Co se změnilo v roce 2011 u daně z nemovitostí?

Změny v roce 2011 se dotkly také zákona o dani z nemovitostí. Hlavní novinkou je možnost podat daňové přiznání pouze na svůj spoluvlastnický podíl, a to i u staveb. Do konce roku 2010 existovala tato alternativa pouze u daně pozemků. Nově též mohou spoluvlastníci nemovitosti zvolit společného zmocněnce, který nemusí stavbu či pozemek sám spoluvlastnit a který podá daňové přiznání za celou nemovitost svým jménem. Čtěte také: Komplexní návod, jak na daň z nemovitostí v roce 2011

Změny pro spoluvlastníky staveb

Rok 2011 přinesl některé změny v oblasti daně z nemovitostí. Zatímco do konce loňského roku nemohli spoluvlastníci staveb podat daňové přiznání pouze za svoji část, změny účinné od prvního ledna jim to již umožňují. Dříve totiž přiznání podával pouze jeden ze spoluvlastníků stavby, který se zároveň stával společným zástupcem všech vlastníků. S ním pak komunikoval příslušný finanční úřad a dotyčný tak zodpovídal za včasné a řádné zaplacení daně. Zbylí spoluvlastníci se stali ručiteli za daň.

Od nového roku ale mohou spoluvlastníci staveb, bytů a nebytových prostor podat daňové přiznání pouze za svůj spoluvlastnický podíl. Podle odborníků tato změna pomůže hlavně developerským společnostem. Doposud šlo daňové přiznání řešit tímto způsobem pouze u daně z pozemků. Pokud se nyní jakýkoli spoluvlastník rozhodne podat daňové přiznání pouze za svoji část, musí to udělat nejpozději do konce ledna. Jestliže tak některý spoluvlastník skutečně udělá, vznikne i ostatním spoluvlastníkům povinnost podat daňové přiznání za svůj podíl. V tomto případě přiznává a platí každý spoluvlastník daň ve výši svého podílu na celkové dani odpovídající jeho podílu na pozemku nebo na stavbě, uvádí se v § 13a zákona o dani z nemovitostí.

Jestliže zbylí spoluvlastníci přiznání neodevzdají (klidně kvůli tomu, že nevěděli o podaném daňovém přiznání jiným spoluvlastníkem), vyměří jim daň příslušný finanční úřad. Pokud v minulosti měli spoluvlastníci pozemku, stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru, společného zástupce, nebude na nich berňák vymáhat pokutu za opožděné podání daňového přiznání ani penále z doměřené daně. V opačném případě však musí spoluvlastníci se sankcemi počítat a ty nemusí být zrovna nejnižší.

S prvním lednem totiž nabyl účinnosti i daňový řád, který nově vyměřuje tresty za nesplnění daňových povinností. Nepodá-li spoluvlastník daňové přiznání nebo jej podá později než 5 pracovních dnů po termínu, musí zaplatit pokutu za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Pokud by vypočtená pokuta byla nižší než 500 korun, činí výše pokuty za opožděné tvrzení daně právě pětistovku. Zároveň s tím ovšem nabíhá úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, stanovuje v § 252 daňový řád. V současnosti tedy úrok z prodlení dělá 14,75 %. Čtěte také: S novým rokem přicházejí změny také v placení daní

Nově lze též stanovit společného zmocněnce

Pokud se všichni spoluvlastníci dohodnou, že podají jedno daňové přiznání za celou nemovitost, mají nyní dvě možnosti. Stále platí institut společného zástupce, za kterého se považuje spoluvlastník, který podá daňové přiznání za celou nemovitost. Daňovou povinnost má v takovém případě v podstatě společný zástupce, který ji může v poměrné části přenést na další spoluvlastníky. Nově však daňový řád též umožňuje institut tzv. společného zmocněnce, který jednotlivé vlastníky zastupuje na základě udělené plné moci. Společný zmocněnec nemusí být spoluvlastníkem, může se jednat o jakoukoli třetí osobu (například daňového poradce). Zmocněnec pak podá přiznání za celou nemovitost svým jménem. Čtěte také: Od daně z nemovitostí je při prodeji osvobozen i kupující

V roce 2011 navíc nastanou v zákoně o dani z nemovitostí možná i další změny. V poslanecké sněmovně již totiž tři měsíce leží další novela, která přichází s novým způsobem zdanění všech plošných staveb (například parkovišť nebo komunikací). V současném znění zákona o daních z nemovitostí jsou plošné stavby předmětem daně ze staveb a pro stanovení základu daně vymezeny jako stavby bez svislé nosné konstrukce. Aby mohla být stavba včetně zpevněné plochy předmětem daně ze staveb, musí být stavbou spojenou se zemí pevným základem a samostatnou věcí způsobilou být předmětem občanskoprávních vztahů.

Návrh zákona výslovně vyjímá stavby zpevněných ploch pozemků z předmětu daně ze staveb a zavádí zpevněné plochy jako nově definovanou kategorii pozemku zdaněnou daní z pozemků. Sazba daně by se pak odvozovala dle využití plošné stavy. Jednu korunu na m² by se platilo za pozemky sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství a 5 korun za m² pro ostatní činnosti. Novelu nicméně teprve projednávají jednotlivé výroby a není jisté, že bude schválena.

Sazby i termíny zůstávají stejné

Další věci týkající se daně z nemovitostí zůstávají stejné jako v loňském roce. Poplatníkem daně z nemovitostí je osoba vedená k 1. lednu daného zdaňovacího období jako vlastník na katastru nemovitostí. V některých případech může být poplatníkem také nájemce nebo uživatel pozemku. Daň se platí vždy dopředu. Daňové přiznání se podává nejpozději 31. ledna daného zdaňovacího období. Čtěte více: Blíží se termín přiznání daně z nemovitostí

Daň z nemovitostí je musí uhradit nejpozději do 31. května. Pokud výsledná daň překročí částku 5 000 korun, může se platit ve dvou splátkách, a to první část do 31. května a druhá část do 30. listopadu. Jestliže naopak výsledná daň nepřekročí částku 30 korun, nepředepisuje se. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích. Za ty se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 Kč, i kdyby výsledná daň vycházela nižší. S rokem 2011 se pojí ještě jedna nepříjemná novinka, daň z nemovitostí již nelze zaplatit daňovou složenkou, která nepodléhala běžným poštovním poplatkům. Nově se k placení použije univerzální složenka typu A.

Daňové přiznání se nepodává každý rok. Podává se jen v případě změn rozhodných pro vyměření daně. Jde například nákup nové nemovitosti nebo pozemku, změny výměry pozemků, výstavby nových pater apod. Všechny tyto změny by měl poplatník oznámit ve svém daňovém přiznání. Co se týče změn v identifikačních údajích poplatníka (jméno, bydliště atd.), ty se musí nahlásit finančnímu úřadu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nastaly. V případě, že daňové přiznání za rok 2011 nepodáváte, finanční úřad nepředpokládá žádnou změnu a zašle platební výměr dle stavu k minulému období.

Jestliže je nemovitost používána pro podnikání, je zaplacená daň z nemovitostí v souladu s § 24 zákona o daních z příjmů daňově uznatelným výdajem. Pokud je nemovitost používána pro podnikání pouze zčásti, lze jako daňový výdaj (náklad) uplatnit poměrnou část zaplacené daně z nemovitostí odpovídající využívání nemovitosti pro podnikání. Obdobně se postupuje i u příjmů z pronájmu. Čtěte více: Daníme příjmy z pronájmu nemovitostí

Účtování daně z nemovitostí:

Předpis daně: 532/345, úhrada daně: 345/221