Spolu s druhým pilířem důchodového spoření byla od roku 2013 zavedena i možnost vstupu do takzvaného předdůchodu. Čtěte, zda je o tuto novinku zájem a jak čerpání předdůchodu ovlivní výši řádného starobního důchodu.
Co je předdůchod?
Nejedná se o řádný důchod ani předčasný starobní důchod pobíraný od České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o dávku, o kterou si může zažádat účastník třetího pilíře důchodového spoření, tedy ten, kdo má uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo o doplňkovém penzijním pojištění. Smyslem této novinky je umožnit osobám v předdůchodovém věku čerpat penze ze systému doplňkového penzijního spoření. Zejména se může jednat o překlenutí období, které je pro ně obtížné z hlediska uplatnění se na trhu práce.
Čtěte více: Jak bude probíhat čerpání předdůchodů v praxi
Podmínky pobírání předdůchodu:
- Dosažení věku účastníka, který je o pět let nižší, než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění (pro zjištění důchodového věku využijte důchodovou kalkulačku). U žen se přitom vychází z důchodového věku mužů stejného data narození, nikoli tedy z důchodového věku ženy nutného pro státní důchod.
- Minimální spořící doba je pět let. Předdůchody jsou dávkou pobíranou z nového systému doplňkového penzijního spoření. Pojištěnci, kteří mají uzavřenu původní smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, mohou přejít z transformovaného fondu do účastnického fondu v rámci doplňkového penzijního spoření za účelem pobírání dávky předdůchodu. Spořící doba dosažená v transformovaném fondu se jim započítává.
- Jednotlivá splátka musí dosahovat výše alespoň 30 % aktuální průměrné mzdy (v současnosti 7500 korun).
- Výplata splátek je sjednána v neklesající výši.
- Dávka je vyplácena měsíčně, bez možnosti pozastavení nebo přerušení.
- Výplata je rozvržena tak, aby skončila nejdříve tři roky před dosažením věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění (pro pětiletý předdůchod je třeba mít aktuálně naspořeno cca 450 tisíc, pro dvouletý cca 180 tisíc korun).
V případě předdůchodů se tedy jedná o možnost čerpat dávku z prostředků naspořených samotným účastníkem, státních příspěvků, ale také příspěvků jeho zaměstnavatele. Příspěvek na penzijní spoření je přitom velmi oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Podle informací z ministerstva financí bylo k prvnímu pololetí letošního roku 1,346 milionu penzijních připojištění, na které v jejich průběhu aspoň jednou přispěl zaměstnavatel.
Podle posledních zpráv se však počet účastníků třetího pilíře snižuje. K 30. červnu 2013 mělo platnou smlouvu 5,01 milionu lidí, tj. o 123 000 méně než na konci roku 2012. Naopak se o 74 korun zvýšil průměrný měsíční vklad (lidé spoří v průměru 539 korun měsíčně). To je samozřejmě důsledek změn podmínek nároku na státní příspěvek. V loni stačilo spořit měsíčně stokorunu, letos je nutné odložit alespoň tři stovky. Naopak se zvýšily státní příspěvky v případě vyšších vkladů.
Podrobněji v článku: Stovky tisíc Čechů se připravují o státní příspěvky na penzijním připojištění
Předdůchod neláká
O předdůchod zatím není zájem. Pobírá ho zhruba stovka účastníků třetího pilíře.
Výhodou je, že pobírání předdůchodu nebude mít zásadní vliv na výši pobírání řádného starobního důchodu a na rozdíl od předčasných starobních důchodců mohou předdůchodci prakticky bez omezení pracovat. Přesto se tato novinka nesetkala s očekávaným zájmem. Dle zjištění serveru aktuálně.cz ji prozatím využila zhruba stovka „vyvolených“, nejčastěji mužů ve věku 59 a 60 let. Důvodem je zřejmě poměrně vysoká částka, kterou musí mít zájemce naspořeno a minimální pětiletá délka spořící doby.
Předdůchod a výše starobního důchodu
Eventuální zájemci o předdůchod se často obrací na Českou správu sociálního zabezpečení s dotazem, do jaké výše ovlivní doba čerpání dávky jejich řádný důchod. Jedná se o dobu vyloučenou, ne dobu důchodového pojištění nebo náhradní dobu. Což v praxi znamená, že na výši osobního vyměřovacího základu, ze kterého se důchod počítá, nebude mít negativní dopad. Nebude započítána do celkové doby pojištění pro stanovení procentní výměry starobního důchodu.
Jednoduše řešeno, dny vyloučené doby sníží celkový počet kalendářních dní připadajících na rozhodné období o doby, kdy pojištěnec nemohl vykonávat výdělečnou činnost například z důvodu nemoci, péče o dítě nebo nově pobírání předdůchodu.
Příklad (zdroj ČSSZ):
Osoba požádá o řádný starobní důchod od 1. ledna 2015. Od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2014 čerpala předdůchod, při jeho pobírání nepracovala. Rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet důchodu je období od 1986 – 2014 (29 let). Rok 2013 a 2014 bude dobou vyloučenou. V praxi to znamená, že úhrn příjmů z výdělečné činnosti bude rozpočítán na 27 let, ne na 29 let.
Pobíráním předdůchodu tedy nedojde ke snížení průměru příjmů. Předdůchodce může na rozdíl od předčasného starobního důchodce v době čerpání dávky pracovat. Pokud jeho činnost založí účast na důchodovém pojištění (bude z ní odvedeno nemocenské a důchodové pojištění), může se sám rozhodnout, zda tuto dobu bude považovat za vyloučenou, nebo se mu do výpočtu důchodu zahrne. Vhodným kriteriem bude jistě délka výdělečné činnosti a výše dosažených příjmů.
Předdůchodce je z hlediska zdravotního pojištění kategorií, za kterou platí zdravotní pojištění stát. V žádosti o předdůchod uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn, a při případné výdělečné činnosti oznámí tuto skutečnost svému zaměstnavateli.
ČLÁNKY DO MAILU