Čtvrtina firem zvažuje „emigrovat“. Blíží se jejich exodus?

Přestože se počítá s tím, že finanční krize naši republiku příliš nezasáhne, české firmy mají ke spokojenosti daleko. Nedávný průzkum mezi tuzemskými společnostmi, který uspořádaly Americká obchodní komora, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora České republiky, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Nordická obchodní komora a Nizozemská obchodní komora, ukázal, že čtvrtina českých firem zvažuje přesun alespoň některých svých aktivit do zahraničí. Hlavním důvodem je podle podnikatelů razantní posílení koruny v tomto roce. Dokonce 30 % respondentů pak uvedlo, že díky silné koruně muselo snížit počet pracovních míst. Problémy potvrzují firmy napříč všemi obory.

Tento průzkum jasně prokazuje, že prudké posílení koruny se nedotklo jen několika oborů, ale dopadlo v podstatě na celou českou ekonomiku. V posledním měsíci se situace mírně zlepšila, ale i tak bude na konci roku počítání ztrát a z nich plynoucí důsledky pro tuzemské společnosti velmi bolestivé, komentoval již dříve viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Martin Jahn.

Koruna, příčina všech problémů?

Za hlavního viníka současných problémů označují podnikatelé silnou českou měnu. Firmy se navíc obávají toho, že si koruna nedokáže do budoucna zachovat svoji stabilitu. Silná koruna již zdaleka nepostihuje pouze exportéry, ale dopady její apreciace pociťují i další firmy. Firmy však po přijetí eura volají marně již skoro rok. Čtěte více: Koruny, děkujeme, odejděte! Podnikatelé chtějí platit eurem.

Skutečnost, že stále neznáme termín zavedení eura v České republice, vnímáme jako vážný problém, který se negativně odráží právě na fungování tuzemských podniků, které obchodují s evropskými partnery. Vnímáme, že každá časová prodleva či odklad v přijetí eura tento stav jenom prohlubuj, říká prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Některé firmy prosazují kromě přijetí eura také zlepšení celkové hospodářské a monetární politiky.

Stejné výsledky pak přineslo i druhé šetření, které před týdnem uskutečnil Svaz průmyslu a dopravy ČR mezi svými 1600 členskými firmami (odpovědí došlo 211). I tento průzkum potvrdil skutečnost, že tuzemští podnikatelé se nejvíce obávají výkyvů koruny. Za další zásadní negativní faktory pro podnikání označili respondenti na stejné úrovni růst mezd, zvyšování cen energií i oslabování konjunktury ve světě. Čtěte více: Hrozí světu největší hospodářská krize posledních sta let?.

Průzkum na podobné téma podnikla na konci minulého roku i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR společně s Podnikatelským inkubátorem VŠE. Průzkum posuzoval vliv legislativního prostředí na české firmy. Z průzkumu vyplynulo, že každá čtvrtá firma uvažuje o přesunu svého sídla do zahraničí. Hlavními důvody bylo nepřehledné legislativní prostředí a vysoká daňová zátěž, sdělila pro business server Podnikatel.cz Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Kdo a kam se chce nejvíc přesouvat?

Dva průzkumy v rozmezí jednoho roku tedy ukázaly, že 25 % dotazovaných podnikatelů vážně zvažuje svůj přesun do zahraničí. Nejčastěji plánují firmy odchod na východ, stojí za tím levná pracovní síla. Zvažují i přítomnost na trhu EU či USA nebo jde kombinaci s takovými trhy jako je Čína, Rusko, Indie, doplnil Milan Mostýn, tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Roste ale i zájem i některé státy Evropské unie, jako jsou Velká Británie, Kypr či Nizozemsko. Hlavními důvody přesídlení není pouze výhodnější daňová legislativa, ale i vstřícnější podnikatelské prostředí, řekla serveru Podnikatel.cz Jana Kozlíková, z tiskového oddělení Hospodářské komory ČR.

Vzhledem k tomu, že problémy pociťují všechna odvětví, je těžké hledat konkrétní obory, ve kterých je tendence zvažování odchodu nejsilnější. Navíc se musí také zohlednit fakt, že každá firma má jiné zázemí a jinou napojenost na zahraničí zahraničím. Firma, jež má pobočku mimo ČR, se může snáze přemístit (právě do místa současné pobočky), než firma, která sídlí výhradně v tuzemsku.

