To jste mě moc nepotěšili. Poradíte někdo? Situace je taková, že je nemovitost psaná na bratra, ale na polovinu mám nárok já. Na budově je zástavní právo kvůli bratrově hypotéce. Jak nejvhodněji ošetřit moje vlastnictví, aby se nemusela budova převádět a platit daň nyní? Jde např. uzavřít smlouvu, kde bude stanoveno, že po splacení hypotéky bude polovina budovy převedena na mě? Děkuji za názory a zkušenosti.
Záleží na tom, jak to máte vyřešené a jaké máte vztahy s bratrem. Nárok na polovinu budovy máte nyní na základě čeho?
Nerozumím úplně přesně, jak určení převodu (dnes nebo v budoucnu) v dané situaci závisí na tématu článku? Pokud jsem pochopil, jde vám spíš o to, jak se dohodnout, než kdy (teď / potom) se dohodnout, nebo se mýlím?
Pokud jde o tu daň, lze při dobré vůli obou stran věc vyřešit dohodou (kdo co zaplatí - bez ohledu na to, kdo má povinnost ze zákona).
Vyřešené to nemáme právě zatím nijak, vztahy máme zatím dobré, ale kdo ví... Nárok na polovinu je z důvodu peněz od babičky a jsme tak domluvení... nechtěli jsme to dřív komplikovat kvůli hypotéce, takže se nemovitost napsala jen na něj, ale nyní to vypadá, že se do jednoho bytu budu stěhovat a vrážet tam peníze nejen moje, ale i přítelkyně... a bylo by pro všechny případy lepší to mít psané na půl s bratrem oficiálně.
Nejde tedy o to, jak se dohodnout, ale o to, abychom nyní za tento převod nemovitosti nemuseli platit daň, protože bychom radši investovali peníze do rekonstrukce... takže mě spíš zajímalo, jestli neví někdo z čtenářů, jak by se to dalo ošetřit, abych měl třeba až po splacení hypotéky nárok na to, že se na mě převede půlka nemovitosti, kdybychom se v průběhu let např. rozhádali atd... Snad jsem to napsal srozumitelně :-)