Čtěte, které OSVČ nemusí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění

Ačkoli se většiny OSVČ týká u zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ, existují výjimky. Například OSVČ, které jsou zároveň i zaměstnanci či za které současně platí pojistné stát, totiž minimální zálohy platit nemusí a pojistné odvádí na základě skutečných příjmů.

Čtěte také: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2015

Pro koho neplatí minimální vyměřovací základ

Pro některé podnikatele neplatí u zdravotního pojištění minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,

d) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,

e) za kterou je plátcem pojistného stát (například studenti nebo důchodci)

f) pobírala nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

U všech těchto OSVČ je vyměřovacím základem jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů, pokud ovšem výše zmíněné skutečnosti trvají po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Například podnikatel, který byl zároveň státním pojištěncem jako student (a tudíž se na něj nevztahovala povinnost dodržet minimální vyměřovací základ), dovrší 5. září 26 let věku. Tím přestává být státním pojištěncem a musí jako OSVČ začít platit pojistné alespoň v minimální výši od měsíce září; zářijová platba zálohy je splatná k 8. říjnu, vysvětlil Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Kdo nemusí platit žádné zálohy

Co se týče placení záloh, je situace o něco složitejší. Zálohy neplatí jen OSVČ, které jsou současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejich příjmů. Pojistné uhradí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok. Zálohy rovněž neplatí podnikatelé, za které současně platí pojistné stát a kteří s podnikáním začínají. Tito podnikatelé nemusí zálohy platit v prvním roce svého podnikání. Následně pak zálohy hradí ve výši, která jim vyjde v přehledu. Zálohy se v neposlední řadě (v daném měsíci) netýkají ani OSVČ, který byly po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti. Zdravotní pojišťovně ale musí dodat lékařské potvrzení nebo potvrzení o výplatě dávek ČSSZ.