Co vás zaručeně zničí? Pravidelné drobné krádeže ve vašem obchodě

15. 4. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
Drobné krádeže se stále výrazněji projevují na hospodaření obchodníků. Zjistili jsme, jak se (ne)můžete legálně bránit.

Nejvíc se obávám konkurence a drobných krádeží, nic jiného mi tak neškodí, postěžoval si v rozhovoru jeden americký obchodník. A měl pravdu. Jsou to právě drobné krádeže, které obchodníky na celém světě připravují o miliardy. Jen ve Spojených státech má být podle odhadů při drobných krádežích v obchodech ukradeno zboží za více než 40 miliard dolarů. Česká republika je na tom podle posledních statistik ještě hůř. U nás je roční škoda odhadována na 10 až 13 miliard korun, což je vzhledem k počtu obyvatel několikanásobně horší stav než v USA. Český klub bezpečnostních služeb uvádí, že odcizené zboží odpovídá 1,5 % ročních maloobchodních tržeb. Zdá se to sice málo, ale kolik obchodů si může takové ztráty dovolit? Ne každý má na ostrahu nebo elektronický zabezpečovací systém. Drobné, ale soustavné krádeže proto mohou majitele obchodu zcela zničit.

Jak na krádeže nahlíží zákon?

Největším problémem je, že naprostá většina krádeží je nakonec řešena jen jako přestupek a zloději vyváznou maximálně s pokutou. To je pak téměř vybízí k tomu, aby v krádežích pokračovali. Při spáchání přestupku je totiž ve správním řízení možno uložit pokutu do výše 15 000 korun nebo blokovou pokutu, která je často ve stokorunách. Kdy jde tedy o přestupek a kdy o trestný čin? Trestní zákoník tyto dva skutky rozlišuje především podle způsobené škody. Způsobená škoda při spáchaném přestupku je do 4999 korun. Způsobená škoda u trestného činu je od 5000 korun výš, připomíná Ivana Nguyenová, mluvčí Policejního prezidia ČR. Obchodníkům měla prospět alespoň úprava zákona. Zatímco dříve byla krádež do 5000 korun kvalifikována jako jednorázový přestupek, dnes už se škody sčítají. Pachatel, který je zadržen třikrát se zbožím za 2000 korun, je obviněn ze spáchání trestného činu. Toto ale samozřejmě vědí i zloději a před každým lupem pečlivě počítají, aby se nedostali do problémů.

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Dobře vypadající muž v obleku je častým zlodějem. 

Vůbec nejčastější jsou drobné krádeže v obchodech s módou, drogeriích, samoobslužných lékárnách a samozřejmě obchodech s potravinami. Předmětem krádeží bývá jak zboží vyšší hodnoty, tak i zboží menší hodnoty, které je však atraktivní z hlediska časté spotřeby, komentuje za řetězec Billa PR manažerka Lucie Borovičková. Na vrcholu žebříčku zboží, které mizí nejčastěji, jsou v tomto řetězci alkohol, cukrovinky, drogerie, káva, maso, salámy a sýry. Zatímco takzvaní zloději profesionálové se rekrutují ze skupiny lidí do 40 let, mají nižší dosažené vzdělání a zpravidla nemají pracovní návyky, příležitostnými i pravidelnými zloději bývají lidé bez rozdílu věku, vzdělání i profese. V našich prodejnách jsou to paradoxně nejvíce lidé, kteří jako zloději vůbec nevypadají. Bývají například dobře oblečení. Mnohdy jde o muže v obleku nebo slečny v kostýmku. Častěji kradou dražší zboží, případně zboží v méně přehledných částech prodejen, uvádí David Kukla, jednatel společnosti Sklizeno.

Metody používané pro krádeže jsou rozličné a často důmyslné. Zaznamenali jsme případ, kdy zákaznice do spodního prádla ukryla dvacet zubních past, říká Lucie Borovičková. Jinde se zase zloděj pokoušel nacpat mražená kuřata do sportovní tašky nebo dokonce pod klobouk. V českých obchodech také přibývá krádeží, které mají na svědomí organizované gangy. Jen loni se celkový počet odhalených případů ve srovnání s rocem 2013 zvýšil o 30 %, na vrub organizovaných skupin jde pak zhruba polovina krádeží. Zloději obecně chodí ve skupinkách, minimálně dvou nebo tří lidí. Jeden krade, komplicové vytváří clonu a po činu rychle mizí, popisuje své zkušenosti David Kukla a Radek Škrabal, provozní ředitel bezpečnostní agentury Special Service International dodává: K přípravě a samotné krádeži se nejčastěji používají kleště a silné magnety pro odstranění bezpečnostních prvků a odstíněná zavazadla pro bezpečný průchod bezpečnostními bránami. K taktice pachatelů patří i různé převleky s cílem zmást pracovníky ostrahy. Každý člen skupiny zajišťuje pouze částečný úkol, například kontrolu prostoru, vytipování zboží, odvedení pozornosti prodavače, samotnou krádež, zdržování ostrahy a podobně.

