Jak na daň z nemovitých věcí v roce 2024? Přiznání musí podat více poplatníků

Kdo má pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha (a není evidován jako ostatní plocha nebo jako zastavěná plocha a nádvoří) a má ho zařazen v obchodním majetku, musí nově podat přiznání a část pozemku, na které se nachází zpevněná plocha, zdanit vyšší sazbou pro druh pozemku zpevněná plocha. Podnikateli, který vlastní pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha pozemku, a tento pozemek včetně zpevněné plochy pozemku má zařazen v obchodním majetku podle zákona o daních z příjmů, nově vzniká povinnost podat daňové přiznání. Důvodem je, že dochází ke změně definice zpevněné plochy pozemku, upřesňuje na webu finanční správa.

3) Garáž

Kdo má objekt, který je v katastru nemovitostí zapsán jako garáž (L), by si měl zkontrolovat, zda jej opravdu uvedl v přiznání jako garáž. Pokud nikoli, musí tak učinit. Nově totiž není možné garáž danit podle způsobu faktického užívání (pokud například slouží jako sklad ovoce, ale je zapsána jako garáž, nemůžete ji nově přiznávat jako příslušenství k obytnému domu). 

Platí to i opačně. Kdo vlastní objekt, který využívá jako garáž, ale v katastru tak není uveden, nemůže ho nově přiznávat jako garáž. U garáží neevidovaných v katastru nemovitostí se nic nemění, dodala finanční správa.

4) Uživatel pozemku, který vlastní státní pozemkový úřad (SPÚ)

Kdo užívá pozemek v majetku SPÚ a nemá s úřadem uzavřenou nájemní nebo pachtovní smlouvu, musí také podat přiznání.

5) Uživatel nemovité věci, kterou vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM)

Přiznání musí podat také uživatel nemovitosti, která je v majetku ÚZSVM. Nově se totiž takový uživatel stává poplatníkem daně z nemovitých věcí.

6) Uživatel budovy nebo jednotky, jejíž vlastník není znám

Nově se poplatníkem daně (a musí tak podat přiznání) stává i uživatel budovy (kromě obytného domu) nebo jednotky (kromě jednotky pro bydlení), jejíž vlastník není znám.

7) Pronájem místnosti v obytném domě nebo v jednotce

Kdo pronajímá v obytném domě nebo v jednotce místnost například přes Airbnb a zároveň tak v souvislosti s tím poskytuje další služby (úklid, vynášení odpadků apod.), musí podat daňové přiznání a za tuto místnost musí uplatnit zvýšení daně. Přiznání musí podat také ten, kdo jednotku přiznává pro bydlení, v níž je místnost využívaná k podnikání v oboru ubytování, tzn. místnost pronajímá a zároveň poskytuje služby.

8) Lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do pásma ohrožení „A a B“

Kdo vlastní pozemek jiného druhu než lesní pozemek, ale nacházejí se na něm lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do pásma ohrožení „A a B“, musí podat daňové přiznání a přiznat daň bez nároku na osvobození.

9) Osvobození zařízení služby péče o dítě v dětské skupině

Kdo vlastní budovu, ve které je provozována dětská skupina, může podat přiznání a uplatnit v něm nárok na osvobození. Dochází k rozšíření osvobození od daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek, které slouží zařízení služby péče o dítě v dětské skupině, dodala finanční správa.

10) Osvobození pozemků v národním parku v zóně přírodě blízké

Podobně jako u předchozího bodu platí, že ten, kdo vlastní pozemek, který se nachází v národním parku v zóně přírodě blízké, může v daňovém přiznání uplatnit nárok na osvobození. Dochází totiž k rozšíření osvobození od daně z pozemků území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny.

Kdo přiznání podávat nemusí

Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v předešlých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Stejně tak nemusí poplatníci podávat přiznání kvůli zvýšení daně, které přinesl konsolidační balíček.

