Co vše patří do pořizovací ceny majetku?

Dlouhodobý majetek

Zákon o účetnictví nijak blíže nedefinuje, co je rozuměno dlouhodobým majetkem. Konkrétní úprava je stanovena vyhláškou k zákonu o účetnictví a samotné účtování o dlouhodobém majetku konkretizuje český účetní standard č. 13.

Za dlouhodobý majetek je obecně považován takový majetek, který je svým charakterem určen k používání na dobu delší než jeden rok a v rámci tohoto používání se postupně opotřebovává. Zákon o účetnictví ani jiný prováděcí předpis nestanoví hranici po zařazení majetku jako hmotného majetku – tuto hranici si stanovuje účetní jednotka sama v rámci vnitrofiremních předpisů.

To je zásadní rozdíl oproti zákonu o dani z příjmů, který stanovuje hranici pro ocenění dlouhodobého majetku ve výši 80 000 Kč.

Dlouhodobý majetek se dělí na majetek hmotný a majetek nehmotný. Mezi dlouhodobý nehmotný majetek se řadí například software, ocenitelná práva, goodwill nebo nehmotné výsledky výzkumu a vývoje. Mezi hmotný majetek se řadí stavby, samostatné movité věci, pěstitelské celky trvalých porostů, dospělá zvířata, pozemky, umělecká díla a sbírky. Dlouhodobý majetek lze také rozlišit na odpisovatelný a neodpisovatelný majetek.

Samostatné movité věci

Ve vyhlášce k zákonu o účetnictví jsou definovány hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Pokud by se jednalo o hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok, které nejsou vykazovány v rozvaze jako „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“, považují se tyto za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.

Stanovení vstupní ceny

Vstupní cena majetku není tvořena pouze samotnou cenou, za kterou je majetek pořízen, ale také vedlejšími pořizovacími náklady. Oceňování dlouhodobého majetku a vymezení nákladů souvisejících s jeho pořízením upravuje vyhláška k zákonu o účetnictví.

Součástí ocenění dlouhodobého majetku je cena, za kterou byl majetek pořízen a dále zejména tyto náklady:

• přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce
• úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne
• odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy k zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy
• průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby
• licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz
• vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby – zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu
• náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou
• úhradu podílu na

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu
3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie

• úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků
• zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání
• zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů

Co nikdy není součástí pořizovací ceny?

Vyhláška k zákonu o účetnictví také jmenuje ty náklady, které nikdy nevstupují do pořizovací ceny majetku. Jedná se zejména o náklady na opravu a údržbu, přičemž opravou se rozumí odstranění účinků částečného opotřebení nebo poškození za účelem uvedení majetku do původního stavu. Za údržbu jsou považovány takové činnosti, které zpomalují fyzické opotřebení majetku a přecházejí poruchám.

Mezi další náklady, které netvoří vstupní cenu majetku, se řadí například kurzové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení ze smluvních vztahů, náklady na zaškolení pracovníků, náklady na vybavení pořizovaného majetku zásobami nebo náklady spojené s přípravou a zabezpečením majetku vzniklé po uvedení majetku do užívání.

Méně častými náklady, které nevstupují do vstupní ceny majetku, jsou zejména:

• náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předcházejícího stavu
• nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba
• náklady na biologickou rekultivaci

Ani v případě vymezených nákladů, které jsou součástí pořizovací ceny, tak u vymezení nákladů, které pořizovací cenu netvoří, se nejedná o taxativní výčet.

Odpisy majetku

Správné stanovení vstupní ceny majetku je důležité nejen pro správné vykázání hodnoty majetku v účetnictví, ale také pro stanovení správné vstupní ceny pro účely odpisování majetku dle zákona o daních z příjmů.

Odpisování majetku – účetní odpisy – si účetní jednotka stanovuje sama v interní směrnici. Pro jednotlivé druhy majetku je stanoven tzv. odpisový plán, dle kterého je vyjádřeno „skutečné opotřebení majetku“. Účetní odpisy tak znázorňují morální a fyzické opotřebení majetku.

Od účetních odpisů je však nutné odlišit daňové odpisy, které umožňují postupně snižovat základ daně a „dostávat“ tak cenu majetku do nákladů postupně. K tomu pak slouží zařazení majetku do opisových skupin, kdy je majetek dle jeho druhu odpisován v rozmezí tří až padesáti let.

Podnikatelé se také mohou rozhodnout, jakým způsobem bude majetek odpisován dle zákona o daních z příjmů. Nabízí se pak rovnoměrné odpisy, zrychlené odpisy nebo odpisy mimořádné.