Takzvané covidové odměny pro zdravotnické pracovníky se staly předmětem diskuzí i sporů odborné veřejnosti. Především jde o to, zda podléhají zdanění, odvodům pojistného, zda je započítat do průměrného výdělku, který ovlivňuje výši vyplacených náhrad v následujících obdobích. Je však řada dalších situací, které musí zaměstnavatelé, potažmo jejich účetní, aktuálně řešit. Článek byl inspirován dotazy čtenářů.
Co se dozvíte v článku
Patří odměny do průměrného výdělku pro pracovněprávní účely?
Prostředky na odměny zdravotníkům uzákoněné vyhláškou č. 172 (ve Sbírce zákonů pod částkou 69) byly v dubnu připsány na bankovní účet lékaře, který nyní realizuje jejich vyplácení konkrétním zdravotníkům. Je nezbytné odměny zahrnout do průměrného výdělku zaměstnanců? Jejich zahrnutím se zaměstnancům v následujícím čtvrtletí zvýší průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatky za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, ale i placené překážky v práci atd.
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Kryštof Berka za ministerstvo zdravotnictví, z hlediska dodatečných nákladů pro zaměstnavatele z důvodu mimořádných odměn plynoucích z kompenzační vyhlášky je třeba upozornit, že v případě charakteru odměn za práci při pandemii nejde nutně o plnění, které přímo souvisí s odvedenou prací. Výše plnění typicky není stanovena za splnění konkrétního mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Výše také není diferencována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, ani podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti nebo dosahovaných pracovních výsledků. Tento popis splňují odměny vyplácené podle § 224 odst. 2 zákoníku práce, které nevstupují do výpočtu náhrad a dalších vedlejších nákladů práce.
Kryštof Berka dodal, že postup vyplacení mimořádného finančního benefitu dle § 224 odst. 2 zákoníku práce je v souladu s právem tehdy, pokud nejde o odměnu za vykonanou práci, ale o benefit poskytovaný v souvislosti se zaměstnáním. V tomto případě za zákonem přímo předpokládanou činnost, tedy za pomoc při mimořádné události, při které může být ohrožen život nebo zdraví. Zda zaměstnavatel zvolí způsob výplaty odměn dle § 224 odst. 2. zákoníku práce nebo nikoliv (a zvolí například výkonnostní způsob stanovení odměn), je na dohodě mezi ním a zaměstnanci.
K zahrnutí do průměru se vyjádřilo i ministerstvo práce a sociálních věcí. Jestliže by byla odměna vyplacena dle § 134 zákoníku práce a zúčtována zaměstnavatelem zaměstnanci k výplatě v měsících červenec až září, tj. ve III. kalendářním čtvrtletí, projeví se potom v průměrném výdělku zjišťovaném pro účely IV. kalendářního čtvrtletí, tedy pro měsíce říjen až prosinec. Jaroslava Sladká potvrdila, že obdobně, jako v případě odměny podle § 134 zákoníku práce (složky platu), bude postupováno v případě odměny jako složky mzdy, přestože zákoník práce nestanoví, jakou má mít mzda strukturu či z jakých se skládá složek. Je-li odměna poskytnuta jako součást (složka) mzdy, tedy jako odměna za práci, musí být zohledněna při zjišťování průměrného výdělku. Naopak, pokud byly odměny vyplaceny dle § 224 zákoníku práce, v rámci péče o zaměstnance, nejsou složkou platu ani mzdy, a nevstupují proto do průměrného výdělku.
Záleží na podmínkách stanovených poskytovatelem dotace, zda mohly organizace postupovat jedním nebo druhým uvedeným způsobem.
Zdanění a odvody pojistného
Pokud odměny podle ustanovení § 224 odst. 2 zákoníku práce nejsou složkou platu (mzdy) a nezapočítávají se tedy do hrubého výdělku pro účely zjišťování průměrného výdělku, budou v takovém případě součástí mzdy, tj. podléhají dani z příjmů a odvede zaměstnavatel pojistné?
Mimořádné odměny poskytované zdravotníkům budou bez ohledu na zvolený způsob jejich výplaty zaměstnavatelem součástí hrubé mzdy nebo platu, tj. předmětem daně, a tudíž podléhají i odvodům pojistného. Pouze pro účely zjištění průměrného výdělku se do hrubého příjmu nemusí zahrnout, pokud je zaměstnavatel posoudí jako mimořádný finanční benefit dle § 224 odst. 2 zákoníku práce. V takovém případě půjde o plnění, které nemá povahu mzdy nebo platu, i když je poskytované v souvislosti se zaměstnáním (přímo nesouvisí s odvedenou prací). Obdobně se postupuje při poskytování věrnostních či stabilizačních odměn zaměstnancům, například motivační či náborové příspěvky, odměny při pracovním jubileu atd.
Úmrtí zaměstnance a (ne)poskytnutí odměny?
Naše zaměstnankyně pracovala v období roku 2020, ale v březnu na covid zemřela. Přísluší v tomto případě odměna a komu by měla být vyplacena?
