Novela exekučního a občanského soudního řádu přináší od příštího roku řadu změn, které by mohly ulehčit situaci dlužníkům, věřitelům i exekutorům. Bohužel se stále zapomíná na zaměstnavatele, potažmo jejich mzdové účetní, které provádí exekuční a insolvenční srážky ze mzdy. Tato oblast, přestože je zde řada nejasností a odlišných právních výkladů, od roku 2013 v podstatě upravena nebude. Podívejme se na některé nastávající změny, včetně nejasností, které by si zasloužily novou právní úpravu.
Čtěte také: Novela exekučního řádu nahrává dlužníkům na úkor věřitele
Slučování exekucí
Novinkou exekučního řádu je slučování exekucí. To je teoreticky možné i nyní, Exekutorská komora ČR dokonce vydala doporučující pokyn všem exekutorským úřadům. Ovšem novela zákona považuje spojování řízení, která jsou vedena v rámci jednoho exekutorského úřadu, za automatické. V případě, že budou exekuce proti témuž dlužníkovi vedeny u více exekutorů, exekuční (okresní) soud tato řízení na návrh dlužníka spojí a určí, který exekutor spojené řízení povede. Zejména se to bude týkat tzv. bagatelních pohledávek (pohledávky do 10 000 korun).
Příklad: Občan jel pětkrát na černo v MHD a dostal pokutu. V každém jednom řízení by na pokutě na začátku exekuce zaplatil 900 Kč, advokátovi věřitele 4950 Kč, exekutorovi 3250 Kč a na DPH 2290 Kč. Za pět exekucí by zaplatil zhruba 50 000 Kč. Advokát, který MHD zastupuje, nepodá pět žalob, ale jednu žalobu, která bude obsahovat pět skutků a jednu odměnu. Jestliže by od nového roku takto nepostupoval, může za něj spojit žaloby soud.
Spojování exekucí by mělo být prospěšné jak pro dlužníky, tak pro exekutory. Dlužníci ušetří a exekutorům by měla ubýt administrativa spojená s vedením jednotlivých exekucí. Dá se říci, že tato změna bude prospěšná i pro zaměstnavatele, jelikož namísto několika nových exekucí (nařízených srážek ze mzdy) jim přibude pouze jediná, kde bude sloučeno několik dluhů najednou.
Čtěte také: Exekucí na důchod přibývá. Jak vysoká je obvyklá srážka?
Předžalobní výzva
Předžalobní výzva je zavedena ve prospěch dlužníků. Věřitel dlužníka musí kontaktovat ještě před podáním návrhu na zahájení soudního řízení a vyzvat ho k včasnému uhrazení dluhu. Pokud tak neučiní, soud mu nepřizná náhradu nákladů nalézacího řízení. Zjednodušeně řečeno, věřitel musí vyzvat dlužníka k zaplacení. Když to neudělá, nebude mít nárok na náhradu nákladů soudního řízení a ponese je ze svého,
vysvětluje prezident Exekutorské komory Jiří Prošek. Doplňuje, že předžalobní výzvu nebude muset věřitel zasílat vždy. Výzva bude na místě pouze tehdy, kdy věřitel bude chtít vymoci zpět i peníze, které použil na soudní vymáhání dluhu.
Předžalobní výzva se bude uplatňovat v předexekuční fázi. Výzvu k zaplacení zašle věřitel, nikoliv exekutor, ještě než se obrátí na soud. Věřím tomu, že předžalobní výzva může řadě lidí pomoct. Zvýší se tak pravděpodobnost toho, že se dozví o existenci dluhu včas,
uvádí dále Jiří Prošek.
Čtěte také: Objevují se falešní exekutoři, přečtěte si jejich triky
Mobiliární exekuce
Diskutovanou novinkou jsou takzvané mobiliární exekuce. V souladu se zněním novely zákona se bude z průběhu soupisu movitých věcí pořizovat videozáznam o průběhu prohlídky bytu a jiných místností, a to na žádost osoby, která je oprávněna být při soupisu přítomna. Jak upozorňuje Exekutorská komora ČR, záznam je možné pořídit i bez návrhu, ale přítomné osoby o tom musí být poučeny při zahájení prohlídky.
Zjednodušeně řečeno:
- pokud někdo bude chtít pořídit záznam, pořídit se musí,
- naopak v případě, kdy vykonavatel (zaměstnanec soudního exekutora) dojde k závěru, že je to potřebné (např. při soupisu nikdo není nebo se u dlužníka objeví verbální či fyzické útoky na zaměstnance exekutora), pak ho pořídit může.
Exekutor musí být řádně označen
Exekuce může provádět jen „soudní exekutor“.
