Exekuční srážky jsou obvykle komplikovanou součástí zpracování mezd zaměstnanců. Zejména proto, že výklad občanského soudního řádu je v otázkách postupu srážek ze mzdy často nejednoznačný. Nejistota panuje kupříkladu v oblasti přeplatku z ročního zúčtování, deponování srážky při exekuci zahajované soudním exekutorem nebo srážek více plátci mzdy současně. Přinášíme aktuální výklad Exekutorské komory ČR.
Daňový bonus
Dlouhodobě přetrvávaly nejasnosti se zápočtem daňového bonusu, tj. zda je součástí čisté mzdy pro účely stanovení srážek ze mzdy. Z tohoto pohledu jsou důležitá dvě soudní rozhodnutí. Postup vysvětluje na svých internetových stránkách například Exekutorský úřad Brno: Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. května 2012 sp. zn. 3 VSOL 852/2011 se daňový bonus pro účely srážek ze mzdy nezapočítává do čisté mzdy povinného. Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 18. března 2013 sp. zn. 1 VSPH 241/2013 zase judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace.
Protože se nejedná o plnění, které by bylo uvedeno v § 299 občanského soudního řádu a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu, může být eventuálně postihnut jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem. Potom by se (na žádost exekutora) srazil celý.
Přeplatek z ročního zúčtování
Výklady k exekučním srážkám se často liší.
Ovšem jiné je to s přeplatkem na dani z ročního zúčtování, kdy řada právníků zastává názor, že se do příjmů podléhajícím srážkám ze mzdy nezahrnuje (nejedná se o součást mzdy). Odvolávají se přitom na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (1 VSPH 241/2013) Naopak podle Exekutorské komory ČR je nutno vycházet z toho, že vratný přeplatek na dani z příjmu fyzických osob tvoří část záloh na daň z příjmu, které byly ze mzdy povinného zaměstnance odvedeny a netvořily tak základ pro výpočet srážky. Jestliže by tyto zálohy ze mzdy zaměstnance odvedeny nebyly (popř. v menším rozsahu), byly by takové částky součástí čisté mzdy, a tedy i základem pro výpočet srážek, které by za takových podmínek byly vyšší. Pokud by přeplatek na dani z příjmů fyzických osob nebyl do čisté mzdy zaměstnance zahrnut, jednalo by se o obcházení zákona. Tímto způsobem by mohlo potenciálně dojít k poškození oprávněného (resp. zmaření uspokojení jeho pohledávky) tak, že by ze mzdy povinného byly účelově odváděny vysoké zálohy na daň, které by mu následně „oklikou“ vracel správce daně a nebylo by možno je exekučně postihnout. Pokud je povinnému vyplacen přeplatek na dani vzniklý na základě ročního zúčtování daně z příjmů fyzických osob, je tento přeplatek pro účely výpočtu výše srážky součástí čisté mzdy v měsíci, kdy byl vyplacen.
Avšak přeplatek z ročního zúčtování se často skládá ze dvou položek, a to přeplatku na daňových zálohách a doplatku daňového bonusu. Mluvčí Exekutorské komory ČR Petra Báčová aktuálně pro server Podnikatel.cz potvrdila, že vždy je třeba odlišit daňový bonus a přeplatek na zálohách (k tomu viz 1 VSOL 939/2013-B-177). Ani z rozhodnutí Vrchního soudu (1 VSHP 241/2013) neplyne, že by mělo jít v obou případech o shodný režim. Zmiňované rozhodnutí se zabývá výhradně povahou daňového bonusu, a navazuje tak na 3 VSOL 852/2011-A-10, kde se hovoří také o tom, že daňový bonus není součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Přeplatek na zálohách je součástí mzdy – tj. provádí se z něj srážky. Daňový bonus není součástí mzdy, do čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy se nezahrnuje. Je ale možné ho postihnout přikázáním jiné peněžité pohledávky.
Exekuce zahajovaná soudním exekutorem
V některých publikacích věnovaných exekučním srážkám je popisováno zvláštní postavení exekuce zahajované soudním exekutorem. Podle tohoto názoru plátce po doručení vykonatelného exekučního příkazu zahájí srážky – jde o pravomocné rozhodnutí. Ovšem pokud by byl příkaz zaslán v předstihu před nabytím právní moci, plátce nesráží, ale ani nedeponuje. Srážky začne provádět až okamžikem oznámení soudním exekutorem o nabytí právní moci, což má následně i vliv na stanovení pořadí pohledávky.
Podle Petry Báčové, mluvčí Exekutorské Komory ČR jsou informace uvedené v publikaci Abeceda mzdové účetní (i v některých dalších publikacích) ohledně deponování prostředků chybné a případné důsledky aplikace výkladu, který nabízejí, by mohly být poněkud absurdní.
V souladu s ustanovením § 47 odst. 2 exekuční řádu má exekuční příkaz účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Povinný ztrácí v souladu s ustanovením § 282 odst. 3 občanského soudního řádu dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (roz. exekuční příkaz), právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek – tzv. deponování srážek. Podle § 283 občanského soudního řádu pak platí, že jakmile nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci (roz. exekuční příkaz nabude právní moci a současně doložka provedení exekuce byla zapsána do rejstříku zahájených exekucí – viz § 52 odst. 3 exekučního řádu), vyrozumí o tom soud (soudní exekutor) plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému (soudnímu exekutorovi) částky sražené ze mzdy povinného,
vysvětluje mluvčí. Rovněž podle 3 odst. 2 zákona č. 119/2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, platí, že pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy – tj. nikoliv snad dnem právní moci exekučního příkazu. Takto se postupuje od roku 2001 a tato praxe dosud nebyla nikým rozporována, neboť se jedná o zcela jasná ustanovení – žádná novelizace občanského soudního řádu ani exekučního řádu na tom ničeho nezměnila,
uzavírá Petra Báčová.
Více plátců mzdy současně
Rozporuplná je i situace, kdy existuje více plátců mzdy. Postup popisuje § 297 občanského soudního řádu. Podle právních výkladů publikovaných odborníky na exekuční srážky, plátce v okamžiku, kdy se od povinného (případně od jiného plátce) dozví, že je nařízen výkon rozhodnutí, nedeponuje. Čeká, až mu bude exekuční příkaz nebo výkon rozhodnutí doručen, a teprve poté začne srážky provádět. Názory se odvolávají na větu uvedenou v tomto ustanovení občanského soudního řádu: Srážky ze mzdy je každý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.
Průběh je tedy zásadně odlišný od situace, kdy existuje pouze jeden plátce mzdy, který již v okamžiku, kdy se při přijetí zaměstnance do pracovního poměru o nařízení výkonu rozhodnutí dozví, musí deponovat a čeká na doručení usnesení o výkonu rozhodnutí.
Pro server Podnikatel.cz celý proces potvrdil předseda mediální komise Exekutorské komory ČR Jaroslav Kocinec. Jedná-li se o dodatečné zjištění plátce mzdy (tj. poté, co mzda u prvního plátce již byla účinně postižena a exekuční příkaz je již v právní moci a vykonatelný) postupuje se takto:
- novému plátci mzdy se pošle původní exekuční příkaz s doložkou právní moci (příp. separátní vyrozumění o nabytí právní moci),
- zároveň nového plátce mzdy exekutor vyrozumí o tom, jakým dnem se řídí pořadí vymáhané pohledávky,
- prvnímu i druhému plátci se pak doručí usnesení, ve kterém se určí, jakou část nezabavitelné částky (ne)má každý z nich srážet,
- srážky se provádí ode dne doručení exekučního příkazu dle listin shora uvedených.
ČLÁNKY DO MAILU