V další části letní školy účetnictví se dozvíte vše o směnkách, jejich rozlišení, užití i účtování, včetně názorných příkladů.
Co je směnka?
Směnka je krátkodobý cenný papír obsahující písemný závazek (sepsaný v zákonem stanovené podobě) zaplatit určitou částku peněz na určitém místě v určité době určité osobě. Směnky a operace s nimi jsou upraveny zákonem č. 191/1950 Sb., zákonem směnečným a šekovým.
Čtěte také: Návod na porovnání nákladů a využití kalkulací ve výrobním procesu
Zákon rozlišuje směnky na:
- vlastní - je nejjednodušším typem směnky, mezi dvěma subjekty. Jednak výstavce, jakožto směnečný dlužník (povinný) ze směnky a remitent jako věřitel (oprávněný) ze směnky. Směnka vlastní je slib výstavce směnky, že zaplatí směnečnou sumu remitentovi.
- cizí – předpokládá tři subjekty, výstavce, remitenta a směnečníka. Směnka cizí je příkaz výstavce směnky směnečníkovi, aby zaplatil remitentovi. Směnečník je povinen za směnku zaplatit až teprve, když tento příkaz akceptuje.
Účtování o směnkách vychází ze zákona o účetnictví, vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví a Českých účetních standardů. Český účetní standard č. 8 Operace s cennými papíry a podíly uvádí postup účtování směnek. Rozlišuje směnky jako:
- cenné papíry – účtováno v účtových skupinách 06 – Dlouhodobý finanční majetek nebo 25 Krátkodobé cenné papíry a krátkodobý finanční majetek;
- směnky jako platební prostředky – pořizovací cenou je hodnota pohledávky, která se zvyšuje o úrokový výnos. U dlužníka se o těchto směnkách účtuje na příslušných účtech účtových skupin 32 – Závazky a 47 – Dlouhodobé závazky. Na straně věřitele je účtováno na příslušných účtech účtové skupiny 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé).
- směnky jako zajišťovací prostředky - účtuje se na podrozvahových účtech.
Čtěte také: Jak v účetnictví na rozvahu a co lze z ní vyčíst? Naučíme vás to
Zjednodušený popis užívání směnek:
- Dodavatel zašle zboží zákazníkovi, který dodavateli zašle zpět směnku. Odběratel slíbí zaplatit 100 000 Kč do 3 měsíců.
- Dodavatel má více jistoty, že odběratel dluh zaplatí. Pro zvýšení jistoty může dodavatel trvat na tom, aby směnka byla akceptovaná. Směnka je akceptovaná tehdy, zaručí-li se třetí strana (zpravidla banka), že směnku zaplatí, neučiní-li tak zákazník sám. Za akceptování směnky (směnečné ručení) zaplatí zákazník poplatek.
- Dodavatel může počkat 3 měsíce a pak vybrat 100 000 Kč od zákazníka nebo od akceptační banky, pokud zákazník nezaplatí. Může však použít směnku k okamžitému získání peněz tím, že ji prodá, tedy eskontuje směnku v eskontní bance. Eskont směnky je prodej směnky třetí straně za méně než nominální hodnotu. Dodavatel může prodat směnku bance za 98 000 Kč (diskont = 2 000 Kč).
- V případě eskontu směnky eskontní banka v den splatnosti směnky předloží směnku zákazníkovi k úhradě; pokud tak neučiní, zaplatí akceptační banka. Eskontní banka vydělala 2000 Kč „úroku“ na 3měsíční půjčce ve výši 98 000 Kč. Půjčila 98 000 Kč a bylo jí vráceno po 3 měsících 100 000 Kč. Vydělala 2,04 % úroku na tříměsíční půjčce, čemuž odpovídá roční úroková sazba 8,16 %.
Směnky obecně nenesou žádný úrok. Pokud se však eskontují, potom diskont, který vzniká, můžeme označit jako úrok z půjčky za směnku. Z diskontu lze odvodit příslušnou implikovanou úrokovou sazbu půjčky.
