Podnikáte a chcete zjistit svůj základ daně? Jaké máte možnosti jako fyzická osoba?
První možností je záznamní povinnost. Podnikatel vede pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů uplatňuje procentem podle § 7 odst. 7 písm. a) až d) zákona 586/1992 Sb. o dani z příjmů.
Hlavní výhodou výdajů uplatňovaných procentem z příjmů je, že nemusíte výši těchto výdajů nijak prokazovat. Vyhnete se tím nepříjemným daňovým kontrolám. Předkládáte ke kontrole pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Nevýhodou může být to, že pokud si nevedete jakoukoli vlastní evidenci, nebudete vědět skutečné výsledky vašeho hospodaření.
Záznamní povinnost vedou fyzické osoby i v případě, že je daň z příjmů stanovena paušální částkou podle § 7a zákona 586/1992 Sb. o dani z příjmů.
Daňová evidence je druhou možností, jak zjistit hospodářský výsledek a základ pro daň z příjmů fyzických osob. Daňovou evidenci mohou vést podniky jednotlivců – fyzických osob, které nejsou účetní jednotkou.
Účetní jednotky vedou účetnictví a jsou to všechny právnické osoby a fyzické osoby – podnikatelé, jejichž obrat je větší než 25 mil. Kč za rok (ve smyslu Zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty). Účetní jednotkou se mohou podnikatelé stát i dobrovolně.
Účetní jednotkou jsou také účastníci sdružení bez právní subjektivity, pokud jeden z účastníků je účetní jednotkou.
Daňová evidence nahradila dříve používané jednoduché účetnictví. Jednoduché účetnictví bylo upraveno Zákonem o účetnictví od 1. ledna 2005, dnes již zákon tento pojem nezná. Daňová evidence je na rozdíl od jednoduchého účetnictví upravena zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
Jaká je úloha daňové evidence?
Daňová evidence slouží především ke zjištění základu daně z příjmů. Pokud je vedena řádně a průběžně, může poskytnout podnikateli informace o skutečném stavu firmy, které může podnikatel využít pro finanční řízení firmy.
Co je vlastně daňová evidence?
Na prvním místě jsou stejně jako v účetnictví doklady, které zachycují hospodářské operace podniku. Jsou podkladem pro vytvoření záznamů daňové evidence. Doklady třídíme, sumarizujeme a výsledkem naší práce je vytvoření podkladů pro vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů. Daňová evidence je i předmětem kontroly správce daně – finančního úřadu.
Jaký je obsah daňové evidence?
Daňová evidence se člení do několika částí. Hlavní evidencí je „deník příjmů a výdajů“, dále podniky podle potřeby vytváří evidence majetku a závazků, např. karty dlouhodobého majetku, skladové karty, knihu pohledávek a závazků, knihu rezerv, evidenci úvěrů a půjček. Pokud má podnikatel zaměstnance, velmi důležitá je mzdová evidence. Jestliže je podnikatel plátcem DPH, vede se i pomocná evidence k DPH.
Knihy daňové evidence | Účel a předmět evidence |
---|---|
Deník příjmů a výdajů | zachycuje pohyb peněz – příjmů a výdajů |
Karty dlouhodobého majetku | evidence dlouhodobého majetku a odpisových plánů, karty leasingu |
Skladové karty zásob | evidence a pohyb zásob |
Kniha pohledávek | evidence vydaných faktura a dalších pohledávek a jejich úhrady |
Kniha závazků | evidence došlých faktur a dalších závazků a jejich úhrady |
Evidence rezerv | tvorba a čerpání zákonných rezerv |
Evidence úvěrů a půjček | evidence úvěrů a půjček a jejich splátek |
Mzdová evidence | evidence zaměstnanců, mzdové listy |
Kniha jízd | evidence jízd dopravních prostředků, které byly použity pro podnikání |
Pomocná evidence k DPH | plátci DPH evidují DPH na vstupu (většinou nákup) a na výstupu (většinou prodej) |
Jak vypadá deník příjmů a výdajů? Je možné nějak změnit jeho podobu?
Deník příjmů a výdajů nemá předepsanou formu. Můžete si jej přizpůsobit podle vlastních potřeb, základní princip však zůstává stejný. Příjmy a výdaje rozdělujeme na daňové a neovlivňující základ daně.
Obvyklý zápis:
- datum uskutečnění transakce nebo zápisu do deníku,
- označení dokladu,
- stručný popis transakce,
- přehled o příjmech nebo o výdajích,
- přehled o DPH.
Datum | Doklad | Text | Příjmy | Výdaje | Příjmy | Výdaje | Příjmy | Příjmy | Výdaje | Výdaje | Příjmy |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pokladna | pokladna | BÚ | BÚ | daňové | nedaňové | daňové | nedaňové | § 8 | |||
Příjmy a výdaje v příkladech:
Příjmy daňové podle § 7: většinou tržby z prodeje služeb, výrobků a zboží
Příjmy nedaňové: vklady podnikatele, přijaté půjčky a úvěry
Příjmy § 8: příjmy z kapitálového majetku, především pak přijaté úroky z peněz na podnikatelských bankovních účtech. Pokud použijete pro podnikání soukromý účet, který není zřízen v bance jako podnikatelský, je to možné, ale úroky z takového účtu jsou zdaněny tzv. u zdroje srážkovou daní. Takže tyto příjmy už znovu nedaníte. Úroky jako příjmy z kapitálového majetku nejsou považovány za příjmy z podnikání, proto je vhodné je vyčíslit v deníku zvlášť (příjmy z kapitálového majetku se uvádí v řádku 38 daňového přiznání).
Výdaje daňové § 7: nákupy zásob a vedlejší výdaje spojené s pořízením zásob; např. doprava, elektrická energie, voda, plyn, výplata mzdy, telefonní poplatky, jízdné, nákupy drobného majetku, nájemné a další provozní režie.
Výdaje nedaňové: splátky úvěru, osobní spotřeba podnikatele, nákup dlouhodobého majetku a vedlejší výdaje na pořízení dlouhodobého majetku; např. doprava, instalace, montáž dlouhodobého majetku. Tyto výdaje vstupují do pořizovací ceny a pak se uplatní formou odpisů.
Pro plátce DPH:
DPH při prodeji jsou příjmy, které neovlivňují základ daně (příjmy nedaňové).DPH při nákupu jsou výdaje neovlivňující základ daně (výdaje nedaňové).
V deníku příjmů a výdajů je vhodné DPH uvádět do zvláštního sloupce.
Z čeho zjistíme základ daně?
Rozhodující jsou příjmy a výdaje daňové, nebo jinak řečeno ovlivňující základ daně. Podkladem pro stanovení základu daně je rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji. Příjmy a výdaje daňové (podle § 7 zákona o dani z příjmů) se uvádí v příloze 1 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Základ daně se upravuje dále podle zákona č. 586/1992 Sb.o dani z příjmů.
Musí mít podnikatel, který vede daňovou evidenci, podnikatelský bankovní účet?
Současná legislativa nepředepisuje povinnost mít bankovní účet. Podnikatelé, kteří jsou plátcem DPH, tento účet mít musí, protože podle zákona finanční úřad zasílá nadměrný odpočet DPH na účet podnikatele. Nadměrný odpočet DPH se nevyplácí hotově.
Reguluje nějak zákon platby v hotovosti?
Ano, do jisté míry. Existuje zákon 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti. Limit pro platby v hotovosti je do 15 000 EUR.
Kdy můžu použít vlastní automobil pro podnikání – nebo je lepší auto vložit do firmy?
Abychom mohli uplatnit výdaje spojené s pracovní cestou podnikatele nebo jeho zaměstnance do výdajů daňových, musíme plnit tyto dvě podmínky:
- vést evidenci jízd,
- platit silniční daň.
Obě podmínky musí být splněny bez ohledu na to, zda je automobil soukromý nebo je vložen do podnikání.
V tabulce najdete možnosti náhrady jízdného u dopravních prostředků použitých podnikatelem.
Vozidlo podle vlastnictví | Výdaje daňově účinné |
---|---|
Vozidlo v majetku firmy nebo pořízeno na náklady firmy | náhrada pohonných hmot, běžné výdaje na provoz, odpisy |
Soukromé vozidlo, které není zahrnuto v majetku firmy | základní náhrada na 1 km jízdy a náhrada za spotřebu pohonných hmot |
Poznámka: Základní náhrada na 1 km jízdy se vyplácí za opotřebení automobilu. Výše náhrady v roce 2008 u osobních automobilů je 4,10 Kč/ km.
Ještě nemám živnostenský list, nezahájil jsem podnikání a už mi vznikají výdaje. Mohu je dát do daňové evidence?
Před zahájením podnikání vznikají výdaje, které souvisí především s úkony, které vedou k získání oprávnění podnikat. Ani získání živnostenského listu není zadarmo. Tyto výdaje vstupují do daňové evidence, a to i v případě, že by byly vynaloženy v kalendářním roce předcházejícím před zahájením podnikání.
Příklad:Začínám podnikat k 1. lednu 2008, ale v roce 2007 jsem žádala o živnostenský list. Poplatek za živnostenský list mohu zahrnout mezi výdaje po zahájení činnosti, tedy v lednu 2008.
Nemusí se jednat pouze o výdaje na založení. Např. pokud již provedu nákupy zásob, budu tyto doklady moci uplatnit také v roce 2008.