Už druhý rok po sobě vzrostla celosvětová průměrná sazba daně z příjmů fyzických osob, tentokrát o 0,3 procentního bodu. Daň zvýšilo celkem devět zemí, které se tím snaží řešit deficity státních rozpočtů. Některé země pak sahají k vytváření nových daňových pásem pro subjekty s vysokými příjmy nebo zavádí nové dočasné daně. Vyplývá to z analýzy společnosti KMPG.
Čtěte také: Solidární daň v daňovém přiznání
Nejvíce daň vzrostla ve Slovinsku, Egyptě a USA
Nejvyšší nárůst daně z příjmů fyzických osob mají na svědomí ve Slovinsku, kde se sazba zvýšila o o devět procentních bodů, a to z 41 procent na 50 procent. Zřejmě nejsledovanější změna daně proběhla ve Spojených státech amerických, kde po vypršení platnosti snížení daní z dob Bushovy administrativy vzrostla nejvyšší federální sazba z 35 procent na 39,6 procenta. Z 20 na 25 procent stoupla letos daň v Egyptě a vyšší daň z příjmů pocítili i občané v Lucembursku, Finsku, Izraeli, Portugalsku, Arménii a Dánsku.
Česká republika sice k plošnému zvýšení daně nesáhla, řadí se však mezi státy, které zavedly další daňové pásmo pro nejbohatší. Od letošního roku totiž platí tzv. solidární zvýšení daně, které činí sedm procent a platí se u příjmů přesahujících 1 242 432 korun ročně, tj. 103 536 korun měsíčně. Jak uvedlo ministerstvo financí, solidární daň platí přibližně 80 000 osob. Podle odborníků je tak otázkou, zda dodatečný výběr daně prostřednictvím tohoto nástroje splňuje očekávání státu, nebo se jednalo spíše o gesto politických stran proklamujících vyšší zdanění bohatých. Solidární daň byla původně zavedena na přechodné období do roku 2015, kdy měla vstoupit v platnost nová legislativa ohledně jednoho inkasního místa, zahrnující rozsáhlé daňové změny. Prozatímní vyjádření zástupců možné budoucí vládní koalice však spíše inklinují k ponechání zdanění fyzických osob tak, jak je, včetně solidární daně minimálně do roku 2016,
upřesnila Jana Bartyzalová, partner z oddělení Daňového poradenství KPMG Česká republika.
Velká Británie a Řecko naopak daň snížily
Přestože se celosvětově daň zvýšila, najdou se i státy, kde došlo k poklesu. Například ve Velké Británii se snížila nejvyšší sazba z 50 procent na 45 procent. O tři procentní body na 42 procent klesla sazba daně z příjmů v Řecku a o jeden procetní bod na 24 procent v Litvě. O pár setin procentního bodu se snížila daň z příjmů fyzických osob i na Islandu. Na daňové sazby a jejich zvyšování je však vždy potřeba nahlížet v kontextu toho, na jaký příjem se nejvyšší daňová pásma aplikují. V některých zemích, jako je třeba USA, se totiž použijí až pro zdanění extrémně vysokých příjmů. V důsledku toho tamní průměrné zdanění může korespondovat se situací, jaká panuje i v jiných zemích,
uzavřela Jana Bartyzalová.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU