Sociální odvody a výdajové paušály OSVČ by měly zůstat v současné podobě. Shodli se na tom zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a podnikatelů. Při porovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců se totiž podle nich často zapomíná i na další aspekty, které se s nimi pojí a které nelze vždy vyjádřit čísly. Pokud by se už něco mělo na odvodech měnit, tak spíše to, že by se měly snižovat zaměstnancům. Všechno toto zaznělo na první konferenci cyklu TIME FOR INFORMATION na téma: jak moc jsou živnostníci, malé a střední podniky důležité pro ekonomiku.
Do srovnání OSVČ a zaměstnanců vstupují i další aspekty
Občas v českém veřejném prostoru zaznívá, že OSVČ jsou nespravedlivě daňově zvýhodnění oproti zaměstnancům a že by se jim měly zvýšit daně či zdravotní nebo sociální pojištění. Z řad politiků a odborářů například zaznělo, že jsou živnostníci paraziti, že platí na daních 34krát méně než zaměstnanci nebo že dlouhodobě přečerpávají systém zdravotního pojištění a měli by tak dostat jen třetinovou sádru.
Jak ukázala ale nedávná analýza serveru Podnikatel.cz a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, rozdíly v daních a pojištění nejsou mezi OSVČ a zaměstnanci zase tak velké. Největší rozdíl je na dani z příjmů. OSVČ hlavní odvádí na daních z příjmů zhruba 32 % toho, co zaměstnanec. Na sociálním pojištění pak OSVČ hlavní platí v průměru 47 % co zaměstnanec a na zdravotním pojištění 56 %. Jak u zdravotního, tak u sociálního pojištění však byly započítány i odvody zaměstnavatele.
Čtěte více: Jak se to má opravdu s odvody OSVČ a zaměstnanců? Připravili jsme velké srovnání
Do jakéhokoli srovnání daní a odvodů OSVČ a zaměstnanců se navíc nedostává řada dalších faktorů, které zvýhodňují či znevýhodňují jednotlivé skupiny. Je potřeba brát v potaz a porovnávat i sociální a další ekonomické aspekty. Když se ptáme, kdo se má lépe, musíme problematiku vidět komplexně,
uvedl na konferenci Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR (HK ČR). OSVČ například nemá na rozdíl od zaměstnance proplácenou dovolenou. Zaměstnanci mají během péče o nemocné dítě nárok na nemocenskou dávku ošetřovné, kterou OSVČ čerpat nemohou. OSVČ ručí rovněž celým svým majetkem a na rozdíl od zaměstnanců nemají nárok na žádné odstupné. Vůči státu navíc OSVČ musí plnit řadu administrativních povinností,
doplnil Dlouhý.
Šéf HK ČR ovšem zároveň připustil, že například výše tuzemských výdajových paušálů patří k nejštědřejším na světě. Jak ale dále potvrdil, daně nebo odvody by OSVČ rozhodně nezvyšoval. Podobně se vyjádřil také Karel Novotný, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Status quo je podle mě nejvhodnější nechat,
řekl Novotný.
Co spíše snižovat odvody zaměstnanců?
Proti zvyšování odvodů pro OSVČ se postavil i europoslanec a ekonom Petr Mach (Strana svobodných občanů). Podle něj se k problematice odvodů přistupuje ze špatné strany. Měli bychom se spíše ptát, zda není daňové zatížení zaměstnanců vysoké. Navrhuji, ať nemusí zaměstnanci také povinně platit nemocenské pojištění a ať si mohou platit nižší důchodové pojištění,
konkretizoval Mach. Ten by rád změnil i zdravotní pojištění. Podle Macha totiž není procentuální sazba spravedlivá a spíše by se měla stanovit jednotná částka, kterou by platili zaměstnanci, OSVČ, osoby ze zdanitelných příjmů i stát, a to za osoby, u kterých mu to přikazuje zákon (děti, důchodci apod.).
Proti EET bude případně ústavní žaloba
Konference se ale nevěnovala jen odvodům, ale i dalším tématům, především pak elektronické evidenci tržeb (EET). Na konferenci vystoupili jak lidé, kteří EET podporují, tak lidé, kteří se staví ostře proti. Do druhé skupiny jistojistě patří Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů, podle kterého je chystaná EET snahou o likvidaci živnostníků a zavedení tzv. Velkého bratra. Jestli bude schválena EET, zasadíme se o ústavní žalobu,
slíbil Bábek. S EET nesouhlasil ani Miroslav Ševčík, ekonom a děkan Národohospodářské fakulty VŠE. Jak podotkl Ševčík, do velké míry jde navíc o umělé politické téma.
Čtěte také: Pokud se zavede elektronická evidence tržeb, data se začnou prodávat, říká Bábek
Na vyhraněný “protiEET” přístup si naopak postěžoval Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, podle kterého by opozice a některé podnikatelské asociace udělaly lépe, kdyby pomohly s tlakem na úpravu systému EET, aby co nejméně zatěžoval podnikatele. Jako zastánkyně EET pak vystoupila “duchovní matka” systému Simona Hornochová, náměstkyně ministra financí. Kromě jiného uvedla, že kdyby měla finanční správa v současnosti nástroje na to, aby zjistila, kde se krátí tržby, EET by se nezavádělo. Naopak díky EET budou kontroly chodit cíleně a neotravovat poctivé podnikatele,
uzavřela Hornochová.