Spíše lze tedy říci, že firmy, které mají relativně snazší možnost přemístit se, o ní uvažují jinak, než firmy, pro které je to obtížné. Obecně je ale nejvíce postižena výroba, takže se dá předpokládat, že i firmy z tohoto sektoru budou odchod zvažovat nejvíce, dodává Jana Kozlíková.

Fakt, že nejvíce o přesunu uvažují výrobní podniky, potvrzují i zkušenosti z posledních měsíců. Pod největším tlakem globální konkurence a silné koruny jsou zejména tuzemské textilní, oděvní firmy, sklářské firmy. Mnohé z nich již přesunuly výrobu do nákladově přijatelnějších zemí, řekl Milan Mostýn. Část výroby přesunují i některé strojírenské firmy, zejména pak do Ruska a jiných východoevropských zemí.

Hrozí tak exodus firem z ČR? Odborníci si to nemyslí. O exodu nemůže být řeč. Do ČR přichází mnohem více firem než odchází, vysvětluje Milan Mostýn.

Cestovní ruch. Nebe a dudy

Kdo třeba o odchodu do zahraničí neuvažuje, jsou cestovní kanceláře, které prodávají zájezdy pro české klienty. Letošní posilování koruny vůči euru a dolaru jim totiž velice vyhovovalo, jelikož jsou ceny v zahraničí nasmlouvány převážně v eurech či dolarech a nemají tak k odchodu žádný důvod. I kdyby však firmy v cestovním ruchu chtěly přesunout své sídlo, neměly by to jednoduché.

Pro fungování cestovních kanceláří a agentur je nutný každodenní kontakt s koncovými zákazníky, přesun aktivit do zahraničí tak není prakticky možný, upozorňuje Tomio Okamura, tiskový mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. V rámci cestovního ruchu se tak realizuje především změna registrace firmy do daňově výhodnějších zemí, k tomu však docházelo již i dříve.

Jenže i v cestovním ruchu se najdou firmy, které vývoj kurzu české měny postihl. Jedná se o tzv. „incomingové cestovní agentury“, které se zabývají dovozem zahraničních turistů do České republiky. Pro cizince se stává ČR stále dražší a nechtějí zde již tolik utrácet. Společnostem klesají tržby a některé agentury například přerušily činnost. K tomu dopravní firmy prodávají autobusy, hotely zlevňují ceny a snižují náklady. Odejít do zahraničí však v cestovním ruchu nelze, jelikož je závislý přímo na přítomnosti v České republice, dodává Tomio Okamura.

„Podnikateli, raď!“

Jak zabránit tomu, aby firmy odcházely do zahraničí? Věcí, co je třeba zlepšit, napadá podnikatele celá řada. Vláda by se měla podle všech hlavně soustředit na vylepšení podnikatelského prostředí, konkurenceschop­nosti a ekonomické úrovně země.

Určitě by českým podnikům pomohlo jasné oficiální stanovení termínu přijetí eura, zjednodušení daňové legislativy a legislativy v oblasti podnikání, myslí si Jana Kozlíková z Hospodářské komory ČR.

„Strategické potřeby průmyslu vypracované Svazem průmyslu ČR ukazují i na potřebu podpory vzdělávání, inovací, zpřehlednění legislativy a daní, pružnosti trhu práce, dostupné energie, rozvoje infrastruktury a usnadňování mezinárodního obchodu, připojil se Milan Mostýn ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.“

Vláda by měla odstranit překážky v podnikaní, abychom nebyli na 75. místě v atraktivnosti podnikání. To je však pro pro politiky asi nadlidský úkol, domnívá se Bedřich Danda, předseda předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR.

Nejjednodušší by bylo firmám a občanům snížit razantně daňové sazby, povinné odvody a sazbu DPH a následně zavést finanční spoluúčasti na zdravotní péči, ve školství mimo povinnou školní docházku a také razantně zvýšit výši odečitatelné částky za penzijní připojištění. Pro postižené, nemohoucí a děti by platila výjimka z finančních spoluúčastí, navrhuje radikální řez Tomio Okamura a uzavírá: Těmito mechanismy by se pokryl výpadek příjmů a markantně by se zvýšila motivace občanů k samozodpovědnosti a přístupu k práci. Aktivní a poctivě pracují lidé tak na systému bezproblémů vydělají, flákači a simulanti se budou mít hůř.