Podle nového paragrafu exekučního řádu musí exekutor při výkonu exekuční a další činnosti používat označení „soudní exekutor“. Takovéto označení nesmí používat žádná jiná osoba. Kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů, nesmí označovat svoji činnost jako „výkon rozhodnutí“, „exekuci“, „exekuční činnost“, příp. tvary slov od nich odvozené, ani označení způsobilé přivodit nebezpečí záměny s uvedenými označeními.
Podle odborníků by mělo mít toto opatření v praxi zásadní význam. Komerční subjekty, firmy podivného charakteru zabývající se neinstitucionalizovaným vymáháním dluhů, inkasní agentury a další vymahači se už nebudou moci vydávat za „exekuční kanceláře“ a podobně, aby tím mystifikovali věřitele i dlužníky. Nedávno do naší bezplatné poradny přišla paní, která si stěžovala na nečinnost exekutora. Před rokem mu coby věřitelka svěřila svou pohledávku a on prý stále nic nevymohl. Ukázala mi dokumenty, které měly její slova potvrdit. Když jsem ale uviděl hlavičku papíru, bylo mi vše jasné,
uvádí David Koncz, viceprezident Exekutorské komory. Vysvětluje, že věřitelka se vůbec neobrátila na soudního exekutora, ale na jakousi firmu, která se nazývá exekuční kancelář. Nově hrozí za zneužití pojmů „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, „exekuce“ nebo „exekuční činnost“ a pojmů odvozených trest v podobě pokuty až do výše 200 000 korun.
Čtěte také: Exekuce a neschopenka k tomu? Oříšek pro mzdové účetní
Postup při srážkách ze mzdy aktuální novely neřeší
Přestože se jedná o zásadní změny, které budou mít praktický význam, na provádění srážek ze mzdy se opět zapomnělo. A to přestože je zde řada nejasností. Příkladem za všechny je daňový bonus, kdy nebylo zřejmé, zda se má pro účely exekucí a insolvencí zahrnovat do čisté mzdy pro výpočet srážek. Jasno do celé věci snad vnesl aktuální soudní judikát, na základě kterého lze odvodit správný postup. Server Podnikatel.cz o něm již informoval v článku: Jak na daňový bonus v exekučních a insolvenčních srážkách ze mzdy
Stejně tak je nejednotný postup při zahájení insolvence (oddlužení) při současných exekučních srážkách ze mzdy, tedy pokud zaměstnavatel provádí exekuční srážky ze mzdy a je zahájeno insolvenční řízení. V tomto případě neexistuje jednoznačná odpověď, neboť lze vysledovat rozdílné názory soudů a Nejvyšší soud České republiky se k tomuto dosud nevyjádřil,
uvedla mluvčí Petra Báčová.
Existují totiž tři právní názory:
- První právní názor stanovuje, že zaměstnavatel dále sráží a srážky zasílá exekutorovi, který v případě, že je prohlášen úpadek, vyplácí celou částku insolvenčnímu správci a v případě odmítnutí návrhu na insolvenci zasílá peníze věřiteli.
- Druhý názor soudu stanovuje, že zaměstnavatel exekutorovi již ničeho nezasílá, ale veškeré srážky deponuje, s tím že je dle výsledku insolvenčního návrhu následně vyplácí insolvenčnímu správci (v konkurzu), dlužníkovi (v některých typech oddlužení) nebo v případě odmítnutí návrhu opět soudnímu exekutorovi.
- Třetí soudní rozhodnutí, na něhož je třeba brát zřetel, nejméně chrání věřitele. Určuje, že zaměstnavatel od podání návrhu na insolvenci nesráží ani nedeponuje.
V současné situaci tedy nelze říci, který názor převáží a Exekutorské komoře ČR to podle Petry Báčové ani nepřísluší. Z důvodu právní jistoty zaměstnavatelů však Exekutorská komora dlouhodobě volá po přesnějším zákonném vyjasnění tohoto praktického problému, uzavřela mluvčí komory.
Dodáváme, že se v případě exekučních srážek ze mzdy často nejedná o zanedbatelné částky. Jestliže plátce mzdy (zaměstnavatel) neplní řádně povinnosti týkající se srážek ze mzdy, může se oprávněný domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil srážky, na které by měl právo, kdyby byl plátce mzdy uvedené povinnosti splnil (tzv. poddlužnická žaloba). Navíc mu může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 korun. A při tom všem mu zákon nestanovuje jasný, srozumitelný a jednotný postup.
Čtěte více: Jak postupovat při „zapřené“ exekuční srážce z platu
ČLÁNKY DO MAILU