Kapacita zdravotnických zařízení často neumožňuje zvolit si to nejbližší k bydlišti nebo pracovišti zaměstnance. Pak může být problém s náhradou mzdy.
Okruh jiných důležitých překážek v práci na straně zaměstnance stanovuje nařízení vlády o jiných důležitých překážkách v práci (č. 590/2006 Sb.). Tímto nařízením je určeno, ve kterých konkrétních situacích zaměstnanci náleží pracovní volno nebo pracovní volno s náhradou mzdy.
Výčtu jednotlivých situací s konkrétními příklady se server Podnikatel.cz několikrát věnoval. Ovšem v nařízení je u překážky v práci z důvodu vyšetření nebo ošetření použito slovní spojení „v nejbližším zdravotnickém zařízení“. Výklad tohoto pojmu je pro zaměstnavatele a ostatně i pro jejich zaměstnance velmi důležitý. Nařízení vlády či jiný právní předpis tento pojem blíže nespecifikuje.
Vyšetření nebo ošetření (nařízení vlády bod číslo 1):
- a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
- b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).
Vyšetření či ošetření v jiném městě
Nejbližším zdravotnickým zařízením je přitom myšleno zdravotnické zařízení nejbližší k bydlišti nebo pracovišti zaměstnance, které je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout a které je ve smluvním vztahu k pojišťovně zaměstnance. Pokud se zaměstnanec rozhodne na doporučení známého absolvovat vyšetření nebo ošetření v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, má sice nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, avšak náhrada mzdy přísluší pouze za dobu, která by byla potřebná pro návštěvu lékaře v nejbližším zdravotnickém zařízení. To samozřejmě neplatí v případě akutních zdravotních obtíží nebo v případech, kdy zaměstnanec potřebuje vyšetření, které lékař provádí pouze v určitou denní dobu. Čtěte také: Vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení jako překážka v práci
Aktuální stanovisko AKV
Ne vždy je posouzení situace vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení takto jednoznačné. I z tohoto důvodu se pojmem nedávno zabývalo Kolegium expertů Asociace pro kolektivní vyjednávání (AKV). Jejich stanovisko ze dne 12. března 2019 (stanovisko XXVI.) pomůže zaměstnavatelům k objasnění pojmu „nejbližší zdravotnické zařízení“ a tedy i na právo zaměstnance na náhradu mzdy nebo platu v souvislosti s pracovním volnem.
Byly řešeny následující případy z praxe:
- Zaměstnanci se v místě svého bydliště a současně pracoviště nedaří z kapacitních důvodů registrovat například u zubního lékaře. Je tudíž nucen registraci provést ve vzdálenějším místě.
- Zaměstnanec absolvoval v rámci své dočasné pracovní neschopnosti operační zákrok v odborném zdravotnickém zařízení. Po skončení nemoci určitou pravidelností dochází do tohoto zdravotnického zařízení na kontrolu. Zmíněné zdravotnické zařízení tohoto typu přitom není nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance.
Kolegium ve svém stanovisku vyslovilo názor, že v obou případech přísluší zaměstnanci po celou dobu pracovního volna náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Uvedené situace je zaměstnavatel povinen posoudit jako vyšetření, případně zaměstnance v nejbližším zdravotnickém zařízení. Nemůže jít k tíži zaměstnance, že se objektivně nemohl k (zubnímu) lékaři registrovat v místě svého bydliště nebo pracoviště a byl nucen si vyřídit takovou registraci ve vzdálenějším místě. Stejně tak nemůže být na náhradě mzdy nebo platu za pracovní volno krácen pro případ, že kontrola jeho pooperačního stavu je vyžadována výhradně ve zdravotnickém zařízení, kde operační zákrok v době své dočasné pracovní neschopnosti absolvoval a které není nejblíže jeho bydlišti nebo pracovišti. Volba zdravotnického zařízení pro tento účel nesmí negativně ovlivnit jeho právo na pracovní volno z jiného důvodu (následné vyšetření),
uvádí ve stanovisku Asociace pro kolektivní vyjednávání.
Avšak experti ve svém stanovisku upozorňují, že pokud zaměstnanec zvolí provedení operačního zákroku ve vzdálenějším zdravotnickém zařízení bez uznání dočasné pracovní neschopnosti (tj. ambulantně), potom jak pro provedení tohoto ošetření, tak i pro následné kontroly v tomto zařízení bude platit jiné pravidlo. Náhrada mzdy nebo platu přísluší jen za dobu potřebnou k návštěvě nejbližšího příslušného zdravotnického zařízení. Čtěte také: Ministerstvo zdravotnictví aktuálně k rehabilitacím zaměstnanců
Překážku je třeba zaměstnavateli prokázat
Zákoník práce v § 206 uvádí, že pokud je zaměstnanci překážka v práci předem známa, musí zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna včas požádat, jinak je povinen jej o vzniku překážky uvědomit bez zbytečného průtahu. Současně zákoník práce ukládá existenci překážky v práci prokázat. Ve stejném ustanovení ukládá všem fyzickým i právnickým osobám povinnost poskytnout ke splnění této povinnosti potřebnou součinnost. Což bude platit i pro výše uvedené případy. Mimo potvrzení o absolvování vyšetření či ošetření bude nezbytné doložit, že z kapacitních důvodů na straně lékařů nebo z důvodu nutnosti kontroly pooperačního stavu musel zaměstnanec absolvovat vyšetření či ošetření v příslušném (ne nejbližším) zdravotnickém zařízení.
ČLÁNKY DO MAILU