Přiznání se pak podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny se nachází v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, a to za každý kraj jedno.

Dokdy přiznání podat

Lhůta pro podání přiznání končí ve středu 31. ledna 2024. Penále činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Lze se navíc o několik dnů beztrestně opozdit. Pokuta se nepředepíše, pokud částka nepřekročí 1000 Kč.

Jak na elektronické podání

Poplatníci si mohou vybrat, jakým způsobem přiznání podat. Zda v papírové či elektronické podobě. Server Podnikatel.cz například nabízí chytrý interaktivní formulář přiznání k dani z nemovitostí pro rok 2024, který vyplňování usnadní a pomůže s výpočty. Přiznání lze také podat přes portál Moje daně, který při vyplňování “napovídá” a sám provádí výpočty a kontrolu. Nově lze také využít služby předvyplnění daňového přiznání údaji z finančního úřadu a katastru nemovitostí v daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně.

Přečtěte si také:

Tápete s přiznáním k dani z nemovitých věcí? Berňáky poradí po telefonu

Dříve sice museli ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí jen elektronicky, a to v požadovaném formátu, to již ale neplatí. Tato povinnost platí „jen“ pro osoby, které mají zpřístupněnou datovou schránku na základě zákona. 

Zároveň ale platí, že je zohledňován účel, pro který byla konkrétní zpřístupněná datová schránky zřízena, resp. o jaký typ datové schránky se jedná. Kdo má například zpřístupněnou pouze datovou schránku podnikající fyzické osoby, nemusí podat přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, pokud se jedná o nemovitost, která nesouvisí s podnikáním. 

Pokud se vás elektronické podání týká a vy tak neučiníte, riskujete pokutu. Správce daně nicméně u daně z nemovitých věcí poplatníka nejprve vyzve, aby své pochybení napravil a přiznání podal elektronicky. Teprve v případě, že výzvu ignorujete, dostanete pokutu ve výši 1000 Kč.

Lhůty pro platbu daně

Většina poplatníků musí daň z nemovitých věcí zaplatit do pátku 31. května. Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do konce května a druhou do pondělí 2. prosince (30. listopad je sobota). Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do pondělí 2. září. Případným druhým termínem zůstává 2. prosinec. 

Pokud vyjde daň na méně než 30 Kč, není nutné ji platit. Výši daně si poplatníci zjistí z poštovní složenky, kterou bude finanční správa rozesílat v dubnu a květnu, nebo formou předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech. Kdo má datovou schránku, dostane informaci o výši daně do ní.

Daň lze zaplatit přes SIPO

Už několik let se dá daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit tiskopis Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součást tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Informace o platbě si můžete nechat poslat e-mailem

Kdo neplatí daň z nemovitých věcí pomocí SIPO a nemá zřízenou datovou schránku (u právnických osob), může si nechat informace o platbě zaslat na e-mail. Každoročně pak obdrží před splatností první splátky e-mailovou zprávu s kompletními informacemi pro placení daně. Tato informace obsahuje obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na složence, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací.

Pokud chce poplatník tuto službu využít, musí nejpozději do půlky března poslat finančnímu úřadu žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Poplatníkům, kteří službu využijí, pak již nebude zaslána složenka.

Někde se měnily i koeficienty

Daň se letos nezměnila jen kvůli konsolidačnímu balíčku, ale v některých městech a obcích i kvůli koeficientům k dani. Co se týče okresních měst, jak ukázala analýza serveru Podnikatel.cz, koeficienty změnilo deset z nich. Lidé, kterým se kvůli rozhodnutí měst a obcí změnila výše daně, nemusí podávat nové přiznání k dani z nemovitých věcí. Přiznání totiž podávají jen ti poplatníci, u nichž došlo ke změnám, které jsou rozhodné pro vyměření daně.

Přečtěte si také:

Vláda zvýší daň z nemovitostí, koeficienty navíc mění i řada okresních měst