Jak na daně a pojištění u podnikajících studentů starších 26 let

Student, který se rozhodne podnikat, si může nejen vylepšit finanční situaci, ale také získat celou řadu praktických zkušeností. A to jak ve studovaném oboru nebo v oboru naprosto odlišném. V každém případě zkušenost s podnikáním, ať už se jedná o podnikání úspěšné či nikoliv, bude pro studenta přínosem, i kdyby se podnikatelské činnosti po ukončení studia nadále nevěnoval. Čtěte více: Jsem student a podnikání je pro mě jasnou volbou

Každý podnikatel, tedy i podnikající student, musí nejprve vědět, v jaké oblasti bude podnikat a získat potřebné živnostenské oprávnění. Dalším nezbytným krokem bude registrace u finančního úřadu, České správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná vykonávající výdělečnou činnost vedlejší. Veškeré změny, včetně přihlášení k samostatné výdělečné činnosti, se ČSSZ a zdravotní pojišťovně hlásí nejpozději do 8 dnů. Na registraci u finančního úřadu má student plných třicet dnů. O živnostech a prokazování praxe více: Živnosti volné jdou na dietu, od července se redukují na jedinou

Pro studenty je jistě výhodné využít všech výhod z hlediska daní a odvodů. To se ale netýká studentů starších 26 let, ať už se jedná o tzv. věčné studenty nebo studenty doktorandského studia. A těch na vysokých školách není zrovna málo. Podle MARTINA KEŠNERA, projektového manažera Institutu rozvoje podnikání při VŠE v Praze, u nich v současné době studuje cca 40 interních a 120 externích doktorandů. Přibližně 5 až 10 % studentů prezenčního magisterského studia je starších 26 let.

Student, podnikání a sociální pojištění

Z hlediska sociálního zabezpečení je student považován za OSVČ vedlejší. Jeho účast na důchodovém pojištění je dobrovolná. A to minimálně v prvním roce podnikání. Podnikající student tedy nemusí zpočátku hradit žádné zálohy na pojistné. O doplatku pojistného a zálohách v následujícím roce rozhoduje výše vyměřovacího základu uvedená v Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok. Vyměřovacím základem jsou příjmy z podnikání po odpočtu výdajů. Jestliže vypočtený vyměřovací základ nepřesáhne stanovenou rozhodnou částku, nedoplácí student pojistné a nemusí v dalším období platit zálohy na pojistné. V případě, že příjmy po odpočtu výdajů rozhodnou částku převýší, dopočítá student pojistné a v dalším období bude muset hradit měsíční zálohy.

Rozhodná částka pro rok 2009 činí 56 532  Kč. Jistě tedy bude pro studujícího podnikatele výhodné tuto částku nepřekročit. Pokud jeho skutečné výdaje související s podnikáním nebudou dost vysoké, je možné využít výdaje procentem z příjmů. Ty mohou za rok 2009 činit 60 až 80 procent z příjmů podle druhu podnikatelské činnosti. Čtěte více: Výdaje v paušální výši může uplatnit i plátce DPH

Nemocenské pojištění je dobrovolné pro všechny podnikatele, bez ohledu na hlavní či vedlejší výdělečnou činnost. Minimální výše pojistného činí 56 Kč měsíčně. Zaplacením nemocenského pojištění by mohl student eventuelně v případě nemoci čerpat nemocenské dávky. Ovšem při minimální výši pojistného jistě nebude výše těchto dávek nijak převratná.

A co student, který podniká a je starší 26 let? Již ode dne, kdy dosáhne věku 26 let, nemůže být považován za OSVČ vedlejší, neboť už od toho dne není nezaopatřené dítě. V souvislosti s důchodovým pojištěním již vykonává samostatnou výdělečnou činnost hlavní a jeho povinností je platit měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Minimální zálohy na důchodové pojištění v roce 2009 činí 1 720 Kč, sděluje KAMIL VAŘEKA, ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí ČSSZ.

Podnikající student a zdravotní pojištění

Stát platí pojistné na zdravotní pojištění za nezaopatřené děti, což jsou i studenti ve věku do 26 let, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání. Výhodou je, že podnikající student nemusí hradit pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění se v tomto případě počítá ze skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů. Pro zdravotní pojištění není stanovena žádná rozhodná částka jako u důchodového pojištění. Znamená to tedy, že student v prvním roce podnikání sice nemusí hradit zálohy, ale po podání Přehledu o příjmech a výdajích uhradí doplatek pojistného a stanoví případné zálohy pro další období. Výhodnou je, že zálohy nemusí být v minimální výši. Při nízkém vyměřovacím základu se může jednat i o velmi nízké měsíční částky. Čtěte více: Vedlejší výdělečnou činnost už není nutné dokládat

Po dovršení věku 26 let již není student posuzován jako nezaopatřené dítě a stát za něho přestává zdravotní pojištění platit. Obecně když je takový student zaměstnán, platí pojistné jako každý jiný zaměstnanec, včetně povinnosti případného doplatku do minima. Je-li totiž vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Jinak řečeno, pokud je příjem menší než 8 000 Kč, musí zaměstnanec doplácet pojistné do minima, kterým je 1 080  Kč, přičemž celý doplatek do minima hradí sám (nepodílí se na něm zaměstnavatel), vysvětluje Jiří Rod, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Podnikající student musí po dovršení 26 let věku platit pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná hlavní, což znamená i měsíční zálohy na pojistné v minimální částce. Od roku 2009 je to 1 590  Kč.

Student podává i přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Po skončení zdaňovacího období podává student nejen přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, ale také daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V přiznání si uplatní roční základní slevu na poplatníka, tj. 24 840 Kč, a slevu na studenta, případně další slevy, na které má nárok. Čtěte více: Jak na studentské prázdninové brigády nejvýhodněji?

Slevu na studenta 4 020  Kč ročně, tj. 335 Kč měsíčně, si může student uplatnit maximálně do dosažení 26 let věku. V případě doktorandského studia se lhůta prodlužuje do 28 let. Vždy však se jedná jen o ty měsíce kalendářního roku, na jejichž počátku poplatník splňoval podmínky pro jejich uplatnění, tj. měsíce, kdy se soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.