.

Lhůty pro platbu daně

Většina poplatníků musí daň zaplatit do pondělí 1. června (31. května připadá na neděli). Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května (letos do začátku června) a druhou do úterý 1. prosince. Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do úterý 1. září. Případným druhým termínem zůstává 1. prosinec. Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výši daně si poplatníci zjistí z daňové složenky, kterou bude finanční správa rozesílat v dubnu a květnu, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně do datové schránky.

Daň lze zaplatit přes SIPO

Už několik let se dá daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součást tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Informace o platbě si můžete nechat poslat e-mailem

Kdo neplatí daň z nemovitých věcí pomocí SIPO a nemá zřízenou datovou schránku (u právnických osob), může si nechat informace o platbě zaslat na e-mail. Každoročně pak obdrží před splatností první splátky e-mailovou zprávu s kompletními informacemi pro placení daně. Tato informace obsahuje obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na složence, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací.

Pokud chce poplatník tuto službu využít, musí nejpozději do půlky března poslat finančnímu úřadu žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Poplatníkům, kteří službu využijí, pak již nebude zaslána složenka.