Čtěte také: Naučíme vás, jak v účetnictví na závěrkové a podrozvahové účty
Směnka se vystavuje na směnečnou částku obsahující i směnečný úrok, kterým je rozdíl mezi původní cenou pohledávky či závazků a směnečnou pohledávkou či závazkem. Směnku lze postoupit indosatářům (nabyvatelům) nebo bance k eskontu. To znamená, že bude poskytnut eskontní úvěr na výši směnečné hodnoty, z níž si banka sráží úrok, který je finančním nákladem účetní jednotky.
|
I. Účtování směnky jako cenného papíru (CP) |
MD | DAL | Kč |
|---|---|---|---|
|
1. Nákup CP se splatností 1 roku v nominální hodnotě 103 000 Kč |
256 | 221 (211) | 100 000 |
|
2. Úhrada směnky v okamžiku splatnosti v nominální hodnotě 103 000 Kč |
221 (211) | 256 | 100 000 |
| 666 | 3 000 |
|
II. Účtování směnky jako platebního prostředku – pohled dodavatele zboží a služeb – směnky k inkasu |
MD | DAL | Kč |
|---|---|---|---|
| 1. Vystavená faktura | 311 | 602 (604) | 100 000 |
| 343 | 20 000 | ||
| 2. Vystavení směnky – úhrada faktury | 312 | 311 | 120 000 |
| -úrok | 312 | 662 | 3 000 |
| 3. Odběratel uhradí směnku | 221 (211) | 312 | 123 000 |
| 4. Předložení směnky k eskontu bance, dodavatel nečekal na úhradu odběratele | 313 | 312 | 123 000 |
| 5. Banka poskytne dodavateli eskontní úvěr | 221 | 232 | 120 000 |
| 6. Diskont banky (úrok z eskontního úvěru) | 562 | 232 | 3 000 |
| 7. Banka | 232 | 313 | 123 000 |
V případě, že odběratel neuhradí směnku eskontní bance, směnka je vrácena dodavateli, který uhradí eskontní úvěr a vrácenou směnku bude účtovat na účet ve prospěch účtu 312 a na vrub účtu 313.
Pohled odběratele zboží a služeb – směnky k úhradě, v závislosti na době splatnosti směnky bude směnečný závazek účtován buď na účtu 322 Směnky k úhradě (splatnost do 1 roku), nebo 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě (splatnosti nad 1 rok).
| Text | MD | DAL | Kč |
|---|---|---|---|
| 1. Přijatá faktura za zboží | 131 | 321 | 100 000 |
| 343 | 20 000 | ||
| 2. Vydání směnky – úhrada faktury | 321 | 322 | 120 000 |
| – úrok | 562 | 322 | 3 000 |
| 3. Úhrada směnky ve lhůtě splatnosti | 322 |
221 (211) | 123 000 |
Dodavatel může přijatou směnkou uhradit své závazky. Převede směnku rubopisem na indosatáře. Stává se indosantem a zůstane mu ručitelský závazek z převedené (indosované) směnky. Směnka se tak stane běžným obchodovatelným dlužným cenným papírem.
Dodavatel bude účtovat následujícím způsobem v případě:
| Prodeje směnky | MD | DAL | Kč |
|---|---|---|---|
| 1. Převod směnky do dlužných CP s úmyslem směnku prodat nebo jí uhradit závazek | 253 | 312 | 123 000 |
| 2. Předání směnky při jejím prodeji indosatáři | 562 | 253 | 123 000 |
| 3. Prodej směnky – příjem na BÚ | 221 | 661 | 121 000 |
| 4. Přímá úhrada závazku směnkou | 321 | 312 | 123 000 |
Na závěr upozornění na důslednost dlužníka. V okamžiku úhrady směnky, pokud není remitentem (věřitelem) směnka vrácena, musí dlužník trvat na jejím vrácení. Neučiní-li tak, může se vystavit nebezpečí, že věřitel směnku prodá a dlužník neprokáže-li, že směnku uhradil, ji musí uhradit znovu. Tento způsob je v současné době uplatňován u soudu na nedůsledných dlužnících.
ČLÁNKY DO MAILU