Stačilo se opozdit o jeden den s platbou pojistného za zaměstnance nebo omylem zaplatit o pár korun méně a podnikatelům byla zaslány výzva, aby doplatili celé pojistné, a to za desítky tisíc. Odborníci se přitom shodují, že od sociálky jde o přepjatý formalismus.
Co se dozvíte v článku
Jaká byla pravidla odpuštění pojistného
Jednou z podnikatelských podpor, které již běží od jara do současnosti, jsou programy Antivirus A a B, které mají pomoci udržet zaměstnanost v oborech zasažených koronavirem či vládními opatřeními. Od července pak mohla řada menších firem využít program Antivirus C, kterým jim bylo prominuto pojistné na sociální zabezpečení, které musí platit zaměstnavatelé jako poplatníci, a to za kalendářní měsíce červen, červenec a srpen 2020.
Aby podnikatelé mohli odpuštění pojistného využít, museli splnit několik podmínek:
- Počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50.
- Počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020.
- Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020.
- Zaměstnavatel odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.
- Zaměstnavatel za daný kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 na zaměstnanost v České republice.
Doplaťte desítky tisíc, žádala ČSSZ
Jak ukazují příběhy dvou podnikatelů (nepřáli si být jmenováni), které má zdokumentované server Podnikatel.cz, čtvrtou podmínku vzala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) značně formalisticky a podnikatelům se vůbec nesnažila pomoct. Sebemenší opoždění (byť o jediný den) či odvedení částky o pár korun jiné, než měla být, nevedlo úřady k žádnému upozornění na chybu či snaze pochybení s podnikateli odstranit, ale jen k tomu, že jim po několika měsících poslali strohý dopis, že nesplnili podmínku pro odpuštění pojistného a že jej musí doplatit, a to včetně sankcí.
Jeden ze zmíněných podnikatelů zaplatit pojistné za červen o den později, tedy místo do 20. července 21. července. Druhý pak omylem zaplatil částku o několik korun nižší (při celkové částce přesahující 5 tisíc korun), než měl. Oběma pak v září (po dvou měsících) přišel od sociálky strohý dopis, že nesplnili podmínku, aby zaplatili pojistného za zaměstnance včas a ve správné výši, a že mají doplatit zbylé pojistné (v obou případech v desítkách tisíc korun) a zároveň penále za pozdě zaplacené pojistné.
Co je zakázáno a na co mám nárok?
Tady je přehled všech opatření, která jsou platná pro podnikatele i veřejnost. Přečtěte si také seznam všech podpor, které lze ještě aktuálně čerpat.
Jen plníme zákon, říká ČSSZ
Kolik podobných případů je, ČSSZ údajně neví. ČSSZ centrálně nesleduje počet takto zaslaných výzev, nicméně obecně lze konstatovat, že ze strany příslušné OSSZ bude kontaktován každý zaměstnavatel, který uvedenou podmínku nesplnil, neboť nemá nárok na prominutí pojistného a je nezbytné pojistné, o které byl odvod nesprávně snížen, doplatit, a to co nejdříve (je to v zájmu zaměstnavatele), protože z nedoplatku pojistného je zaměstnavatel povinen platit penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení,
uvedla serveru Podnikatel.cz ČSSZ.
Samotný postup ČSSZ hájí tím, že zákon hovoří jasně, že pojistné za zaměstnance musí být zaplacené ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném. ČSSZ tvrdí, že zákon jí nedává možnost postupovat jinak, jelikož právní úprava neumožňuje nesplnění této podmínky dodatečně zhojit.
Přepjatý formalismus, shodují se odborníci
S tvrzením ČSSZ však nesouhlasí odborníci, kteří se shodují, že postup sociálky je přepjatě formalistický. Základem sporu je příliš formalistický (laicky řečeno otrocký) výklad zákona v neprospěch poplatníka. Jako správný by však neměl převládnout. Pokud je zaměstnavateli vyčítáno, že neodvedl celou částku pojistného placeného zaměstnancem, pak jej lze nanejvýš postihnout neprominutím rozdílu. Ne však odejmutím celého prominutí. Postiženým zaměstnavatelům bych proto doporučil se proti tomuto postupu ohradit,
řekl serveru Podnikatel.cz advokát a předseda Unie daňových poplatníků ČR Ondřej Lichnovský.
S tím souhlasí i Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR), podle kterého je postup ČSSZ možná v souladu s textem zákona, ale nikoli v souladu s jeho cílem a účelem. A již mnohokrát bylo konstatováno soudem, že jazykový výklad zákona je jen prvotním se přiblížením k zákonu a je třeba použít i jiné výkladové metody, jako je právě zohlednění cíle a smyslu zákona. Doporučuji proto využít všechny opravné prostředky včetně žaloby v rámci správního soudnictví. Právě u soudu vidím nikoliv malou šanci na úspěch,
domnívá se Tomáš Hajdušek.
ČSSZ kritizuje i Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR), která sice neeviduje konkrétní další případy u Antiviru C, ale zkušeností s úřadem má celou řadu. Dostávají se k nám nepříjemnosti, které podnikatelé musejí ve vazbě na interakci s ČSSZ podstupovat. Někdy je přístup úředníků skutečně tristní, a zapomíná se, že zdravý rozum musí stát nad rigidní aplikací zákonného ustanovení,
potvrdila serveru podnikatel.cz Pavla Břečková, místopředsedkyně AMSP ČR.
Výzvy ohledně doplatků jsou podle ČSSZ proklientské
Že jde o přepjatý formalismus, ovšem ČSSZ odmítá, a dokonce tvrdí, že zmíněnými výzvami ukazuje proklientský přístup. Dotčenými výzvami naopak prokazují OSSZ proklientský přístup, když zaměstnavatele včas informují o nesplnění dotčené zákonné podmínky tak, aby se zaměstnavatel o nedoplatku pojistného dozvěděl co nejdříve, mohl jej bezodkladně uhradit a penále z tohoto nedoplatku bylo co nejnižší. Nelze proto v žádném případě hovořit o přepjatém formalismu, ale o dodržování jasně stanovených zákonných podmínek, kdy ČSSZ nemá možnost se od právní úpravy jakkoliv odchýlit,
uzavřela ČSSZ.
ČLÁNKY DO MAILU