K tomuto dotazu se rovněž vyjádřil poskytovatel odměn, tj. ministerstvo zdravotnictví. Novela tzv. „kompenzační vyhlášky“ nestanovuje individuální nárok na odměny pro konkrétní zaměstnance, jelikož na takové ustanovení nemá zákonné zmocnění a nemůže zasahovat do pracovněprávních vztahů. Kompenzační vyhláška pouze stanovuje navýšení mimořádných kompenzací smluvních poskytovatelů zdravotních služeb za náklady spojené s odměnami související s poskytnutými službami v roce 2020,
vysvětlil Kryštof Berka s tím, že záleží na dohodě mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, jakým způsobem se tyto prostředky mezi zdravotnické pracovníky rozdělí. Pokud zaměstnanec zemřel, může se zaměstnavatel domluvit s dědici a vyplatit odměny do dědického řízení. Vyhláška tuto problematiku nijak neupravuje.
Covid odměny a zaměstnavatel, který zanikl
Zaměstnavatel k 31. prosinci 2020 zanikl. Jak v takovém případě vyplatit bývalému zaměstnanci v tomto období přiznanou kompenzaci?
Odpověď ministerstva zdravotnictví je podobná jako v předchozí situaci. Vyhláška takový případ neupravuje. I zaniklý poskytovatel obdrží v rámci finančního vypořádání zdravotních služeb za rok 2020 kompenzaci na odměny a je na jeho dohodě s bývalými zaměstnanci, zda a jak odměny vyplatí.
Odměny po zániku zaměstnavatele a odvody pojistného
Jestliže se tedy poskytovatel (zaniklý zaměstnavatel) bývalým zaměstnancům rozhodne odměny poskytnout, jak to bude s přihlášením k sociálnímu a zdravotnímu pojištění?
1. Sociální pojištění
Za Českou správu sociálního zabezpečení se vyjádřila Jitka Drmolová: Obecně je možno konstatovat, že plnění v podobě odměny, na jejíž výplatu vznikne zaměstnanci – byť po skončení jeho zaměstnání – nárok, je bezesporu příjmem, který vstupuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Podmínkou podle Jitky Drmolové je, aby šlo nejen o příjem v souvislosti se zaměstnáním, které založilo účast na pojištění (což v tomto případě bude patrně splněno, předpokládáme, že do 31. prosince 2020 byl daný zaměstnanec z titulu svého zaměstnání účasten pojištění), ale také aby mu tento příjem zúčtoval jeho zaměstnavatel (viz citované ustanovení). Pokud zaměstnavatel takové plnění zúčtuje, je povinen za kalendářní měsíc, ve kterém došlo k zúčtování, předložit příslušné OSSZ předepsaný tiskopis Přehled o výši pojistného, v němž vykáže předepsané údaje, a odvede pojistné na účet místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení se stejnou identifikací, jak je odváděl naposledy za prosinec 2020.
Co se týče přihlášení zaměstnance a zaměstnavatele, aplikují se standardní postupy – pokud šlo o zaměstnance, který byl přihlášen k pojištění, datum skončení jeho pojistného poměru se nemění. Jestliže by šlo o zaměstnance např. malého rozsahu, může dodatečně zúčtovaný příjem zpětně založit účast na pojištění a vznikne povinnost takového zaměstnance zpětně přihlásit. Není zde rozdíl oproti jiným odměnám, zúčtovaným po skončení zaměstnání, a jejich dopadech na účast na pojištění a případnou ohlašovací povinnost zaměstnavatele,
uzavřela Jitka Drmolová.
2. Zdravotní pojištění
Obdobně situaci shrnul Vlastimil Sršeň za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR. Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání se do vyměřovacího základu zahrnují podle § 3 odst. 1 až 3 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (§ 3 odst. 1 – vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, … které jsou nebo by byly … předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.). Z hlediska plnění oznamovací povinnosti je zapotřebí si uvědomit, že v měsíci, ve kterém je plnění bývalému zaměstnanci zúčtováno, již není tato osoba zaměstnancem, proto zaměstnavatel za daný měsíc neprovádí její přihlášení, resp. odhlášení.
Jestliže by se dle Vlastimila Sršně jednalo o situaci, kdy zaměstnavatel stále existuje, pak by v měsíci výplaty odměny (např. nyní za červen) zahrnul tuto odměnu do „úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u VZP“ na formuláři „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ a z odměny odvedl pojistné (pojistné zahrnuto do „výše pojistného – součet pojistného zaměstnanců pojištěných u VZP“). Do celkového počtu zaměstnanců by tato osobu zahrnuta nebyla („počet zaměstnanců pojištěných u VZP“), protože v daném období již není zaměstnancem, pouze je za ni dodatečně prováděn odvod pojistného.
V případě, že odměnu vyplácí zaměstnavatel, který již neexistuje – ukončil svoji činnost, je důležité pojistné odvést za období, kdy bylo o této odměně účtováno. Pokud by bylo zpětně účtování do prosince 2020, pak by zaměstnavatel za prosinec 2020 opravil tiskopis „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (upravil úhrn vyměřovacích základů a součet pojistného). Avšak pravděpodobnější je varianta, kdy o odměně bude účtováno nyní, např. v červnu 2021. V takovém případě musí zaměstnavatel podat Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ za červen 2021, kde bude uveden úhrn vyměřovacích základů (odpovídající odměně, příp. součtu více odměn) a součet pojistného (vypočteného z vyměřovacích základů). Počet zaměstnanců v červnu však bude nula.
Zaměstnavatel je zřejmě pro účely veřejného zdravotního pojištění již od zdravotních pojišťoven odhlášen. Pak by se dle vyjádření Vlastimila Sršně opět na jeden měsíc (červen 2021) jako zaměstnavatel přihlásil a podal přehled a odvedl pojistné.
ČLÁNKY DO MAILU