Momentálně je ve fázi druhého čtení návrh novely zákoníku práce. Jedná se o číslo sněmovního tisku 376. Změny v případě schválení právního předpisu nabudou účinnosti měsíc po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Server Podnikatel.cz připravil souhrn nejdůležitějších změn, které novela do pracovněprávní oblasti přináší.
Odškodňování pracovních úrazů
Aktuálně je problematika odškodňování pracovních úrazů řešena zákoníkem práce, přestože byl již v roce 2007 připraven speciální zákon, který měl tuto část upravovat, a to zákon o úrazovém pojištění. Jeho účinnost byla již několikrát odložena a v současném znění je prakticky nepoužitelná. Pravděpodobně nikdy účinnosti nenabude a právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání bude i nadále integrální součástí pracovněprávní úpravy zákoníku práce, přestože zde byla původně pouze na přechodnou dobu. Z těchto důvodů je navržena novela, která reaguje na změny souvisejících předpisů, upravuje některé nepřesnosti formálního charakteru a současně napravuje nepřesnosti v pojmosloví jako reakci na nový občanský zákoník účinný od ledna roku 2014.
Ačkoliv zákoník práce řeší pouze úpravu pracovněprávní, má být i nadále v přechodných opatřeních k tomuto právnímu předpisu upravena odpovědnost za škodu ve zvláštních případech. Například se jedná o žáky, studenty, dobrovolné hasiče či dárce krve, i když tyto osoby nejsou v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli.
Návrh novely zákona kompletně upravuje problematiku odpovědnosti za škodu, odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jde o nově upravené paragrafy 248 až 275 zákoníku práce, kde jsou přenesena dosavadní přechodná ustanovení. Například je do ustanovení § 271 písm. i přesunuta z ustanovení § 378 mírně poupravená problematika jednorázového odškodnění pozůstalých.
§ 271i zákoníku práce – jednorázové odškodnění pozůstalých:
- (1) Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi (podle zákona o registrovaném partnerství) a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč; jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.(
- 2) Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, zvýší nařízením výši jednorázového odškodnění pozůstalých.
Legislativně technické změny
Jako reakce na terminologii nového občanského zákoníku a některé další zákony byla upravena řada dalších ustanovení. Například paragraf 33 dosud odkazuje při uzavření pracovního poměru na stanovy sdružení občanů podle zákona o sdružování zákonů. Sdružování občanů je však momentálně řešeno novým občanským zákoníkem, proto by měl i zákoník práce odkazovat na stanovy spolku podle občanského zákoníku. Stejně tak je např. v ustanovení § 67 odst. 2, 103 odst. 1 písm. d) a e) a § 106 odst. 4 písm. d) nutné nahradit slovní spojení zařízení závodní péče za poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo pojem preventivní prohlídka za pracovnělékařská prohlídka.
Možnost zrušení závazku z dohody o provedení práce
Co přinese novela zákoníku práce?
Další plánovanou změnou je možnost jednostranného ukončení dohody o provedení práce, obdobně jako je tomu v současné době u dohody o pracovní činnosti, protože charakter obou dohod je podobný. Aktuálně není zákoníkem práce upravena možnost jednostranného zrušení dohody o provedení práce. Zákon předpokládá její ukončení uplynutím sjednané doby či splněním určitého úkolu. Jelikož je však dohoda o provedení práce často uzavírána na delší dobu, např. na období jednoho roku, případně i na neurčito, jeví se tato úprava jako velmi potřebná. Čtěte více: Dohoda o provedení práce 2013, rizika sjednání na neurčito
Odborníci momentálně doporučují se na možnosti jednostranného ukončení dohody o provedení práce předem dohodnout při jejím sjednání. To nebude nutné od okamžiku účinnosti novely zákoníku práce upravující ustanovení § 76 odst. 5 tohoto zákona. Je navrženo přenést zrušení závazku do společných ustanovení o dohodách konaných mimo pracovní poměr § 77 odst. 4 zákoníku práce. Nově by mohlo znít:
Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
- a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
- b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
- c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.
Závazné krácení stravného
Napravuje se určitá nedůslednost v oblasti krácení kapesného, ke které došlo novelou zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2012. Dle důvodové zprávy ustanovení § 180 zákoníku práce, týkající se kapesného, se uvedeným zákonem věcně nezměnilo, avšak mělo se změnit legislativně technicky v souvislosti s novelizací ustanovení § 179, do kterého byly doplněny odstavce 3 a 4, upravující závazné krácení zahraničního stravného. Proto se v předmětném ustanovení navrhuje doplnit odkaz pouze na § 179 odstavce 1 a 2. Bude nesporné, zda se kapesné poskytuje před krácením nebo po krácení stravného. Podrobněji ve vysvětlení mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí v článku Zahraniční stravné v roce 2012 v příkladech.
Kontrola odborů
Odborové organizace mohou vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. K posílení prevence v této oblasti na pracovištích zaměstnavatelů prováděním řádné a včasné kontrolní činnosti odborovými organizacemi má přispět možnost využít prostředky hrazené státem v souladu s § 322 odst. 2 zákoníku práce. Ty bude možné použít rovněž k průběžnému prohlubování kvalifikace svazových instruktorů bezpečnosti práce, kteří tyto kontroly provádějí.
Navržené znění ustanovení § 322 odst. 2 zákoníku práce:
Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci včetně nákladů na školení k prohloubení kvalifikace svazových inspektorů bezpečnosti práce pověřených výkonem této kontroly hradí stát na základě dohody s odborovou organizací.
ČLÁNKY DO MAILU