Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2022? A komu se to vyplatí, i když nemusí?

Kdo podává daňové přiznání za rok 2022?

Daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2022 podává dle § 38g zákona o daních z příjmů každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Limit 15 tisíc Kč se sice od roku 2023 zvýšil na 50 tisíc, pro letos podávané přiznání (tedy za zdaňovací období roku 2022) se však počítá nižší limit. Přiznání za rok 2022 tak musí podat lidé s příjmy nad 15 000 Kč.

Daňové přiznání rovněž podávají poplatníci, kteří vykazují daňovou ztrátu, a to nezávisle na výši příjmů. Daňové přiznání dále podávají daňoví nerezidenti, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

Povinnost podat daňové přiznání má také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).

Daňové přiznání se týká také poplatníka, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.

Přiznání musí řešit i poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí.

V neposlední řadě je daňové přiznání povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Daňové šablony ke stažení

Které OSVČ s paušální daní musí přiznání také podat?

Přiznání se týká i některých OSVČ s paušální daní. Podnikatel, který vstoupil do režimu paušální daně, má povinnost za rok 2022 podat daňové přiznání, přičemž pro následující rok nadále zůstává v režimu paušální daně, pokud u něj nastala některá z následujících situací:

• V průběhu roku se podnikatel nechal zaměstnat na základě pracovní smlouvy, přičemž není rozhodná délka trvání pracovního poměru.
• Podnikatel vykonával práci pro jiného zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti s odměnou převyšující 3500 Kč za měsíc (od roku 2023 se limit zvyšuje na 4000 Kč).
• Podnikatel uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou nad 10 000 Kč za měsíc.
• Podnikatel uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč za měsíc a zároveň podepsal prohlášení poplatníka u tohoto zaměstnavatele.
• Podnikatel v průběhu roku realizoval příjem z pronájmu movitých či nemovitých věcí v hodnotě vyšší než 15 000 Kč (od roku 2023 se limit zvyšuje na 50 000 Kč).
• Podnikatel prodal majetek, ze kterého mu plynul příjem nad 15 000 Kč (od roku 2023 se limit zvyšuje na 50 000 Kč) a zároveň se nejednalo o osvobozený příjem (nemovitosti, cenné papíry, bitcoin apod.).
• Obdržel bezúplatný příjem (dar) převyšující 15 000 Kč (od roku 2023 se limit zvyšuje na 50 000 Kč) a tento příjem není zároveň osvobozen (osvobozují se příjmy od příbuzných v přímé linii a od vybraných příbuzných v linii nepřímé, od osoby žijící ve společné domácnosti) a další ostatní příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů přesahující 15 tisíc Kč (od roku 2023 jde 50 tisíc Kč).

V případě, že u podnikatele dojde v průběhu roku k následujícím skutečnostem, vzniká mu rovněž povinnost podat daňové přiznání a zároveň podnikatel již není v režimu paušální daně ani pro následující daňová období. Pozor rovněž na to, že tuto skutečnost musíte oznámit správci daně do 15 dnů, odkdy nastala.

• Výše příjmů podnikatele za daný rok překročila částku 1 000 000 Kč (od roku 2023 se jedná o 2 000 000 Kč).
• Podnikatel se stal dobrovolným nebo povinným plátcem DPH.
• Podnikatel se stal společníkem veřejné obchodní společnosti.
• Podnikatel se stal komplementářem komanditní společnosti.
• Podnikatel přestal být daňovým rezidentem České republiky.
• Podnikatel se stal účastníkem důchodového pojištění v jiném státě, než je Česká republika.
• Vůči podnikateli bylo zahájeno insolvenční řízení.

Kdo nemusí podat přiznání za rok 2022?

Přiznání nemusí naopak podávat zaměstnanci, kteří měli v loňském roce příjem pouze z jednoho nebo postupně více zaměstnání, která se časově nepřekrývala. U obou skupin ale musí být splněna podmínka, že zaměstnanec podepsal u všech zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů a zároveň nesmí mít příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč (od roku 2023 jde o 20 000 Kč).

Kdo má příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), do 30 tisíc Kč, ten přiznání také řešit nemusí. Tyto příjmy jsou osvobozeny od daně. Nesmí se ale jednat o opakovanou a systematickou činnost, jelikož by pak šlo o příjmy z podnikání a ne o příležitostné příjmy.

