Čtěte, kdy se vyplatí podat daňové přiznání, i když nemusíte

V některých případech se vyplatí podat daňové přiznání i poplatníkovi, přestože by tak činit nemusel. Díky slevám na dani totiž může dostat zpět již zaplacené daně. Podívejte se, v jakých případech na vyplnění daňového přiznání vyděláte a jak velkou částku můžete zpátky dostat.

Část roku zaměstnanec a zbytek nezaměstnaný = vratky na dani

Typickým příkladem, kdy se vyplatí podat přiznání, je zaměstnanec, který během roku ukončil svoji činnost a strávil nějaký čas na úřadu práce. Roční sleva na dani na poplatníka totiž činí 23 640 korun, během roku se však uplatňuje pouze v měsíční výši, v roce 2011 tedy v hodnotě 1970 korun. Pokud pracovník skončil v zaměstnání třeba v polovině roku a za zbylou polovinu roku tak slevu nestihl uplatnit, může mu být sleva „zpětně započítána“ a vrácena. Stačí jen vyplnit daňové přiznání a přiložit k němu Potvrzení o zdanitelných příjmech. Podobně lze vydělat i na dalších slevách, třeba na daňovém zvýhodnění na dítě. Čtěte více: Slevy na dani platné pro rok 2011 a změny roku 2012

Příklad č. 1

Pan Ropický pracoval do konce srpna 2011, kdy se rozhodl skončit a rozvázal pracovní poměr. Zbylé 4 měsíce již nepracoval a registroval se na úřad práce. Za 8 měsíců práce dostával superhrubou mzdu ve výši 25 000 korun měsíčně. Na Potvrzení o zdanitelných příjmech má tak uveden základ daně ve výši 200 000 korun. Na zálohách na dani pan Ropický zaplatil 14 240 korun.

Vzhledem k tomu, že daňová povinnost činí pro pana Ropického 30 000 korun (15 % z 200 000) a sleva na dani 23 640 korun, měl by pan Ropický na daních zaplatit 6360 korun. Na zálohách ale dal už 14 240 korun a po podání daňového přiznání by mu měl proto finanční úřad poslat 7880 korun zpět.

Příklad č. 2

Pan Kotáb (2 děti, na které lze uplatnit bonus) byl zaměstnán od 1. ledna do 31. ledna 2011, poté byl nezaměstnaný, a dále byl zaměstnán v nové práci od října 2011. U obou zaměstnavatelů podepsal Prohlášení k dani. Posledního zaměstnavatele ovšem nepožádal o roční zúčtování, což bylo možné do 15. února 2012. 

Když pan Kotáb přiznání podá, zcela jistě na tom vydělá, protože uplatní část neuplatněné základní slevy na poplatníka a navíc bonusy na děti, takže teoreticky mu bude vrácena záloha na daň sražená zaměstnavateli (až do částky 23 640 korun) a ještě vyplaceny bonusy ve výši 2×11 604 korun. Pozor ovšem na podmínku uplatnění bonusů na děti – poplatník musí mít celoroční příjem aspoň 48 000 korun.

Daně se vrací i studentům z brigád

Daňové přiznání se rovněž často vyplatí podat studentům, kteří si část roku přivydělávali na různých brigádách a nepožádali o roční zúčtování. Muselo se však jednat o nepřekrývající se brigády (uzavřené například pomocí dohody o provedení práce) a studenti museli u zaměstnavatelů podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, mezi laickou veřejností známé jako “růžový papír”. Potom podáním daňového přiznání mohou dosáhnout uplatnění jak celé základní slevy na dani, tak celoroční částky slevy na studenta. Záleží samozřejmě na příjmech, zda jsou odpočty uplatněny v plné výši, doplnila serveru Podnikatel.cz Jana Vítková, daňová poradkyně společnosti MIVO. Pozor však na to, pokud poplatník nějakou část roku nebyl studentem. Tyto měsíce se pak do slevy na studenta nepočítají a sleva se uplatňuje pouze v poměrné výši. K této situace dochází většinou při ukončení studia. K přiznání se každopádně musí kromě potvrzení o příjmech přiložit i potvrzení o studiu. Čtěte také: Chaos v dohodách o provedení práce. Víme, jak z toho ven

Příklad

Pan Váňa si v roce 2011 vydělal během 4 měsíců celkem 100 000 korun. Pracoval vždy na dohody o provedení práce a u zaměstnavatelů měl podepsané prohlášení k dani. Celý rok byl navíc studentem vysoké školy. Na zálohách na dani pan Váňa zaplatil 5780 korun.

Když pan Váňa podá daňové přiznání, může uplatnit základní slevu 23 640 korun a také slevu na studenta ve výši 4020 korun. Vzhledem k tomu, že slevy jsou vyšší než daňová povinnost, která činí 15 000 korun, finanční úřad po podání daňového přiznání panu Váňovi 5780 korun vrátí.

Kdokoli, kdo nepracoval celý rok

Podání daňového přiznání by měli zvážit také poplatníci, kteří zůstali několik měsíců v roce nemocní a maminky odcházející (nebo vracejí se z) na mateřskou. Pokud například maminka půl roku pracovala a v červenci odešla na mateřskou, může díky daňovému přiznání dostat zaplacené daně nazpět. V případě vracejících se žen z mateřské dovolené zase často nastává situace, kdy pro ni zaměstnavatel nemá práci a domluví se na ukončení poměru a několikaměsíčním odstupném. Z odstupného se přitom srazí daň, kterou lze však získat vyplněním daňového přiznání nazpět.

Obecně se dá říci, že daňové přiznání se vyplatí podat všem, kteří v roce 2011 z nějakých důvodů nepracovali všech 12 měsíců, zároveň měli zdaněné příjmy a nepožádali o roční zúčtování. Rovněž se to týká také všech obdobných případů, kdy zaměstnanci v rámci ročního zúčto­vání neuplatni­li dary na charitu, úroky z hypoték a slevy na dani, uzavřela Jana Vítková.

Foto: www.isifa.com