Co všechno se změnilo u daně z nemovitých věcí v roce 2021? Novinek je několik

Osvobození od daně kvůli mimořádným událostem

Daň z nemovitých věcí doznala několika změn. V červenci loňského roku nabyla účinnosti novela, která obcím umožňuje osvobodit nemovité věci od daně z důvodu mimořádné události (např. z důvodu povodně, vichřice, extrémního sucha, pandemie, opatření vyvolaném krizovými opatřeními podle krizového zákona nebo průmyslové havárie), a to nejdéle na dobu 5 let. Osvobození od daně z nemovitých věcí může obec též stanovit za již uplynulé zdaňovací období.

Osvobozené nemovité věci musí obec vymezit v obecně závazné vyhlášce, která musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k mimořádné, zejména živelní, události došlo. Pokud obec bude chtít osvobodit vymezené nemovité věci pouze částečně, tak částečné osvobození vyjádří procentem.

Obec může osvobození v případě rozsáhlejší mimořádné události vztáhnout k celému území obce nebo k jednomu nebo více katastrálním územím (opět v jejich plném rozsahu). V takovém případě může obec podle typu mimořádné události volit, zda osvobodí všechny nemovité věci, které leží na tomto území, nebo zda osvobození vztáhne pouze k jedné z dílčích daní a osvobodí buď pouze pozemky, nebo pouze zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky. Tímto způsobem nelze osvobodit pouze zdanitelné stavby, aniž by došlo k osvobození zdanitelných jednotek. Pokud se mimořádná událost týká pouze vymezených nemovitých věcí, může je obec v obecně závazné vyhlášce uvést jmenovitě.

Poplatník, jehož nemovité věci obec osvobodí, musí nárok na osvobození uplatnit v daňovém nebo v dodatečném daňovém přiznání, a to podle toho, zda obec obecně závaznou vyhláškou osvobodí nemovité věci na dosud neuplynulá zdaňovací období (do budoucna), nebo za již uplynulá zdaňovací období.

Místní koeficienty jen pro části obce

Změny přinesl i daňový balíček, který mimo jiné rušil superhrubou mzdu. Obce budou moct nově stanovovat odlišné místní koeficienty pro jednotlivé své části a rovněž už nebude třeba, aby byl místní koeficient celé číslo. Nově bude možný ve výši v rozmezí 1,1 až 5, přičemž musí být stanoven s přesností na jedno desetinné místo. Tato novinka se nicméně nejdříve projeví až u daně za rok 2022.

Změny u pozemků v národních parcích

Na začátku letošního roku nabyla účinnosti i novela daňového řádu, která změnila rozsah osvobození podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o dani z nemovitých věcí u národních parků. Nově se týká v národních parcích pozemků zařazených do zóny přírodní. Poplatníci, kteří si v minulých letech uplatnili zmíněné nebo si ho chtějí nově uplatnit, aby si zkontrolovali, zda jsou příslušné pozemky v národních parcích zařazené do zóny přírodní či nikoli, a v případě změny v rozsahu uplatňovaného osvobození v souladu s novelizovaným zněním podali daňové přiznání na zdaňovací období roku 2021.

Někde se měnily i koeficienty

V některých městech a obcích se tradičně měnily i koeficienty k dani. Co se týče okresních měst, tak jak ukázala analýza serveru Podnikatel.cz, koeficienty mění jen tři z nich. Lidem, kterým se kvůli rozhodnutí měst a obcí změnila výše daně, nemusí podávat nové přiznání k dani z nemovitých věcí. Přiznání totiž podávají jen ti poplatníci, u nichž došlo ke změnám, které jsou rozhodné pro vyměření daně.

Dokdy přiznání podat

Další změnou je termín pro podání daňového přiznání i k dani z nemovitostí (týká se i daně silniční). Lhůta pro podání přiznání obyčejně končí 31. ledna, letos však půjde formulář podat až do 1. dubna. Ministryně financí totiž kvůli koronaviru rozhodla o prominutí pokuty za pozdní podání přiznání, za podmínky, že k podání daňového přiznání dojde nejpozději dne 1. dubna 2021.

Kdo podá přiznání později, pokuta se mu bude počítat už od února. Penále činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 1000 Kč.

Jak na elektronické podání

Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat, zda v papírové či elektronické podobě. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí pro rok 2021, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání lze také podat přes Daňový portál, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Kdo ale toto podání neopatří elektronickým podpisem, musí do 5 dnů od podání dodat na příslušný finanční úřad vlastnoručně podepsaný tzv. e-tiskopis, který systém vygeneruje po odeslání datové zprávy.

U elektronického podání pak platí další novinka. Až do loňska platilo, že ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, musí podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí jen elektronicky, a to v požadovaném formátu. Nově se tato povinnost zúžila jen na osoby, které mají datovou schránku zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese.

Pokud se vás elektronické podání týká a vy tak neučiníte, riskujete pokutu. Správce daně nicméně u daně z nemovitých věcí poplatníka nejprve vyzve, aby své pochybení napravil a přiznání podal elektronicky. Teprve v případě, že výzvu ignorujete, dostanete pokutu ve výši 1000 Kč (oproti dřívějšímu letům klesla sankce o polovinu).

Kdo podává přiznání

Co se týče základních principů daně z nemovitých věcí, nic se pro letošek nemění. Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají poplatníci, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Hlavně se jedná o poplatníky, kteří v roce 2020 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku. Přiznání musí podat i ti, kteří v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu.

Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Toto ale platí jen pro poplatníky, kteří už v daném kraji žádnou nemovitou věc nemají. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.

Kdo přiznání podávat nemusí

Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v předešlých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Přiznání se pak podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny se nachází v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, a to za každý kraj jedno.

Lhůty pro platbu daně

Většina poplatníků musí daň zaplatit do pondělí 31. května. Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května a druhou do středy 1. prosince. Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do středy 1. září. Případným druhým termínem zůstává 1. prosinec. Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výši daně si poplatníci zjistí z daňové složenky, kterou bude finanční správa rozesílat v dubnu a květnu, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Právnické osoby dostanou informaci o výši daně do datové schránky.

Daň lze zaplatit přes SIPO

Už několik let se dá daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit tiskopis Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součást tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Informace o platbě si můžete nechat poslat e-mailem

Kdo neplatí daň z nemovitých věcí pomocí SIPO a nemá zřízenou datovou schránku (u právnických osob), může si nechat informace o platbě zaslat na e-mail. Každoročně pak obdrží před splatností první splátky e-mailovou zprávu s kompletními informacemi pro placení daně. Tato informace obsahuje obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na složence, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací.

Pokud chce poplatník tuto službu využít, musí nejpozději do půlky března poslat finančnímu úřadu žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Poplatníkům, kteří službu využijí, pak již nebude zaslána složenka.