Ještě předloni měli povinnost podat přiznání i lidé s vyššími příjmy, kteří platili solidární daň. Vzhledem k tomu, že solidární daň byla od roku 2021 zrušena a nahrazena 23% sazbou daně, zaměstnanci s vyššími příjmy již přiznání podávat nemusí

Komu se přiznání vyplatí podat, i když nemusí?

Daňové přiznání se vyplatí podat i některým poplatníkům, kteří to nemají za povinnost. Obecně jde o poplatníky, kteří měli po část roku zdanitelné příjmy, nepožádali o roční zúčtování nebo nepracovali po celých 12 měsíců. Ačkoli totiž platili zálohy, nevyčerpali celou základní slevu na poplatníka (či další slevy).

Typickým případem jsou lidé, kteří byli po část roku zaměstnaní a část roku strávili na pracovním úřadu. Během roku totiž zaměstnanci uplatňují základní slevu v měsíční výši (v loňském roce šlo o 2570 korun), takže pokud například v říjnu přijdou o práci, nestihnou slevu celou vyčerpat. Díky podání daňového přiznání ale mohou nezaměstnaní získat slevu na dani v plné výši.

Podobně jako pro nezaměstnané se přiznání vyplatí podat i dalším skupinám. Jde například o studenty, kteří si vydělávali peníze na brigádách, nepožádali o roční zúčtování a zároveň se jednalo o nepřekrývající se brigády a studenti museli u zaměstnavatelů podepsat tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“. V případě podání přiznání pak mohou kromě základní slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta ve výši 4020 korun. Pozor však na to, zda byl poplatník v daném případě studentem celý rok. Pokud pouze část roku, sleva se uplatní v poměrné výši.

Další skupinou, které se vyplatí podat přiznání, jsou poplatníci, kteří byli po část roku v pracovní neschopnosti. Díky přiznání mohou získat nevyčerpanou slevu zpět. To stejné platí pro maminky, které předtím, než odešly na mateřskou dovolenou, ještě část roku pracovaly. Pokud například maminka odešla na mateřskou dovolenou v červnu, neuplatnila za období červenec až prosinec slevu na poplatníka a může ji díky přiznání zpětně získat. Zároveň se stává, že poté, co se maminka vrací z mateřské dovolené, zaměstnavatel pro ni nemá práci a domluví se na ukončení pracovního poměru a odstupném. Rovněž i tehdy se vyplatí přiznání podat, protože z odstupného se platí daň.

Do kdy podat daňové přiznání za rok 2022

Ti, kdo musí podat daňové přiznání, mohou opět využít delších lhůt v případě elektronického podání. Základní lhůta je sice 1. dubna, avšak podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, ji mají prodlouženou o 1 měsíc. Přiznání tedy mohou podat 2. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 2. května).

Podnikatelé, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce, nemusí doručovat do začátku dubna na finanční úřad plnou moc. Stačí, když je plná moc podaná až spolu s přiznáním.

Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta bude počítat od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce. Kdo by nestihl ani květnový termín, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.

Kdo musí podat přiznání elektronicky

Pozor jen na to, že někteří poplatníci mají povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob. Týká se to těch, kteří mají datovou schránku zřízenou na základě zákona. 

Pozor ovšem na to, že nově se zřizují datové schránky všem podnikajícím fyzickým osobám, což s sebou nese povinnost podávat přiznání online. Řada OSVČ se však i letos (tedy přiznání za rok 2022) může povinnému elektronickému přiznání vyhnout. Platí totiž zároveň, že zřizování a zpřístupňování datových schránek bude probíhat postupně dle dikce zákona, tedy období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023. Povinnost elektronické komunikace je přitom spojena se zpřístupněnou datovou schránkou. Jinými slovy, dokud OSVČ nebude mít datovou schránku zpřístupněnou, může klidně podat přiznání v papírové podobě.

Navíc je rozdíl mezi zřízením datové schránky a jejím zpřístupněním, které nastává až s prodlením po zřízení. Konkrétně platí, že datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením do ní, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů. Kdo chce podat přiznání papírově, může tak učinit i do dvou týdnů poté, co mu úřad datovou schránku zřídí a pošle mu přihlašovací údaje (nesmí ji však zpřístupnit přihlášením).

Přečtěte si také:

Všem OSVČ se zřídí datové schránky, online přiznání se ale OSVČ mohou ještě vyhnout