Každý živnostník, který provozuje podnikatelskou činnost podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podnikatel, který zaplatí daň z příjmů ze svého zisku, uhrazenou daň považuje za výdaj, který nebude ovlivňovat příští základ daně z příjmů.
Podnikatel sám vypočítá základ daně. Základ daně u podnikatele, který vede daňovou evidenci, je rozdíl mezi příjmy a výdaji, které ovlivňují základ daně. Rozdíl příjmů a výdajů může podnikatel snížit o nezdanitelnou část základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o odčitatelné položky podle § 34 zmíněného zákona. Současná sazba daně činí 15 % z upraveného základu.
Daň z příjmů fyzických osob se nevztahuje pouze na příjmy podnikatele. O dani z příjmů se bavíme také ve vztahu k zaměstnancům podniku. Podnikatel, který má zaměstnance určí výši zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Zaměstnavatel vypočítá za své zaměstnance daňovou povinnost, kterou odvede finančnímu úřadu. Daň z příjmů zaměstnance je daňově uznatelný výdaj a podnikatel snižuje o tyto zaplacené daně svůj daňový základ. Ptáte se proč? Podnikatel určí zaměstnanci hrubý příjem, který zaměstnanci nevyplatí. Zaměstnanec dostane na svůj účet pouze čistou mzdu, avšak osobní náklady na mzdy jsou ve výši hrubé mzdy, proto si může jako daňový výdaj podnikatel odečíst jak zálohu na daň z příjmů, tak i povinné pojistné, které strhává z hrubého příjmu zaměstnancům a dokonce i případné srážky ze mzdy.
ČLÁNKY DO MAILU