Tyhle excesy se týkají jen velmi malého množství úředníků. Řadový úředník o tom ani moc neví a nic na něm až tak nezávisí. Jediné, co tyhle budí ze spánku, je strach, že přijdou o pohodlnou práci.
A co se těch skutečných potvor týká, tak tam je to prazvláštní mix od "sviní od kosti" až po "ochránce lidu, kteří tvrdě dupou po lidech typu AlCaponeho". Nesmíte totiž zapomínat, že ti úředníci řeší neustále skutečné podvody a zaklekávají na skutečně podvodné firmy. To, co nám přijde jako kostlivec a šílenost, je jen 10% jejich výsledků práce. Ten zbytek je zcela legální, legitimní a pro společnost i rozpočet přínosný. Kvůli tomu zbytku sami sebe považují za hrdiny, za chirurgy, co vyřezávají nádor.
Problém je pak v těch 10%, kde to přestřelili, spletli se, zneužili pravomoc apod. A tam je to části z nich skutečně jedno, případně se snaží za každou cenu usvědčit nevinného, aby z toho sami neměli problém. A z části jsou to lidé, které hřeje u srdce ta dobrá část práce a na ten zbytek pohlížejí jako na "collateral damage". V duchu "když se kácí les, tak létají třísky". Ti spí velmi dobře.
Hezky to s nadsázkou komentoval můj spolužák, toho času policista: "Chytli jsme vraha, tři lupiče a čtyri zloděje. Jenže šéf chtěl 10 ovniněných, tak jsme holt ještě zatkli dva další lidi za přecházení mimo přechod a obvinili je z obecného ohrožení." Celní správa funguje obdobně a u finanční správy se nedá čekat, že by to bylo jinak.
Osobně vidím problém v tom, že se o těch přehmatech nemluví. Místo aby se přiznal omyl a vyvodily se z toho alespoň "jako nějaké" důsledky typu odebrání prémií, tak se to celé jen žene do extrému, zatlouká se, buduje se pocit neomylnosti a i když jim to soud hodí na hlavu, tak jen překlasifikují přestupek a jedou dál. Chybí tam odvaha říci "sorry vole, error". A i když už je všem jasné, že oběť je nevinná, tak kopou dál a dál.