28 % maturantů a 37 % vyučených, kteří před pár týdny ukončili své středoškolské vzdělání, začne svůj pracovní život v jiném oboru, než který vystudovali. Není to jen proto, že by je obor nebavil, ale mnohem častěji z toho důvodu, že v něm prostě nemohou najít uplatnění. Vyplývá to z aktuálního zjištění statistiků. Mladí absolventi se tak připojují k polovině všech českých pracujících, kteří také působí v jiném oboru, než na který se připravovali na střední nebo vysoké škole.
Nejúspěšnější v uplatnitelnosti absolventů je obor strojírenství. Uplatnění v něm nachází 80 % absolventů ve věku od 20 do 29 let. Podobně jsou na tom i výuční obory s maturitou. Nejméně nezaměstnaných maturantů v oboru je z oblasti zdravotnictví, dále pak z oborů ekonomie, stavebnictví a elektrotechniky. Míra uplatnění se zde pohybuje mezi 70 a 88 %.
Třetina letošních absolventů škol začne pracovat v jiném oboru, než v tom, který studovali.
Po práci v jiném oboru se musí nejčastěji rozhlédnout absolventi uměleckých profesí a užitého umění. Práci v tomto odvětví nenaleznou 2/3 absolventů. Na jinou práci se musí přeorientovat také 60 % studentů z oblasti textilní a kožedělné výroby. Pro většinu z lidí, kteří nenaleznou práci ve svém oboru, není jiná profese překážkou a svoji práci zvládají velmi dobře. Bohužel většina z těchto lidí v případě změny zaměstnavatele zjišťuje, že nemá žádné osvědčení, kterým by své znalosti a praktické dovednosti doložili. Zaměstnavatele už dnes nezajímá, kde jste se to naučili, ale jestli to opravdu umíte,
říká Ivo Jupa, hlavní manažer projektu Národní soustava kvalifikací. Národní ústav pro vzdělávání proto nabízí možnost udělat si osvědčení o kvalifikaci. Jeho složením člověk prokáže, že má požadované znalosti a dovednosti. Není nutné prokazovat, kde je získal. Důležité a rozhodující je, zda danou profesi skutečně ovládá.
Nůžky pracovního trhu se rozevírají stále víc
Na konci června bylo v evidenci Úřadu práce 540 473 nezaměstnaných, na které připadalo jen 44 032 volných pracovních míst. I v případě, že by se podařilo obsadit všechna nabízená místa, drtivá většina zůstane dál bez práce. Zvláštním paradoxem je, že velmi špatný výhled mají ti, kteří si práci sami aktivně hledají. Zaměstnavatelé často hledají jiné lidi než ty, kteří si aktivně hledají práci, ať se to týká oboru, vzdělání nebo typu úvazku. 9 % zaměstnavatelů nemůže obsadit volné pozice vhodnými kandidáty,
říká Kateřina Jaroňová z pracovního portálu Profesia.cz. Druhým problémem je to, že pracovních nabídek stále ubývá. V prvním pololetí došlo na pracovním portálu Profesia.cz k meziročnímu poklesu zveřejněných pracovních nabídek o 12,2 %, ovšem počet životopisů od ledna do června vzrostl o 28 %.
Mohlo by vás zajímat: Víte, co je to zkouška z profesní kvalifikace? Už ji má 70 000 Čechů
Nejvíc nabídek ubylo v oboru telekomunikace, pokles dosahuje 73 %. Ve farmacii je o 56 % nabízených míst méně a 29% propad vykázalo bankovnictví. Klesá i zájem o pracovníky v marketingu, nabídek bylo o 21 % méně. Naopak se hledají obchodníci, je jich potřeba o celou pětinu více. K mírnému navýšení pracovní inzerce došlo i v chemickém průmyslu, státní správě, stavebnictví nebo administrativě.
Lidé hledající práci mají velký zájem o práci na dohodu. Preferují ji čtyři z deseti uchazečů. Třetina pak má zájem jen o zkrácené úvazky. Zájem o práci na živnost deklaruje každý desátý uchazeč. Nejvíce je ale pochopitelně vyhledávána práce na plný úvazek. Ovšem právě zde došlo k největšímu poklesu nabídek. Zaměstnavatelé jich zveřejnili meziročně o 14 % méně. Práce na dohody ubylo o 9 %, na živnost o 8 % a zkrácených úvazků o 5 %.
ČLÁNKY DO MAILU