Pochybuji, že někdo soudný z advokátní kanceláře mohl říci, že je Portál veřejné správy pro advokáty jedním ze stěžejních prostředků. Každý normální advokát nespoléhá na nějaký portál, ale má zaplacený nějaký elektronický systém právních předpisů. Na druhou stranu je ostuda státu, že nedokázal za tolik let vybudovat zdarma pro občany systém oficiálního aktuálního účinného znění všech právních předpisů (dnes je závazná sbírka, kde jsou vesměs novely). Narozdíl od advokátů (ti si je jistě dají do nákladů) si totiž občané nemohou tyto drahé právní informační systémy dovolit, ač jak víme neznalost práva neomlouvá. Stejně tak se léta táhne projekt elektronické sbírky zákonů, což s tím souvisí.
A ještě tedy doplním jeden ohled. Novela 136/2014 Sb., která snižovala minimum pokuty z 250.000 na 50.000 platila již od července 2014 (byť byla účinná k 1.1.2015). Ústavní soud ovšem rozhodoval až 9.9.2014 (Pl. ÚS 52/13), ve sbírce to vyšlo v říjnu. ÚS o té novele věděl a také ji v nálezu komentuje. Ovšem výrok v jeho nálezu se vůbec nevypořádal s platným, byť neúčinným právním stavem. Mohl konstatovat neústavnost do minulosti s tím, že by nezrušil daný text ve slovech 250.000. Ús sice konstatuje, že neprovádí abstraktní kontrolu ústavnosti (tedy se nechce vyjádřit k tomu, zda je 50.000 hranice ústavně konformní), ale v nálezu jasně uvádí, že "Od vykonatelnosti nálezu do nabytí účinnosti uvedené novely zákona o zaměstnanosti, popř. jiné úpravy textu § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti, tak nebude dolní hranice pokuty stanovena vůbec." Tím si tedy není vědom, že svým nálezem de facto účinnost uvedené novely torpéduje, protože slova 250.000 v zákoně vydáním nálezu zmizí a novela se v příslušném bodě stane obsolentní.