Čtěte, jak si poradit s místem plnění a DPH u cestovních agentur

Například, pokud prodáváte ubytovací služby v jiných členských státech (nebo třetích zemích), jedná se o služby, u kterých se místo plnění stanoví dle § 10 zákona o DPH, tedy zřejmě mimo tuzemsko, poskytování takových služeb není předmětem české DPH. Budete ovšem zřejmě povinni při uplatnění daně z přidané hodnoty, popřípadě v souvislosti s registraci v těchto členských státech, postupovat dle místních předpisů upravujících DPH.

Dotaz z poradny

Chystám se založit cestovní agenturu a potřebovala bych vědět, zda musím být plátcem DPH nebo si mohu vybrat. Budu zprostředkovávat výhradně zájezdy turecké cestovní kanceláře. Jak se to má v tomto případě s placením DPH?

Odpověď

Jako cestovní agentura jste nepochybně osobou vykonávající „ekonomickou činnost“ ve smyslu § 5 zákona o DPH (dále „ZDPH“), tedy potenciálním plátcem DPH. Pokud však váš obrat nepřesáhne 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, nemusíte se k DPH registrovat tzv. ze zákona (zároveň ale můžete kdykoliv podat žádost o dobrovolnou registraci). Do obratu se započítávají položky uvedené v § 4a ZDPH. Vždy sám podnikatel musí zvážit, zda je pro něj výhodné zaregistrovat se jako plátce, či setrvat v pozici neplátce.

Stejně jako v jiných případech, i u Vašich plnění je podstatné určit tzv. „místo plnění“ poskytované služby. Například, pokud prodáváte ubytovací služby v jiných členských státech (nebo třetích zemích), jedná se o služby, u kterých se místo plnění stanoví dle § 10 ZDPH, tedy zřejmě mimo tuzemsko, poskytování takových služeb není předmětem české DPH. Budete ovšem zřejmě povinni při uplatnění daně z přidané hodnoty, popřípadě v souvislosti s registraci v těchto členských státech, postupovat dle místních předpisů upravujících DPH.

Při poskytování služeb cestovního ruchu se často používá tzv. „zvláštní režim pro cestovní službu“ definovaný v § 89 ZDPH. Ten je poskytovatel cestovní služby (plátce DPH, typicky cestovní kancelář, nikoliv cestovní agentura) povinen použít, jestliže:

a) VLASTNÍM JMÉNEM poskytuje
b) CESTOVNÍ SLUŽBU zákazníkovi.

Velmi tedy záleží na smluvním nastavení mezi tureckou cestovní kanceláří/českou cestovní agenturou/konečným zákazníkem, zejména na aspektu, jestli skutečně poskytujete služby výhradně jménem jiného subjektu. Přichází zde v úvahu více variant a samozřejmě velké spektrum služeb, které mohou být k zájezdům poskytovány. Vzhledem k tomu, že začínáte, a uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu není rozhodně standardní, doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem, který posoudí přesně Vaši situaci, Vaše smlouvy, atd.

Pokud jde o zmíněný zvláštní režim pro cestovní službu, je pro něj charakteristické zejména to, že daň se platí pouze z přirážky, kterou si poskytovatel cestovní služby (jednající vlastním jménem) uplatňuje. Na jedné straně je tedy hodnota nakoupených vstupů (různé služby jako ubytování, doprava, vstupenky, průvodce), na druhé straně celková cena za službu (např. cena zájezdu), která obsahuje přirážku k ceně vstupů. V případě uplatnění daného zvláštního režimu se nesmí uplatnit DPH z nakupovaných vstupů a zároveň plátce (odběratel), který nakupuje cestovní službu, nemá nárok na odpočet daně obsažené v přirážce. Připomínáme ovšem opět fakt, že zmíněný zvláštní režim přichází v úvahu (resp. je povinný), jsou-li takové služby prodávány vlastním jménem.

Při poskytnutí cestovní služby (hovoříme-li v kontextu § 89 ZDPH) je místem plnění místo, kde má poskytovatel služby sídlo (což je speciální ustanovení mající přednost před výše zmíněným § 10 ZDPH).

Aby se vůbec jednalo o „cestovní službu“, musí platit, že služba cestovního ruchu musí být nakoupena, tedy nikoliv poskytnuta z vlastních zdrojů, a služba je poskytnuta zákazníkovi. Zákazníkem může být konečný spotřebitel, soukromá osoba nebo podnikatel, plátce či neplátce, nebo podnikatel, který nakupuje cestovní službu za účelem dalšího prodeje. Za poskytnutí cestovní služby se považuje i poskytnutí jedné nakoupené služby dopravy osob nebo služby ubytování. V těchto dvou případech tedy nemusí být „kompletováno“ více služeb a režim lze použít i pro přeprodání takového jednotlivého vstupu. Tolik tedy ke zvláštnímu režimu pro cestovní službu.

Kromě otázky plátcovství DPH si ještě dovolujeme upozornit na případy, kdy se podnikatel sice nemusí registrovat jako plátce, ale vzniká mu povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba. Jde o případy uvedené v § 6g a násl. ZDPH. Pokud byste od osoby „neusazené v tuzemsku“, tedy např. od turecké společnosti, přijali službu „s místem plnění v tuzemsku“, stáváte se identifikovanou osobou a z těchto přijatých služeb budete odvádět DPH (není zde žádný limit). Např. ubytovací služby v Turecku sem spadat nebudou, protože, jak jsme uvedli, jejich místo plnění se nachází v Turecku.

Je však nutno spolu s daňovým poradcem probrat všechny služby, které Vám budou ze zahraničí poskytovány. Identifikovaná osoba sice musí v určitých případech odvádět DPH ne výstupu, ale nikdy nemá nárok na odpočet.

Je možné, že se Vás uvedené modely vůbec nebudou týkat, poskytujete služby výhradně cizím jménem, nepřekročili jste obrat pro povinnou registraci za plátce, ani Vám nevzniká povinnost registrovat se jako identifikované osoba. Potom zbývá jen zvážit otázku případné výhodnosti dobrovolné registrace.