"Jestli to nejde, z jakéhokoli důvodu, tak pak to musím jednoduše udělat tak, aby to šlo nebo to nedělat vůbec."
Všechno jde - ale buď je to drahé a tím pádem konkurenceschopnost, produktivita jde rapidně dolů a nebo je to protizákonné, protože státní aparát nechápe potřeby výrobních firem a zaměstnanců v nich zaměstnaných. Řešení "nedělat vůbec" je taky řešení, ale posune nás to někam?
U nás bylo a bude vždy nutné, aby zaměstnanci si předávali stroje mezi sebou a byli spolu v kontaktu, časově to vychází tak na 15 minut mezi směnami. Máte nápad, jak to udělat, aby nedocházelo k porušování doby odpočinku a zároveň zachování nepřetržitého provozu? Jeden je: přijmout více lidí a rozdělit pracovní směnu na 3 části. Ale tohle nechtějí zaměstnanci, ani zaměstnavatelé. Nakonec tedy docházelo k tichému porušovaní Zákoníku práce a čekání na dobu, než to těm našim zákonodárcům dojde, že zase vymastili ptákovinu, která nekopíruje potřeby zaměstnanců ani zaměstnavatelů.
Až na to naše společnost, stát bude mít, tak klidně dělejme jen 4 hodiny denně, ale zatím jsme pořád v ekonomickém průseru, ze kterého se ničím jiným než prací nedostaneme.