Od zdaňovacího období 2015 musí OSVČ počítat s tím, že všechny výdajové paušály jsou zastropeny maximální výší výdajů. Přestože odborníci neočekávají masivní přechod z výdajových paušálů k reálným výdajům, některým podnikatelům se přejít na skutečné výdaje může vyplatit. Přichystali jsme postup, jak mohou OSVČ na reálné výdaje přejít a na co si dát pozor.
Při přechodu na skutečné výdaje musíte upravit základ daně
Přejít na skutečné výdaje není tak složité.
Z hlediska technického je změna ve způsobu uplatňování výdajů (tj. přechod z tzv. paušálních výdajů na výdaje skutečné) poměrně jednoduchá. Každý poplatník se ohledně způsobu uplatnění výdajů může rozhodnout v zásadě až v okamžiku podání daňového přiznání za uplynulý rok. V rámci tohoto přiznání vyplňují podnikatelé přílohu číslo 1, kde zaškrtnou, jaké výdaje (zda paušální či skutečné) za minulý rok uplatnili. O změnu tedy nemusí finanční úřad žádat předem, ani ji nemusí předem nijak oznamovat. V zásadě tedy platí, že každý poplatník se může rozhodnout až po skončení zdaňovacího období, zda pro něj budou výhodnější paušální výdaje či výdaje skutečné,
doplnil serveru Podnikatel.cz Jan Molín, daňový analytik společnosti MIVO.
Kdo se rozhodne přejít na skutečné výdaje, ocitne se de facto v situaci, kdy zahajuje vedení daňové evidence. V daňovém přiznání k dani z příjmů za rok předcházející roku, kdy nastane změna v uplatňování výdajů, je třeba vypořádat pohledávky, zaplacené poskytnuté zálohy a zásoby, respektive o ně upravit základ daně. V případě přechodu od letošního roku tedy podnikatel musí upravit základ daně za rok 2014. Předmětem dodanění jsou jen pohledávky a zálohy, které jsou při úhradě předmětem daně z příjmů,
upřesnila serveru Podnikatel.cz Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.
Tento postup je nutný proto, aby v důsledku přechodu na jiný způsob výdajů nedošlo k duplicitnímu zahrnutí určité položky do výdajů či do příjmů. Konkrétně to znamená, že přechází-li poplatník z paušálních výdajů na výdaje skutečné, musí svůj základ daně zvýšit o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (tedy nejčastěji o hodnotu neuhrazených vystavených faktur). Podstatné současně je, že toto zvýšení musí provést již za to zdaňovací období, kdy naposledy uplatňoval paušální výdaje,
uvedl serveru Podnikatel.cz Jan Molín.
Pokud OSVČ nemá ke konci roku 2014 žádné pohledávky, zásoby či zaplacené zálohy, může přejít na skutečné výdaje ihned a nemusí v podstatě nic řešit (samozřejmě ovšem musí vést daňovou evidenci. Kdo eviduje k poslednímu dni roku 2014 nějaké pohledávky, zásoby či zaplacené zálohy, musí o ně upravit základ daně. V tomto případě mohou nastat dvě situace. Jestliže podnikatel ještě nepodal daňové přiznání, učiní tak v běžném daňovém přiznání za rok 2014 a může přejít na daňovou evidenci.
Samotné vypořádání se provede tak, že se v daňovém přiznání pohledávky, zaplacené poskytnuté zálohy a zásoby uvedou jako položka zvyšující základ daně. Samozřejmě, že úhrada těchto pohledávek a závazků pak v následujícím roce do základu daně nevstupuje (již bylo zdaněno) a je třeba je z daňového základu vyloučit. Stejně tak je třeba z daňových výdajů následujícího roku vyloučit úhradu závazků z předchozího roku (ty již byly de facto zahrnuty v paušálních výdajích),
vysvětlila Blanka Štarmanová.
Příklad
Poplatník uplatňoval za rok 2013 paušální výdaje a k 31. 12. 2014 evidoval neuhrazené vydané faktury za poskytnuté služby ve výši 100 000 Kč. Pokud poplatník přejde v roce 2015 na uplatňování skutečných výdajů, musí zvýšit svůj základ daně za rok 2014 o částku 100 000 Kč, ze které tak musí odvést daň. Následná úhrada takto zdaněných pohledávek již nebude poplatníkovi vstupovat do základu daně.
Jak na daň z příjmů?
