Hospodářská kriminalita je firemní realitou. Přesto se podnikatelé nebojí

14. 1. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 244086
Když se jako puzzle složí dohromady výsledky několika průzkumů z poslední doby, obrázek Česka je docela temný. Co když za překážky v podnikání nemůže stát, ale značně červivé je samo české podnikatelské prostředí?

Vloni v listopadu zveřejnila mezinárodní auditorská společnost Pricewaterhou­sCoopers (PWC) výsledky celosvětového průzkumu hospodářské kriminality (výsledky jsou dostupné online na webu PWC). Průzkum se nevyhnul ani České republice a přinesl zajímavá zjištění

Nekalé jednání? Pozor na vlastní zaměstnance

24 procent společností v České republice se loni stalo obětí jednoho i více případů hospodářské kriminality, což je sice pod průměrem střední a východní Evropy i celosvětovým průměrem, není to však v žádném případě důvod k radosti. Analýza totiž jedním dechem dodává, že Česko nemá propracovaný systém odhalování hospodářské kriminality, podvody jsou odhaleny spíše náhodou (více jak polovina případů hospodářské kriminality) a proto je možné, že reálný počet případů hospodářské kriminality je v Česku větší.

Hospodářský pokles nahrává podvodům. Pracovníci mají větší tendenci se podvodů dopouštět ve strachu ze ztráty zaměstnání nebo v přesvědčení, že konkurenti ve snaze získat zakázky pro sebe uplácejí. Přitom právě vlastní zaměstnanci jsou podle analýzy vůbec nejčastějšími pachateli podvodů ve firmách. Čtěte více: Kdo to za 20 let od revoluce dotáhl dále? Češi nebo Slováci?

Nejčastěji souvisí podvody s manipulací účetnictví, zkreslováním finančních informací a majetkovou zpronevěrou, která je ostatně nejběžnějším typem české hospodářské kriminality.

Počet případů korupce a uplácení v posledních 12 měsících mírně vzrostl (z 27 % v roce 2007 na 30 % v roce 2009) a nadále přesahuje světový průměr (27 %), konstatuje analýza. Opět je však jasné, že vzhledem k tomu, že ne vždy dojde k odhalení korupce a uplácení, může být počet reálných případů vyšší. Čtěte více: Nový trestní zákoník: Za neoprávněné podnikání až osm let natvrdo

Dobrá zpráva: Přitom všem nepřestávají domácí společnosti sršet optimismem. Celých 70 procent jich totiž neočekává, že by se v příštím roce staly obětí hospodářské kriminality. A to – dodejme – přesto, že nezaměstnanost stále roste a podle analytiků by mohla dosáhnout až 11 procent. Strach o místo je tedy reálným faktem, který může jednání zaměstnanců ovlivnit.

Oznámit nekalé jednání ve firmě? Zaměstnanci se bojí problémů

Na začátku ledna přibyl další průzkum v oblasti korupce. Tentokrát z dílny nevládní neziskové organizace Transparency International (TI), která celosvětově zjišťovala a hodnotila ochranu oznamovatelů nekalého jednání a korupce. Oznamování nekalého jednání a korupce v řadě postkomunistických zemí, včetně České republiky, naráží na nedostatečnou právní ochranu, na pochyby, zda oznámení povede k nápravě oznamované skutečnosti, ale i na specifické historické zkušenosti, upozorňuje TI. V Česku se průzkumu účastnilo 1000 zaměstnanců ze soukromé i státní sféry. Jen 15 procent dotazovaných si přitom myslí, že stávající zákony mohou zaměstnance ochránit, pokud oznámí nekalé jednání. Většina organizací nemá zaveden žádný důvěryhodný a bezpečný mechanismus umožňující zaměstnancům učinit oznámení, aniž by přitom riskovali svoji profesní kariéru nebo se vystavovali osobním problémům, dodala k výsledkům průzkumu Eliška Charvátová z TI.

A ještě se v Česku tak špatně platí…

Do třetice připomeňme poslední evropský průzkum platební morálky společnosti Intrum Iustitia z loňského roku. Česko v něm dopadlo katastrofálně, na evropském žebříčku platební morálky skončilo čtvrté od konce. Hůř než Česká republika dopadl už jen Kypr, Řecko a Portugalsko. Čtěte více: Platební morálka se zhoršuje po celé Evropě

Podnikatelská morálka dostává „na frak”

Nejde o otravné moralizování, ale přesto. Pokud se průzkumy takto vysází vedle sebe, složí jako puzzle velmi tristní obrázek domácího podnikatelského prostředí. Při všech stížnostech na spletitou a příliš často se měnící legislativu, velké daňové zatížení nebo přebujelou administrativu, které komplikují podnikání, se zdá, že by mohli podnikatelé také někdy začít sami u sebe a vlastních zaměstnanců. Říká se tomu etika podnikání.

O etice a související společenské odpovědnosti firem hovořil na konci roku 2008 business server Podnikatel.cz s Luďkem Pfeiferem, partner společnosti M. C. Triton. Krize měla tehdy pořádný drive. V posledním půl, třičtvrtě roce se dějí velmi zajímavé věci, u nadnárodních korporací, kde jsme byli po léta zvyklí, že firmy ctily, že obchodní zákoník uznává ústní dohodu stejně jako písemnou smlouvu. Léta jsme byli u těchto klientů zvyklí, že toto platí, že na nás neušili žádnou boudu. Poslední půlrok se situace dramaticky mění a trh velmi přiostřil a není to jen otázka finanční krize. Podnikatelská morálka dostává velmi silně „na frak”, hodnoty jako čest, slušnost a podobně se v podnikání poslední dobou nosí, bohužel, míň a míň. U malých a středních podnikatelů je situace na rozdíl od velkých korporací víc polarizovaná, víc černobílá. Narazíte u nich buď na velmi solidní lidi, kteří se zaťatými zuby dělají business slušně, aby sami sobě neplivli do tváře a neztratili sebeúctu. Tam jsou příklady krystalicky čisté společenské odpovědnosti, podnikatelské etiky, morálky, hodnot podnikání. Nebo najdete, když to trochu přeženu, grázlíky, kteří mají v hlavě jen cíl vydělat, řekl tehdy Pfeifer. Čtěte více: Podstata společenské odpovědnosti je v podnikatelské e­tice

A dnes? Situace rozhodně není růžová. Každý ať zamete nejprv před svým prahem, zní známé české přísloví.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).