Ve velkých obchodech pak v poslední době mají problém i s takzvanými „přátelskými nákupy“. Jde o případy, kdy se zloděj domluví s pokladní. Časté je i přelepování čárových kódů v obchodech, kde zákazníci využívají samoobslužné pokladny.

Jak se bránit v začarovaném kruhu?

Drobné krádeže v obchodech byly a jsou velkým, a podle našich zákonů, prakticky neřešitelným problémem. Obchodníci, kteří mají dobré zkušenosti s ostrahou nebo kamerovými systémy, nakonec stejně zjistí, že ani polapení zloděje jim nepomůže a mohou čekat, že se jim tentýž člověk na prodejně objeví znovu. Stačí jednoduše krást jen do hodnoty 4999 korun. Takové poberty ostraha předá policii, ta je pokárá, udělí malou pokutu a oni mohou v krádežích dál pokračovat. Nejen pracovníci ostrahy pak ztrácí motivaci. Mají tedy vůbec obchodníci v boji proti zlodějům dostatečné kompetence? Obchodník proti zloději může zasáhnout. Pokud přistihne osobu, která se v obchodě dopouští protiprávního jednání, smí ji omezit na osobní svobodě, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Prodejce je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu, říká za policii Ivana Nguyenová. Při zadržení samozřejmě nesmí být použito nadměrného násilí a nesmějí být překročeny příslušné meze, což je nutná obrana a krajní nouze.

Jak můžu použít proti zloději záznam z kamery?

Někteří obchodníci spoléhají na kamerami pořízené obrazové materiály. Investovat do bezpečnostního kamerového systému se vyplatí už jen proto, že kamera velkou část nenechavců spolehlivě odradí a umožní snazší vyhledání případného pachatele. Více o tom v článku Kamerové systémy snižují riziko vloupání. Fungují i atrapy. Ovšem pozor. V případě, že pořídíte fotku zloděje na vaší prodejně, můžete ji maximálně poskytnout policii. Jakékoli další šíření a pátrání na vlastní pěst je trestné. Zveřejnění fotografie z kamerového systému, například ve výkladní skříni nebo na dveřích prodejny, na které je zachycena osoba podezřelá z krádeže, je v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Takovýto způsob uveřejnění znamená porušení tohoto zákona a zásah do osobních práv konkrétní osoby. Ta by se poté mohla bránit podáním soudní žaloby na ochranu osobnosti, varuje Eva Stulíková, vrchní inspektor na Policejním prezidiu.

Zveřejňovat údaje a podobu podezřelých smí jen policie. Nezkoušejte proto dávat fotky ani na sociální sítě. Řada podnikatelů už kvůli tomu měla problémy s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Za takový přestupek hrozí pokuta až milion korun. Neoprávněné nakládání s osobními údaji ale může být posouzeno i jako trestný čin se sazbou až pět let.

Bude vás zajímat: Na zveřejnění fotky zloděje musíte mít jeho souhlas

skoleni_8_1

Ztrátám v podobě krádeží se žádný obchodník nevyhne. Je proto potřeba chovat se v rámci možností preventivně. Rozmístit vybavení prodejny tak, aby byl prostor co nejvíce přehledný, pořídit bezpečnostní rámy a kamerové systémy, najmout ostrahu a vyškolit obsluhující personál. Často jsou totiž možnosti dostatečné prevence zanedbávány a vzhledem k závažnosti problému a stávajícím podmínkám je paradoxní i neochota se této oblasti více věnovat. Na krádeže v obchodech totiž doplácí každý z nás. Bylo spočítáno, že v Evropě činí náklady spojené s krádežemi v obchodě bezmála 39 miliard eur. Když lidé kradou, obchodníci si ztráty kompenzují zvyšováním cen. Tato částka se tedy dá statisticky rozúčtovat mezi všechny zákazníky, a i ti poctiví pak musí v přepočtu ročně zaplatit skoro 3000 korun navíc.

V materiálu Curtailing Crime—Inside and Out, vydaném americkou státní správou pro drobné podnikání, je uvedeno, že nepoctivci, kteří si příležitostně vezmou tu kuličkové pero a tu zase kalkulačku, nepokládají tyto drobné krádeže za trestný čin. Ale pro malé prodejny, které bojují o přežití, to může být poslední kapka. Rozdíl mezi kupní a prodejní cenou totiž není velký, a tak aby maloobchodník kompenzoval roční ztrátu 1000 dolarů způsobenou drobnými krádežemi, musí každý den prodat 900 cukrátek nebo 380 konzervovaných polévek navíc. Takže i když kradou malé děti, může to obchodu způsobit velkou škodu.

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).