Přečtěte si daňový speciál, který poradí jak na daň z příjmů věcí krok za krokem.
V případě pozdějšího rozhodnutí musíte podat opravné přiznání
V případě, že se rozhodne přejít na skutečné výdaje až v průběhu roku a přiznání a přehledy již podal a základ daně neupravil, musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2014 a opravný přehled o příjmech a výdajích ČSSZ. Přehled je nutné podat nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o změně výše vyměřovacího základu (od podání přiznání). Případný doplatek na dani není nijak sankcionován. Doplatek na sociálním pojistném musí podnikatel uhradit do 8 dnů ode dne, ve kterém podal nebo měl podat opravný přehled.
U zdravotního pojištění je však situace odlišná. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění totiž definuje vyměřovací základ u OSVČ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění jako 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Úprava základu daně z příjmů podle § 23 zákona o daních z příjmů se totiž nepovažuje za příjem ani výdaj a neovlivňuje tak výši vyměřovacího základu poplatníka pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění. Podnikatelé tak nemusí žádný opravný přehled podávat.
Nezapomeňte vést daňovou evidenci
Při přechodu na skutečné výdaje samozřejmě musíte vést daňovou evidenci. Tu upravuje § 7b zákona o daních z příjmů. Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o
- příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
- majetku a dluzích.
Čtěte také: Jak se připravit na závěrku daňové evidence a na co nezapomenout
Omezení výdajových paušálů od roku 2015
Omezení i zbývajících paušálů přinesla od roku 2015 novela zákona o daních z příjmů. Do konce roku 2014 platilo, že zastropení se týkalo pouze 30% a 40% paušálu, od 1. ledna se však maximální hranice výdajů týká všech paušálů. Limit se přitom odvíjí od mezní hranice příjmů ve výši 2 milionů korun.
Konkrétně se tedy jedná o následující stropy:
- u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 1,6 milionu Kč
- u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 1,2 milionu Kč
- u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
- u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
Samozřejmě i nadále platí, že podnikatelé mohou výdajové paušály využívat i v případě příjmů vyšších než 2 miliony korun. Maximálně však mohou uplatnit výdaje ve výši zmíněné o odstavec výše. Jestliže má OSVČ například příjmy 5 milionů korun a spadá do kategorie 60% paušálu, může díky paušálu uplatnit výdaje v maximální výši 1,2 milionu korun. Fakticky se tak z 60% paušálu stane 24% paušál.
Kromě přechodu na skutečné výdaje však mají podnikatelé i další možnosti. Mohou například vytvořit sdružení (v terminologii do konce 2013) se spřízněnou osobou, která nežije ve společně hospodařící domácnosti. Sdružení bez právní subjektivity se od roku 2014 nazývá „společnost“, ovšem nejde o obchodní společnost v běžném slova smyslu, ale nadále o subjekt bez „právní osobnosti“. Potom mohou podnikatelé využít § 12 zákona o daních z příjmů a příjmy rozdělit na více osob. Tyto osoby pak dle vlastního uvážení uplatňují skutečné či paušální výdaje. Podmínkou ale zůstává, že společné výdaje jsou rozděleny ve stejném poměru jako společné příjmy.
OSVČ by naopak neměly rozdělovat příjmy mezi více „osob žijících ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem“ ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmů. Strop pro příjmy se totiž dle názoru Generálního finančního ředitelství posuzuje ještě před rozdělením příjmů a výdajů na spolupracující osobu žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. OSVČ může samozřejmě založit i společnost s ručením omezeným nebo jinou korporaci a rozdělit podnikatelské aktivity mezi právnickou a fyzickou osobu. Právnická osoba pak uplatňuje pouze skutečné náklady, zatímco fyzická osoba má nadále možnost volby.
Čtěte více: Výdajové paušály půjde použít, i když budete mít příjem vyšší než 2 miliony Kč
Příjmy z nájmu se dají optimalizovat
Specifická situace nastává u příjmů z nájmu (dříve „z pronájmu“), které lze kvalifikovat buď jako příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů, nebo v případě zařazení předmětného majetku do obchodního majetku ve smyslu § 4 jsou tyto příjmy zdaňovány jako příjmy dle § 7. Při tomto postupu by ale podnikatelé měli myslet na to, že příjmů dle § 7 se týká i povinné pojistné.
ČLÁNKY DO MAILU