Zaměstnavatelé, potažmo jejich mzdoví účetní, musí bedlivě sledovat legislativní proces. Přestože většina změn je teprve ve fázi schvalovacího procesu, některé z nich nabudou účinnosti i v měsíci červenci nebo srpnu. Server Podnikatel.cz o připravovaných novinkách průběžně informuje.
Co se dozvíte v článku
Potvrzování příjmů pro úřad práce
S odloženou účinností od 1. července 2023 budou mít zaměstnavatelé nové povinnosti v souladu s novelizovaným paragrafem 7 zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Zaměstnavatelé již od 1. dubna 2023 hlásí zaměstnance s udělenou dočasnou ochranou České správě sociálního zabezpečení bez ohledu na skutečnost, zda jim vznikla nebo nevznikla účast na nemocenském pojištění.
Od měsíce července může úřad posuzování dávek hmotné nouze uprchlíků z Ukrajiny zjišťovat příjmy přímo od zaměstnavatele, u kterého osoba s dočasnou ochranou začala pracovat. Nejprve prověří, zda je žadatel o humanitární dávku veden v evidenci zaměstnaných osob u České správy sociálního zabezpečení. Najdou-li takovou osobu v evidenci, zašlou zaměstnavateli výzvu s dotazem na výši výdělku dané osoby s dočasnou ochranou za daný kalendářní měsíc (výzva se může každý měsíc opakovat).
V této souvislosti se novelizoval § 7 zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (tzv. lex Ukrajina): Je-li zaměstnavatel krajskou pobočkou Úřadu práce ČR vyzván k zaslání potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku, je povinen zaslat toto potvrzení do 8 dnů ode dne doručení výzvy. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, zasílá potvrzení o výši příjmu prostřednictvím této datové schránky nebo využitím informačního systému podle specifikace, ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.
Cestovní náhrady
Podle údajů Českého statistického úřadu došlo za měsíc duben 2023 ke snížení průměrné ceny 1 litru motorové nafty na 34,40 Kč. Pokles ceny oproti částce obsažené ve vyhlášce tak činí 22 %. Z tohoto důvodu schválilo ministerstvo práce a sociálních věcí návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023. Částka „44,10 Kč“ nahrazuje částkou „34,40 Kč“. Změnu ukazuje následující tabulka.
| Číslo vyhlášky | 237/2022 Sb. | 467/2022 Sb. | 85/2023 Sb. | 191/2023 Sb. |
|---|---|---|---|---|
| Datum změny | 20. srpna 2022 | 1. ledna 2023 | 1. dubna 2023 | 1. července 2023 |
| Litr benzínu 95 oktanů | 44,50 Kč | 41,20 Kč | 41,20 Kč | 41,20 Kč |
| Litr benzínu 98 oktanů | 51,40 Kč | 45,20 Kč | 45,20 Kč | 45,20 Kč |
| 1 litr nafty | 47,10 Kč | 44,10 Kč | 44,10 Kč | 34,40 Kč |
| 1 kilowatthodina elektřiny | 6,00 Kč | 6,00 Kč | 8,20 Kč | 8,20 Kč |
Whistleblowing neboli ochrana oznamovatele z pohledu zaměstnavatelů
Další povinností, která čeká zaměstnavatele, je zavedení ochrany oznamovatelů. Týká se především zaměstnavatelů zaměstnávajících alespoň 50 zaměstnanců, i když i zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců mohou být touto povinností dotčení. Zaměstnavatelé do 249 zaměstnanců nemusí mít vlastní oznamovací systém, ale mohou využít systém sdílený. Ti navíc dle přechodných ustanovení k novele zákona mohou svou povinnost splnit s odloženou účinností.
Nová povinnost tzv. whistleblowing se dotkne velké části zaměstnavatelů. Některých dokonce bez ohledu na počet zaměstnanců. Jde o provozovatele vybraných obchodních aktivit (banky, pojišťovny atd.) a veřejné zadavatele (s výjimkou obcí s méně než 10000 obyvatel). Zde obvykle zaměstnavatele zajímá, jak se problematika dotkne příspěvkových organizací zřízených obcemi.
Poslechněte si podcast o whistleblowingu
Přímá aplikace směrnice dopadá na obce (veřejné zadavatele) nad 10 000 obyvatel, ty mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém dle směrnice. Netýká se tedy menších obcí či příspěvkových organizací zřízených obcemi. Avšak za předpokladu, že nemají alespoň 50 zaměstnanců (zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, nikoli zastupitelé). Příspěvkové organizace (přestože má jejich zřizovatel více než 10 000 obyvatel) vnitřní oznamovací systém zavádět nemusí. Řídí se vlastním počtem zaměstnanců (bez ohledu na zřizovatele).
Zákon o ochraně oznamovatelů začátkem měsíce června podepsal prezident a nabude účinnosti k 1. srpnu 2023. Je zveřejněn ve Sbírce zákonů pod číslem 171/2023 a související zákony pod číslem 172/2023. Server Podnikatel.cz připravil na toto téma dva souhrnné informativní články, kde problematiku vysvětlujeme, včetně možných sankcí, které mohou být zaměstnavatelům inspektorátem práce uděleny při jeho nezavedení či porušení pravidel. V samostatném podcastu zaměstnavatelům radí odborník, jak může takový systém v praxi fungovat.
Články k ochraně oznamovatelů:
Již máte připraven vnitřní oznamovací systém v rámci whistleblowingu?
Milostivé léto pro nedoplatky na daních a sociálním pojistném
Dlužníci budou mít možnost zbavit se dluhů na penále, úrocích a dalším příslušenství daně. Některé dluhy mohou být dokonce zcela odpuštěny. Takzvané Milostivé léto bude spuštěno v období od 1. července až 30. listopadu 2023. Rozhodným datem pro vznik jistiny je 30. září 2022.
Bude možné odpustit příslušenství dluhu, ale některé tzv. bagatelní nedoplatky na dani i na příslušenství, a to bez ohledu na jejich druh (s výjimkou cla a jeho příslušenství), dokonce samovolně zaniknou. Bagatelním nedoplatkem bude jednotlivý nedoplatek nedosahující výše 200 Kč nebo v případě daně z nemovitých věcí 30 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU