Napadání živnostníků za nízké odvody se začíná stávat denní samozřejmostí. Nemáme z toho trauma, protože se většinou jedná o marketingové výkřiky, které mají jediný cíl – zviditelnit jejich autory. Zajímavější je ale sledovat ekonomickou argumentaci. Prakticky nikdo z kritiků nejmenších živnostníků si nedá nejmenší práci ověřit si základní fakta. Chyba předsedy vlády při argumentaci toho, že živnostníci čerpají z veřejného systému zdravotního pojištění více, než odvádějí, ačkoliv je tomu naopak, však kupodivu patří ještě mezi ty přesnější střely.
Ještě hůře dopadl poslanec ČSSD Ladislav Šincl, který se sice zodpovědně zastal svého předsedy a zopakoval chybný údaj pana premiéra, leč v dalším výpočtu porovnání výběru daní mezi živnostníky a zaměstnanci se spletl o jeden řád. A to už stojí za postřeh.
Jeho první tvrzení pro server Lidovky.cz se liší zcela zásadně. Tvrdí, že inkaso daní od OSVČ v roce 2014 bylo 1,1 miliardy. Tady je třeba korektně říci, že se nemýlí jen on, ale většina médií, dokonce i ze serveru Finanční správy to nemusí být nezasvěceným zcela jasné.
Čtěte také: Pane premiére a ministře, svými výroky likvidujete drobné podnikání
Chybný výklad spočívá v nesprávném ztotožňování daně z příjmu fyzických osob (DPFO) s daní od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). DPFO v sobě sice zahrnuje daně živnostníků, ale je to současně příjmový účet od všech fyzických osob, kteří podají daňové přiznání. Je tedy „zatížen“ mnoha dalšími vlivy, nesouvisejícími s podnikáním, mj. například slevou na dani starobních důchodců, daňovým zvýhodněním hypoték apod. Skutečný odvod OSVČ je podle MF v roce 2014 přibližně 4 miliardy korun. Zajímavostí je, že se jedná o odhad, neboť fakticky nelze úplně přesně daň z příjmu OSVČ dopočítat.
Menší chybu pan poslanec udělal v odhadu počtu OSVČ. Není jich milion, ale pouze 850 tisíc, musíme počítat pouze ty aktivní, kteří odvádějí sociální nebo zdravotní pojištění. Co je ale zcela zásadní chyba ve výpočtu, je to, že se neodečetla skupina těch OSVČ, kteří mají živnostenský list jako vedlejší příjem. A těch je dle informace z Ministerstva financí 290 tisíc. Jinými slovy, jedná se o ty plátce, kteří odvádějí dokonce dvakrát, jednou jako zaměstnanci, podruhé jako OSVČ. Typickým příkladem je učitelka, která si přivydělává překládáním, v horším případě uklízením. Poté totiž docházíme k číslu 460 tisíc OSVČ, které můžeme porovnávat s odvody zaměstnanců.
Kde se poslanec Šincl nespletl, je počet pracovníků ve vztahu závislém, kterých je přibližně 3,8 milionu a kteří odvedou přibližně 130 miliard korun ročně.
Čtěte také: Středula šlápl vedle, OSVČ odvádějí na zdravotním pojištění více, než vyčerpají
Pointa výpočtu je v jeho závěru. Zatímco poslanec na základě výše uvedených čísel konstatuje, že zaměstnanci odvádí do státního rozpočtu 34× více daní než živnostníci, skutečnost je taková, že odvedou přibližně čtyřnásobek toho, co živnostníci.
Beru diskuzi, jestli čtyřnásobně méně je adekvátní tomu, že živnostník nečerpá žádné sociální benefity a že v momentě, kdy jde stonat nebo na dovolenou, nemá ani korunu, že minimální zdravotní a sociální pojištění platí, i když nemá ani jednu zakázku, a že za své selhání ručí veškerým svým majetkem. Ale do doby, dokud budeme bezhlavě pálit na každý živnostenský terč a analýza kritiků bude spočívat v prolistování prvního internetového vyhledávače, odmítáme zasednout za jeden stůl.
Karel Havlíček - předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR